Jaroslav Bidlo

Jaroslav Bidlo (17. listopadu 1868, Záboří nad Labem - 1. prosince 1937, Praha) byl český historik, profesor východoevropských dějin na Univerzitě Karlově.

Život

Narodil se v rodině východočeského učitele. Po předčasném ukončení kněžského semináře odešel studovat, a sice na pražskou univerzitu ke studiu katolické dogmatiky a historie na filozofické fakultě. +more Tyto dva obory mu umožnily orientaci ve středověku ve všech jeho církevně-politických intencích. Během svého působení v Praze byl i starostou Historického klubu.

Původně učil krátce na střední škole (gymnázium v Ječné 1894-95), ale po odchodu prof. Jirečka (v roce 1893 do Vídně na katedru slovanské filologie) byl určen jako jeho nástupce v oboru historické slavistiky. +more Jeho zásluhy ve vědním oboru všeobecné dějiny se zvláštním zřetelem k dějinám východní Evropy a Balkánu byly oceněny členstvím v Královské české společnosti nauk (mimořádný člen 13. ledna 1904, řádný od 10. ledna 1917), řádným členem České akademie věd a umění se stal 19. března 1927 (dopisující od 3. prosince 1909, mimořádný 13. prosince 1921). Dále byl členem akademií polské, jihoslovanské a ruské.

Studium dějin jednoty bratrské

Pod vlivem Jaroslava Golla, v jehož semináři byl zapsán poprvé v roce 1890, se začal zabývat studiem dějin Jednoty bratrské, zaměřil se zejména na její polskou větev. Po studijním pobytu v letech 1892 a 1893 v Krakově, Petrohradě a Moskvě jakoby objevil východní Evropu a její dějiny.

V roce 1897 vydává první dílo o Jednotě bratrské „Nekrologia polské větve Jednoty bratrské“ (článek vyšel v Časopisu Českého muzea). V následujících letech na něj navázal čtyřdílnými dějinami polské jednoty. +more Vycházel přitom z pramenů, s nimiž se seznámil v Polsku, Vídni, Vatikánu a ve Švýcarsku. Jednota bratrská v prvním vyhnanství, jeho habilitační práce, pokrývá druhou polovinu 16. století s důrazem na teologickou stránku exilového života, včetně vlivu na polskou i českou společnost.

Goll ohledně Bidlovy habilitace psal Rezkovi: „Jsou tu další habilitace, které bych rád viděl. Nejbližší je Bidlo. +more Dál pilně pracoval a končí svůj spis Jednota bratrská v Polsku (v 16. století). Na tom základě by se mohl habilitovat pro všeobecný dějepis se zvláštním zřetelem k slovanským dějinám (á la Jiroušek). “.

Jednotlivé díly vyšly v letech 1900, 1903, 1909 a 1932. V pauze mezi třetím a čtvrtým dílem vyšly ještě kratší statě o dějinách bratrské enklávy v Polsku (psané česky i německy): * 1903, Bratr Jan Rokyta u cara +more'>Ivana Hrozného (teologická disputace) * 1917, Vzájemný poměr české a polské větve jednoty bratrské v době od r. 1587 - 1609 * 1930, Jednota bratrská za mezivládí po smrti Štěpána Bathoryho (Německy psané články jsou o poměru Jednoty bratrské k luteránství a o školství. ).

Při studiu archivních pramenů Bidlo dospěl k vydávání edice Akty jednoty bratrské (dva svazky z let 1915 a 1923, pokryl léta 1437 - 1524).

Studium dějin východní Evropy

Druhým zájmovým okruhem pro Bidla byly dějiny východoevropských (dalo by se říci obecně slovanských) států, které prezentoval zpočátku v převzaté formě v podobě Přehledu dějin polských od Michala Bobrzyńského (1895). O pár let později přešel k vlastnímu pojetí a vydal dvoudílné Dějiny Ruska v XIX. +more století (1907).

Před válkou vydal ještě knihu O historii Slovanstva jako celku, kde nadnesl téma jednoty slovanských dějin a jejich průběhu, zatímco v protikladu stojí slovanská kulturní rozpolcenost na římsko-germánský okruh a řecko-slovanskou oblast. Poprvé se zde objevuje zárodek komparativní metody.

K tématu slovanství se vrátil ještě několikrát: od roku 1912 spolurediguje časopis Slovanstvo (spolu s Jiřím Polívkou), v němž uveřejňuje dva články komparativního charakteru, a sice Historický vývoj Slovanstva a Náboženské a církevní poměry národů slovanských, roku 1917 vydává Kulturu byzantskou (zabývá se vznikem evropské kultury a vztahem vzdělanosti jižních Slovanů a Byzance) a naposledy roku 1927, kdy vychází Dějiny Slovanstva. V tomto posledním velkém díle se snaží postihnout stejnosti i rozdíly vývoje jednotlivých slovanských národů. +more Při hodnocení soudobého Ruska vycházel z přímých pramenů a své osobní zkušenosti.

