Franz Domes

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Franz Domes (* 14. října 1875 Gdaňsk – 9. března 1962 Bad Pyrmont) byl německý evangelický duchovní v Čechách, novinář a spisovatel. Studoval teologii v Lipsku, Erlangenu, Jeně a Berlíně. Poté působil jako kazatel ve Falkně, Podmoklech, zámeckém kostele v Litenčicích a v Sušici. V letech 1902–1911 byl kazatelem a členem Ježíšovy církve v Praze. Později působil v Pardubicích, Rokycanech a od roku 1923 jako senior v Plzni, kde se stal předsedou nacistického výboru volných církví. Donesl si zkušenosti z různých zemí a byl ovlivněn pacifismem. Byl obhájcem včasné německé a československé jednoty. Za své názory a články byl často kritizován německými Němci a českými národními socialisty. Během druhé světové války byl kvůli svým postojům ke Židům a duchovním ze severních Čech německými úřady pronásledován a v roce 1943 vězněn v koncentračním táboře Flossenbürg. Po válce byl odsouzen k vyhnání do Spolkové republiky Německo. Je autorem několika knih, které psal v období od roku 1916 do své smrti. Psihoanalýza, literatura, výchova a náboženství jsou náměty, kterými se zabývá ve svých dílech. Některá z jeho nejznámějších děl jsou "Duševní stránka války", "Kommunikation im sozialen Raum" a "Psychologische Kriegführung". Jeho díla byla ovlivněna hnutím psychoanalýzy a sociálními problémy. Franz Domes zemřel 9. března 1962 v Bad Pyrmontu ve věku 86 let.

Franz Domes (25. června 1863 Vídeň - 11. července 1930 Vídeň) byl rakouský sociálně demokratický politik, na počátku 20. století poslanec Říšské rady, v meziválečném období poslanec rakouské Národní rady.

Biografie

Hrob Franze Domese v smuteční síni v Simmeringu +morejpg|náhled|vlevo'>Obytný soubor Franz Domes Hof ve Vídni Vychodil národní a měšťanskou školu. Původně pracoval jako zámečnický pomocník, procestoval jako učeň Evropu. po vojenské službě byl zámečníkem. Později se angažoval v Sociálně demokratické straně Rakouska a odborovém hnutí. Od roku 1906 zasedal ve Vídeňské obecní radě. Patřil mezi zakladatele Rakouského svazu zaměstnanců kovoprůmyslu, od roku 1898 byl jeho tajemníkem a v roce 1918 se stal jeho předsedou. V meziválečném období byl prezidentem Vídeňské dělnické a zaměstnanecké komory.

Na počátku 20. století se zapojil i do celostátní politiky. +more Ve volbách do Říšské rady roku 1911 získal mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor) za obvod Dolní Rakousy 11. Usedl do poslanecké frakce Klub německých sociálních demokratů. Ve vídeňském parlamentu setrval až do zániku monarchie. Profesně byl k roku 1911 uváděn jako obecní radní, soukromý úředník a tajemník Rakouského svazu zaměstnanců kovoprůmyslu.

Po válce zasedal v letech 1918-1919 jako poslanec Provizorního národního shromáždění Německého Rakouska (Provisorische Nationalversammlung), následně od 4. +more března 1919 do 9. listopadu 1920 jako poslanec Ústavodárného národního shromáždění Rakouska a pak od 10. listopadu 1920 až do své smrti byl poslancem rakouské Národní rady, stále za rakouskou sociálně demokratickou stranu.

Koncem 20. let 20. století vyrostl ve Vídni obytný komplex, nazvaný na jeho počest Franz Domes Hof.