Frederik II. Dánský

Technology

12 hours ago

Author

Frederik II. Dánský (1. července 1534, Haderslev, Dánsko - 4. dubna 1588, Slagelse) byl dánský a norský král (1559-1588). Jeho panování je charakterizováno růstem královských financí, jenž mu dovolil budovat zámky a paláce.

Biografie

Frederik se narodil jako nejstarší syn, druhý z pěti dětí krále Kristiána III. +more Dánského a jeho manželky Dorotey Sasko-Lauenburské. Narodil se do neklidné doby, kdy jeho otec byl pro své luteránské vyznání značnou částí obyvatelstva odmítán. Po Kristiánově vítězství v občanské válce, známé jako Hraběcí válka, byl Frederik v roce 1536 jmenován princem následníkem Dánska. V roce 1559 Kristián III. zemřel a Frederik nastoupil na trůn.

Měl vojenské sklony a zájem uspořádat ekonomický rozvoj a zvýšit vojenskou moc svého království, především námořní moc v Baltském moři. V roce 1559 dosáhl svého prvního vítězství dobytím Dithmarschenu, regionu vzdorujícího uznat dánskou nadvládu, a to při společné operaci se svým strýcem Adolfem Holštýnsko-Gottorpským. +more To ho přivedlo k angažmá v Severské sedmileté válce (1563-1570), zbytečném konfliktu s jeho bratrancem Erikem XIV. Švédským, který poškodil jak Dánsko, tak Švédsko.

Pro první léta jeho vlády byl charakteristický vzrůst nepřátelství se Švédskem, který vyústil ve výše zmíněný ozbrojený konflikt - Severskou sedmiletou válku. Frederik počítal s podporou početných žoldnéřských německých jednotek, již i získal, ale válka nebyla úspěšná. +more Z důvodů špatné organizace nemohl uskutečnit útok na Stockholm v roce 1563 a jeho jednotky se musely v zimě stáhnout na jih do Skåne. V roce 1564 převzali iniciativu Švédové, proniknuvše do Norska - jež tak bylo dobyto - a devastovavše také dánské provincie Blekinge a Halland. V létě Frederik získal půjčku na financování obléhání Stockholmu, ale záměr skončil naprostým fiaskem a vojsko muselo odtáhnout. Nový pokus v říjnu opět ztroskotal a Královská rada ztratila trpělivost. Za této situace se Frederik musel obrátit na starého nepřítele svého otce, Pedera Oxe.

Peder Oxe dostal od krále důležitá privilegia, včetně participace v Královské radě, a společně s ní převzal vládu. Přiměl šlechtu vzít na sebe část financování dluhů a Rada schválila dvojnásobné zvýšení platby mýtného v Öresundu. +more Administrativní schopnosti Oxeovy a vypuknutí vnitřních konfliktů ve Švédsku byly rozhodujícími faktory, jež zabránily větší katastrofě pro Dánsko a Norsko.

Mír se Švédskem byl uzavřen v roce 1570 ve Štětíně za podmínek, jež nebyly příznivé ani pro jednu stranu. Dánsko zůstalo nejsilnější severskou zemí a byla potvrzena příslušnost sporné provincie Jämtlandu k Norsku. +more Avšak škody materiální i lidské, jež Dánsko utrpělo ve válce, byly pro Frederikovo království katastrofální, zjevné bylo i omezení námořní moci Dánska.

Zahraniční politika, ke které se Frederik II. po konfliktu uchýlil, byla naprostá neutralita, a jeho dobré vztahy s protestantskými mocnostmi se omezily na morální podporu. +more Od anglické královny Alžběty dostal Podvazkový řád. Obklopil se zkušenými rádci, kteří byli schopni vést království správnou cestou.

Dosáhnuv míru, rozhodl se Frederik k budování paláců a zámků. v roce 1567 založil Fredrikstad, první město v Norsku pojmenované na počest krále. +more Pro kontrolu plavby přes Öresund a pro zajištění příjmů z povolení průjezdu obchodních lodí rozhodl o vybudování největší severské pevnosti Kronborgu; byla vystavěna v letech 1574-1584 díky nárůstu poplatků z Öresundu. Šlechta mu postoupila různé pozemky v Dánsku, takže král mohl sjednotit řadu osobních majetků. V roce 1560 získal Hillerødsholm v Hillerødu na severu ostrova Sjælland; zde pak inicioval stavbu zámku Frederiksborg.

Byl milovníkem slavností, vína a lovu. , stejně jako věd a umění. +more Byl rovněž patronem slavného astronoma Tychona Brahe.

Frederik II. zemřel v klášteře Antvorskov +more_duben'>4. dubna roku 1588 ve věku 53 let. Anders Sørensen Vedel, kněz odpovědný za pohřeb, řekl při obřadu, že smrt byla způsobena alkoholismem, který krále sužoval. Pochován byl v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánských králů; zde odpočívá dodnes.

Manželství a potomci

V roce 1571 přibyla na návštěvu do Kodaně teta Frederika II. , Alžběta Dánská se svým manželem, meklenburským princem Ulrichem III. +more a čtrnáctiletou dcerou Žofií, o kterou se Frederik zajímal. K uzavření manželství bylo zapotřebí vyjádření teologické fakulty Kodaňské university, neboť příští snoubenci byli blízce příbuzní (Žofiina matka a Frederikův otec byli po otci sourozenci, třebaže měli každý jinou matku). Povolení bylo uděleno a po krátkých zásnubách bylo manželství uzavřeno. Svatba Frederika a Žofie se konala 20. července roku 1572 v Kodani a následujícího dne byla nová dánská královna v katedrále Panny Marie v Kodani korunována.

Sňatek byl - tak jako většina svazků v té době - sjednán z dynasticko-politických důvodů. Přes to i přes velký věkový rozdíl mezi manželi (23 let) bylo jejich manželství šťastné. +more Královna často doprovázela manžela na cestách po zemi a věnovala se především rodinnému životu. Král, který se podepisoval "FS", tvrdil, že to neznamená Fredericus Secundus, ale Fredericus & Sophia.

Z manželství a Frederika II. a Žofie vzešli následující potomci:

* Alžběta (25. srpna 1573 - 19. +more července 1625), ⚭ 1590 Jindřich Julius Brunšvicko-Lüneburský (15. října 1564 - 30. července 1613), vévoda brunšvicko-lüneburský, administrátor biskupství Halberstadt a Minden * Anna (14. prosince 1574 - 4. března 1619), ⚭ 1589 Jakub I. Stuart (19. června 1566 - 27. března 1625), král Skotska, Anglie a Irska * Kristián IV. (12. dubna 1577 - 28. února 1648), korunní princ, král dánský a norský od roku 1588 až do své smrti, *: ⚭ 1597 Anna Kateřina Braniborská (26. července 1575 - 29. března 1612) *: ⚭ 1615 Kirsten Munková (6. července 1598 - 19. dubna 1658), morganatické manželství * Oldřich (30. prosince 1578 - 27. března 1624), biskup ve Schwerinu * Augusta (8. dubna 1580 - 5. února 1639), ⚭ 1596 Jan Adolf Holštýnsko-Gottorpský (27. února 1575 - 31. března 1616), vévoda holštýnsko-gottorpský * Hedvika (5. srpna 1581 - 26. listopadu 1641), ⚭ 1602 Kristián II. Saský (23. září 1583 - 23. června 1611), saský kurfiřt * Jan (9. července 1583 - 28. října 1602), před smrtí zasnoubený s Xenií, dcerou ruského vládce Borise Godunova.