Co se týká Bidlova didaktického působení, je nutné zmínit jeho spoluautorství na učebnici obecných dějin Dějepis pro vyšší třídy středních škol z let 1911 a 1913, které napsal spolu s Josefem Šustou.

Když byl roku 1917 sestaven tzv. májový manifest a podepsán 223 osobnostmi, Bidlo nepodepsal. +more Vedle spisovatelů zde najdeme téměř kompletní Gollovu školu, ale chybí podpisy Josefa Šusty a právě Bidla. Zatímco Šustu k odmítnutí podepsat vedla patrně funkce - byl tehdy děkanem filosofické fakulty a nechtěl ji kompromitovat, Jaroslav Bidlo svůj podpis nijak nezdůvodnil. Karel Kazbunda se domnívá, že tak učinil pro rakouské smýšlení.

Ve vztahu k ostatním příslušníkům Gollovy školy se choval Bidlo odmítavě a z pozice soupeře. Zejména jde-li o skupiny Pekař - Šusta vs. +more Novotný - Friedrich. Výjimkou byl Josef Šusta, s nímž Bidla spojoval zejména profesní postup: V roce 1900 se stali oba docenty, 1905 mimořádnými profesory a 1910 řádnými profesory na filosofické fakultě pražské univerzity. Od roku 1903/04 vede Goll spolu s Šustou a Pekařem historické semináře, od roku 1908/9 pak Golla, který seminář nevypsal, nahrazuje Bidlo. Jaroslav Bidlo se stal rovněž děkanem filosofické fakulty české univerzity, a to v roce 1915/16.

Dílo

1895, Přehled dějin polských * 1897, Nekrologia polské větve Jednoty bratrské * 1900, Jednota bratrská v prvním vyhnanství (další díly vyšly 1903, 1909 a 1932) * 1903, Bratr Jan Rokyta u cara Ivana Hrozného * (1906), Sborník prací historických - vydáno k šedesátým narozeninám dvor. rady prof. +more dra Jaroslava Golla * 1907, Dějiny Ruska v XIX. století * 1911, O historii Slovanstva jako celku * 1911, Dějepis pro vyšší třídy středních škol (druhý díl 1913, napsal spolu s Josefem Šustou) * (1915), Akty Jednoty bratrské * 1917, Kultura byzantská * 1917, Vzájemný poměr české a polské větve jednoty bratrské v době od r. 1587 - 1609 * 1927, Dějiny Slovanstva * 1930, Jednota bratrská za mezivládí po smrti Štěpána Bathoryho * 1932, Všeobecný dějepis pro vyšší třídy škol středních. Díl prvý. Dějiny starého věku. (spoluautoři: Josef Dobiáš a Josef Šusta) * 1935, Michal Hruševs'kyj * (1936), Michal Bobrzyński * (1937), Vasil Nikolov Zlatarski.

Odkazy

Reference

Literatura

JIROUŠEK, Bohumil: Jaroslav Goll, role historika v české společnosti, České Budějovice 2006. * * KAVKA, František; PETRÁŇ, Josef (edd. +more). Dějiny Univerzity Karlovy 1348-1990. III 1802-1918, Praha 1997. * KAZBUNDA, Karel: Stolice dějin na české univerzitě v Praze 1914-1918 IV - Jaroslav Goll a Josef Pekař ve víru války světové, Praha 2000. * * * * * * ŠTAIF, Jiří. Historici, dějiny a společnost: historiografie v českých zemích od Palackého a jeho předchůdců po Gollovu školu, 1790-1900. Část 2. Praha : Filozofická fakulta UK, 1997. 392 s. .

Externí odkazy

[url=http://vufind. lib. +morecas. cz/Search/Results. lookfor=Jaroslav+Bidlo+1868-1937&type=AllFields&submit=Hledat]Jaroslav Bidlo v souborném katalogu Akademie věd ČR[/url] * [url=http://www. ff. cuni. cz/FF-9163. html]Jaroslav Bidlo na stránkách FF UK[/url] * [url=http://abicko. avcr. cz/2012/03/14/]Jaroslav Bidlo v Akademickém bulletinu AV ČR[/url].

Kategorie:Čeští historikové Kategorie:Čeští slavisté Kategorie:Čeští spisovatelé vědecké literatury Kategorie:Spisovatelé píšící česky Kategorie:Spisovatelé píšící francouzsky Kategorie:Spisovatelé píšící německy Kategorie:Gollova škola Kategorie:Čeští profesoři Kategorie:Děkani Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Vyučující na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Kategorie:Absolventi Univerzity Karlovy Kategorie:Pohřbení na Vinohradském hřbitově Kategorie:Spisovatelé z Prahy Kategorie:Narození 17. +more listopadu Kategorie:Narození 1868 Kategorie:Úmrtí 1. prosince Kategorie:Úmrtí 1937 Kategorie:Muži Kategorie:Historikové 19. století Kategorie:Historikové 20. století.