František Švestka

Technology

12 hours ago

Author

František Švestka (1811 Trpoměchy - 19. září 1869 Praha) byl český advokát a politik, během revolučních let 1848-1849 poslanec Říšského sněmu, v 60. letech 19. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.

Biografie

Narodil se roku 1811 v Trpoměchách v rodině bohatého sedláka. Vystudoval gymnázium ve Slaném a právnickou fakultu pražské univerzity. +more Roku 1839 získal titul doktora práv.

Profesí byl právníkem, advokátem. Během revolučního roku 1848 se stal místopředsedou spolku Slovanská lípa. +more V doplňovacích volbách počátkem roku 1849 byl místo dosavadního poslance Josefa Quitenského (Květenského) zvolen na rakouský ústavodárný Říšský sněm, který zasedal tehdy již v Kroměříži. Zastupoval volební obvod Litomyšl v Čechách. Uvádí se jako advokátní koncipient. V lednu 1849 ještě mezi poslanci nefiguruje a litomyšlský obvod je uváděn coby uprázdněný. Do sněmu byl uveden až na jeho 88. schůzi 13. března 1849. Krátce poté ale byl sněm rozpuštěn a Švestka se tak do jeho činnosti aktivně nezapojil.

Později zastával funkci děkana Právnické fakulty Univerzity Karlo-Ferdinandovy v Praze. Byl aktivní v českém spolkovém životě. +more Vlasteneckým organizacím odkázal značné jmění.

V 60. letech 19. +more století se zapojil do zemské a celostátní politiky. Někdy před rokem 1863 byl zvolen dodatečně na Český zemský sněm za městskou kurii, obvod Karlín. V řádných zemských volbách v Čechách v lednu 1867 byl zvolen na Český zemský sněm v městské kurii (obvod Slaný - Louny - Rakovník). Mandát obhájil v tomto obvodu i v krátce poté konaných zemských volbách v březnu 1867. V srpnu 1868 patřil mezi 81 signatářů státoprávní deklarace českých poslanců, v níž česká politická reprezentace odmítla centralistické směřování státu a hájila české státní právo. Čeští poslanci tehdy na protest praktikovali politiku pasivní rezistence, kdy bojkotovali práci zemského sněmu, byli za neomluvenou absenci zbavováni mandátů a pak opětovně manifestačně voleni. Švestka byl takto zbaven mandátu pro absenci v září 1868. V doplňovacích volbách už nestihl být zvolen, protože na jaře 1869 umírá.

Někdy před rokem 1863 nastoupil i do Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor, tehdy ještě nevolen přímo, ale tvořen delegáty jednotlivých zemských sněmů). Zde reprezentoval kurii městskou, obvod Karlín. +more Zánik jeho mandátu pro absenci byl oznámen na schůzi 14. července 1863. Opětovně ho zemský sněm do vídeňského parlamentu delegoval roku 1867, ale vzhledem k pokračující politice pasivní rezistence mandát fakticky nepřevzal. Zánik jeho mandátu zemského a tudíž i říšského poslance byl ohlášen 26. září 1868.

Zemřel 19. září 1869 po krátké nemoci, na zápal plic. Je pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze.