Fridolín Macháček

Fridolín Macháček (20. března 1884, Praha - 29. března 1954, Plzeň) byl plzeňský muzeolog, archivář a historik.

Rodina a mládí

Fridolín Macháček se narodil 20. března. +more 1884 v Praze ve čtvrti Na Františku nedaleko Anežského kláštera na sever od Starého Města a na východ od Josefova. Jeho rodný dům měl v 19. století číslo popisné 183.

Předkové

Jeho otcem byl František Macháček. František Macháček pocházel z obce Chrast v okrese Chrudim a Pracoval jako sluha ve směnárně. +more Františkův otec Martin Macháček vlastnil knihkupectví v Chrastu.   Františkova matka Marie Macháčková, rozená Rautenkracová, se narodila v Hradci Králové.

Macháčkova matka se jmenovala Vilemína Macháčková. Narodila se v Praze jako Mathesiová. +more Její otec se jmenoval Bedřich Mathesius a pracoval jako jirchář též v Praze. Jeho matkou byla Anežka Mathesiová. Svatba Františka Macháčka a Vilemíny Macháčkové proběhla dne 30. června 1875.

Vzdáleným příbuzným Macháčkovy matky byl Vilém Mathesius. Jednalo se o literárního historika, jazykovědce a představitele Pražského lingvistického kroužku. +more Dalším příbuzným Fridolína Macháčka byl Bohumil Mathesius, překladatel, básník, publicista, literární vědec a editor.

Dětství

Fridolín Macháček byl pokřtěn v římskokatolickém kostele svatého Haštala dne 25. +more března 1884. Kmotrem při křtu mu byl Antonín Kašpar, profesor ze Stříbra a Macháčkův příbuzný, zastoupený krejčím Antonínem Skálou. Právě po Skálovi získal své druhé jméno Antonín. Toto jména však nikdy nepoužíval.

Františkovi Macháčkovi bylo při narození syna 58 let a měl týdenní plat sedm zlatek. Fridolín měl dvě starší sestry. +more Chodil na obecnou školu u Svatého Havla. Roku 1894, když bylo Fridolínu Macháčkovi deset let, mu zemřel otec František Macháček, a tudíž se živitelkou rodiny stala Macháčkova matka, která věnovala velkou pozornost synovu vzdělání.

Gymnaziální studium

Fridolín Macháček mezi léty 1894-1902 studoval na Reálném gymnáziu Křemencova. Odmaturoval +more_červenec'>10. července 1902 s vyznamenáním. S vyznamenáním prospěl i ve všech následujících ročnících. Během svého gymnaziálního studia pomáhal svým spolužákům s učivem.

Během Macháčkova gymnaziálního studia jeho matka Vilemína Macháčková živila sebe a své děti pletením punčoch pomocí na splátky zakoupeném pletacím stroji. Tuto práci vykonávala v Opatovicích, dnes již zaniklé vsi na území Nového města pražského. +more Jednou z jejích zákazníků byla Němka Richterová ze Smíchova, která následně punčochy darovala chudým rodinám. Vilemíně jednou poradila „Dejte hocha do německých škol a my se mu o vše postaráme. “ Macháčkova matka na to odvětila, že Macháček je Čech a tak to zůstane, čímž zákaznici ztratila.

Vysokoškolské studium

Fridolín Macháček studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obory dějepis a zeměpis. Ke studiu nastoupil v ročníku 1902/1903. +more Původně zamýšlel studovat moderní filologii. V roce 1903 získal za své dobré studijní výsledky stipendium císaře Ferdinanda, jehož peněžní hodnota činila 240 Korun rakousko-uherských ročně. Studoval s cílem stát se středoškolským učitelem.

Matka Fridolína Macháčka zemřela 7. +more ledna 1905, tedy během Macháčkova vysokoškolského studia. Přestěhoval se se svými dvěma staršími sestrami do Sněmovní ulice čp. 170. Během studia si v roce 1903 vydělával jako stenograf v kanceláři Ústřední matice školské. Později brigádničil jako kopista v několika archivech a knihovnách v Praze. Během studia se přátelil např. s Václavem Vojtíškem, Karlem Guthem, Zdeňkem Wirthem, Karlem Stloukalem či Rudolfem Urbánkem. Dodnes se dochoval dostatek jeho konverzace s některými studenty. Z jazyků studoval latinu, řečtinu, němčinu, francouzštinu a ruštinu.

Fridolín Macháček navštěvoval historické přednášky profesorů Josefa Šusty, Josefa Pekaře, Jaroslava Golla, Čeňka Zíbrta, Jaroslava Bilda, Josefa Kalouska či Václava Novotného. Archeologii mu přednášel Lubor Niederle. +more Na přednáškách Gustava Friedricha studoval pomocné vědy historické. Václav Švambera a František Augustin přednášeli zeměpis a meteorologii. Jeho životní postoje ovlivnil jeho profesor filozofie Tomáš Masaryk, budoucí prezident Československé republiky. Kromě Masaryka mu filozofii přednášeli také profesoři František Drtina, František Krejčí a Františk Čáda. Drtina mu též přednášel předmět pedagogika a didaktika. K jeho zájmu a později profesi archivnictví ho přivedli profesoři Gustav Friedrich a Václav Novotný.

Fridolín Macháček se stal členem semináře Jaroslava Golla. Právě z jeho předmětu napsal seminární práci Defenestrace pražská 1618. +more Tuto práci mu univerzita později uznala za práci disertační. V roce 1908 byla publikována v Českém časopise historickém skrze zprostředkování českého historika Josefa Pekaře. Z tohoto semináře, využívající nejnovější dobové metody, později vzniklo uskupení historiků zvané „Gollova škola“. Gollovi žáci se věnovali zejména psaní monografií. Z psychologie sepsal seminární práci Výsledky pokusu z psychologie výpovědi. František Čáda o této seminární práci napsal: „Svědčí o studiu otázky velmi pilném, jakož i o bystrém úsudku vlastním. “.

V roce 1906 zakončil poslední letní semestr. Téhož roku se o prázdninách stal na doporučení Novotného zaměstnancem Městského archivu v Rakovníku. +more Hlavní rigorozum z oborů historie a pomocné vědy historické skládal u Jaroslav Golla, Josefa Pekaře a Gustava Friedricha, vedlejší rigorozum z filozofie u Tomáše Masaryka a Františka Drtiny. Z oboru filosofie skládal hlavní rigorozum u Františka Drtiny a Tomáše Masaryka. Dne 10. června 1907 složil státní zkoušky z předmětů dějepis obecný, dějepis rakouský a zeměpis. Domácí úkol z dějepisu rakouského Macháčkovi prominuli za jeho seminární práci. Ze zeměpisu vypracoval Horopisné a vodopisné poměry údolí nilského. Práce byla ohodnocena za výborné. Jako klauzurní úlohy splnil Přehled dějin římských v domě Mariově a Sullově, Přehled dějin anglických ve 13. století, Česká otázka ve válce třicetileté a Zeměpisné určování míst.

Dne 10. +more června 1907 získal učitelskou způsobilost pro vyšší střední školy. 27. února 1908 byl promován doktorem filozofie. Během příprav na zkoušky pravidelně odjížděl za Vojtíškem do Archivu hlavního města Prahy, kde se společně připravovali.

Působení v Plzni

Fridolín Macháček neměl v plzeňském muzeu na starost jen muzejní sbírky, ale i archivní a knihovnické, protože tyto tři instituce zde byly spojeny v jednu. Inventáře sbírek byly ovšem neúplné a neodborně zpracované. +more Macháček si uvědomoval, že funkce i způsob práce těchto pracovišť jsou odlišné a usiloval o to, aby v budoucnu bylo možné jejich rozdělení. Také chápal, že pro udržení a další rozvoj muzea je velmi důležitá výchovně-vzdělávací činnost. Proto začal od roku 1908 pořádat tematické výstavy, které byly doprovázeny přednáškami.

