Franz Karl Achard

Technology

12 hours ago

Author

Franz Karl Achard (psáno též Franz Carl nebo François Charles, 28. dubna 1753 Berlín - 20. dubna 1821 Konary) byl pruský chemik, vynálezce postupu průmyslové výroby cukru z cukrové řepy, zakladatel prvního cukrovaru na rafinaci cukru z této suroviny.

Achard pocházel z rodu hugenotských přistěhovalců v Berlíně, jeho otec Max Guillaume Achard byl kazatelem v Berlíně.

Franz Karl Achard studoval fyziku a chemii a roku 1776 se stal členem berlínské Akademie. Tam spolupracoval s Andreasem Sigismundem Marggrafem, který roku 1747 poprvé pomocí lihu chemicky izoloval cukr z kořenů některých řep. +more I Achard byl činný v oboru agronomie, na vyzvání Fridricha Velikého se od roku 1780 zabýval pěstováním tabáku v Prusku a po Marggrafově smrti roku 1782 po něm převzal místo ředitele fyzikálního oddělení Akademie.

Roku 1782 zakoupil statek v Kaulsdorfu u Berlína a zabýval se na něm pěstěním řepy s co největším obsahem cukru. Od roku 1784 rovněž pokračoval v Marggrafových pokusech s extrakcí cukru z řepy. +more Z jeho rostlin pocházejí veškeré dnešní odrůdy cukrové řepy. Poté, co byl kaulsdorfský statek zničen požárem (1786), pokračoval Achard s pokusy na statku ve vesnici Französisch-Buchholtz, kde se mu podařilo roku 1798 úspěšně vypracovat průmyslový proces získávání cukru z řepy. Král Fridrich Vilém III. podpořil jeho snahy tím, že 15. ledna 1799 vydal nařízení o pěstování cukrové řepy v Prusku a že finančně vyčerpanému Achardovi poskytl půjčku na hypoteční koupi statku v Konarech ve Slezsku, kde byl vybudován první řepný cukrovar na světě. Ten zahájil pravidelný provoz roku 1801 a roku 1802 poskytl první výtěžky. Achard však neměl podnikatelského ducha, a jak píše jeho životopisec Sieda, byla kunarská továrna nejspíše „skrovný, špatně zařízený podnik, který nedokázal zúročit svůj investiční a provozní kapitál“.

K rozmachu výroby řepného cukru přispěly především napoleonské války a Napoleonem zavedená kontinentální blokáda, která odřízla Evropu od zásob cukrové třtiny. +more Díky Achardovým žákům se rychle šířila: již roku 1802 vznikl první cukrovar v Čechách, od roku 1811 se šířila ve Francii, kde k jejímu rozšíření přispěl zejména arraský továrník Louis-François-Xavier Crespel-Delisse.

21. března 1807 Achardův cukrovar vyhořel, s podporou státu - který za Acharda umořil i hypotéku na kunarský statek - byl však do roku 1810 obnoven a roku 1812 při něm byla zřízena cukrovarnická škola, jež však krátce před Achardovou smrtí roku 1821 zanikla. +more Po zrušení kontinentální blokády roku 1813 poptávka po řepném cukru nejprve poklesla, od 30. let 19. století se však pěstování cukrové řepy a řepné cukrovarnictví opět rozvinulo a na evropském kontinentě brzy řepa třtinu vytlačila; jen v Británii převládala třtina dovážená z kolonií a řepařství zde bylo zavedeno až roku 1913.

Achard publikoval výsledky svých pěstitelských i průmyslových pokusů v řadě pojednání, z nichž nejvýznamnější Die europäische Zuckerfabrik aus Runkelrüben vyška roku 1809.

Dílo

Der neueste deutsche Stellvertreter des indischen Zuckers oder der Zucker aus Runkelrüben erzeugt, Wien : bey Aloys Doll, 1799 [url=http://k4. techlib. +morecz/search/i. jsp. pid=uuid:6753f815-7806-4b6e-972a-6909f2212a09]dostupné on-line[/url].