Spolu s C. Purkyně a J. +more Strnadem založil v roce 1909 Sborník městského historického muzea v Plzni. Vycházel až do roku 1926, s přerušením v letech 1914-1918.

První světová válka a poválečná léta

Během první světové války podlehla Macháčkova žena nevyléčitelná duševní chorobě a Macháček zůstal sám na výchovu svých tří dcer. Tíživá finanční situace přinutila Macháčka k ještě usilovnější práci.

S dalšími plzeňskými intelektuály vydával silně protirakouský časopis Přerod. Macháčkovou zásluhou vzniklo v plzeňském muzeu oddělení věnované zvonařské práci (fotografie, popisy, odlitky).

V roce 1921 se podruhé oženil a přijal místo okresního konzervátora. Roku 1919 byl na vlastní žádost jmenován městským archivářem. +more Jeho úsilí o rozdělení archivu, knihovny a muzea bylo ovšem naplněno až roku 1948.

Svaz československých muzeí

Po vzniku Československé republiky se dostala do popředí otázka vývoje muzejnictví. +more_září'>27. září 1919 byl ministerstvem školství a národní osvěty svolán sjezd zástupců pražských a venkovských muzeí. Byl ustanoven poradní sbor pro muzejnictví, jehož členem se stal i Macháček. Po založení Svazu československých muzeí byl zvolen i do muzejní rady. V letech 1939-1952 stál v čele Svazu jako jeho předseda.

Publikačně se zaměřil hlavně na čtyři témata - revize muzeí, síť muzeí, pojetí muzeí a instalace sbírek.

Okupace a druhá světová válka

V letech okupace byl na Svaz a muzea vyvíjen tlak okupačními úřady, aby sloužily ideologické propagandě. V prvních letech války pokračovalo plzeňské muzeum ve své činnosti, postupně ji ale bylo nuceno omezovat. +more 1. července 1941 byl Fridolín Macháček penzionován, i tak ale dál pracoval v muzeu a v archivu.

Fridolín Macháček se zapojil do plzeňského odboje. Jádrem jeho odbojové činnosti byla jeho činnost veřejná - články a přednášky, které měly podporovat národní hrdost. +more 17. ledna 1944 byl Macháček zatčen. Na plzeňském gestapu nastal kolotoč výslechů a mučení. Opustil ho 20. května, byl převezen do Terezína. Zde pracoval v bramborárně, kde se připravovaly brambory pro kuchyni.

14. března byl opět převezen, tentokrát do koncentračního tábora ve Flossenbürgu. +more Ani v otřesných podmínkách tábora v sobě Macháček nepopřel historika. V knize Plzeň, Terezín, Flossenbürg se nevěnoval jen popisu tábora samotného, ale i historii kraje.

19. dubna 1945 odcházely z tábora transporty vězňů, aby podstoupily tzv. +more pochod smrti. Fridolín Macháček ho přežil a 8. května 1945 se dostal zpět do Plzně.

Činnost po druhé světové válce

Po svém návratu do Plzně se Macháček do muzea už nevrátil. Pracoval v archivu, pokračoval v publikační a přednáškové činnosti. +more Jako předseda muzejního svazu se podílel na tvorbě nového muzejního zákona. Byl ovšem proti přílišnému zpolitizování muzeí a jejich využití k propagandě.

V červenci 1952 se vzdal funkce předsedy svazu. Na následné valné hromadě byl zvolen čestným předsedou.

Fridolín Macháček zemřel 29. března 1954, několik dní po operaci.

Reference

Literatura

ZÍVALOVÁ, Kristýna. Historikem ve dvacátém století IV. +more : Fridolín Macháček - historik, archivář, muzeolog. Plzeň : viaCentrum s. r. o. , 2010. 91 s. * ŠPÉT, Jiří. Fridolín Macháček jako muzeolog a organizátor českého muzejnictví. Plzeň : Západočeské muzeum, 1996. 28 s.

Kategorie:Muzeologové Kategorie:Narození 1884 Kategorie:Úmrtí 1954 Kategorie:Narození 20. +more března Kategorie:Úmrtí 29. května Kategorie:Narození v Plzni Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži.