Fridrich II. Babenberský

Fridrich II. Babenberský řečený Bojovný ( Friedrich II der Streitbare, 15. června 1211, Vídeň - 15. června 1246) byl vévoda rakouský a štýrský, poslední mužský člen babenberské dynastie. Do dějin se zapsal svou bojechtivostí a nesnášenlivostí, počátkem 21. století se stal jednou z postav historického románu spisovatelky Ludmily Vaňkové Dítě z Apulie.

Život

+morejpg|náhled|vlevo|upright'>Bitva na Litavě Hrob Fridricha II. Bojovného Fridrich se narodil zřejmě jako třetí syn vévody Leopolda VI. a Theodory, příbuzné byzantského císaře Izáka II. Vévoda Leopold zemřel roku 1230 a vlády nad Rakouskem se ujal Fridrich, kterému cestu k vévodskému stolci uvolnila smrt obou starších bratrů. Měl neobyčejný dar se znepřátelit se všemi okolními sousedy, vedl boje především s panovníky Čech a Uher.

Václav I. +more roku 1231 za podpory nespokojených Kuenringů vtrhl do Rakous a poplenil sever země. Fridrich následujícího roku využil rozporu mezi Václavem a jeho bratrem, moravským markrabím Přemyslem, a v červenci 1233 vtrhl na Moravu a obsadil hrad Bítov. Tam však onemocněl a odtáhl zpět do své země.

Po roce 1233 opět přestal respektovat mírové smlouvy a znovu se dostal do sousedských sporů. Dopouštěl se mnoha křivd na "mužích své země" a byl s nimi ve sporu. +more Raboval klášterní pokladnice a i svou ovdovělou matku Theodoru údajně ohrožoval na osobní svobodě a zabavil jí vdovský majetek. Byla nucena hledat azyl nejprve v českém království na dvoře krále Václava I. a poté na dvoře císařském. Roku 1234 provdal svou sestru Konstancii za míšeňského markraběte Jindřicha III. , kdy údajně vpadl do novomanželské ložnice a hrozbami nutil novopečeného švagra, aby se zřekl slíbeného věna.

Roku 1236 císař Fridrich II. +more uvrhl Fridricha Bojovného do říšské klatby a nechal ostatní panovníky informovat o Fridrichově nevhodném chování. Nařkl jej z veřejného zostuzení císařského majestátu, z přípravy císařovy úkladné vraždy, z úkladů proti vlastní matce a z prznění nevinných panen. V červnu 1236 byla zpečetěna přísaha říšských knížat, že neuzavřou příměří s nezvedeným mladíkem, který byl prohlášen za psance. Proti Fridrichovi vypuklo povstání. Roku 1237 Vídeň získala statut říšského města a vévodovi zbylo jen Vídeňské Nové Město a Starhemberg. Po říšském sjezdu konaném ve Vídni byl císařem pověřen mohučský arcibiskup, aby za jeho nepřítomnosti jako říšský prokurátor uhladil místní poměry a do čela zemské hotovosti byl stanoven bamberský biskup Ekbert.

Diplomacie říšských knížat, obávajících se toho, že by císař ziskem Rakous příliš posílil svou moc, vedla posléze k usmíření s Fridrichem, který navázal kontakt s císařskou opozicí a získal oporu v římské kurii. Svou sestru Gertrudu provdal za durynského lantkraběte Jindřicha Raspeho a neteř Gertrudu zaslíbil Václavovu synovi Vladislavovi a jako věno odevzdal pod českou správu území Rakous severně od Dunaje.

Po usmíření s opět exkomunikovaným císařem využil Fridrich paniky vyvolané tatarským vpádem a zajal uherského krále Bélu, který v u něj hledal azyl před šikmookými nájezdníky. +more Propustil jej za tučný úplatek v podobě části královského pokladu a tří příhraničních žup. Zdá se, že také zpronevěřil finance určené na kruciátu proti nájezdníkům a roku 1242 vpadl na Moravu.

Poté nabídl svou již zasnoubenou neteř ovdovělému císaři a sám se jako čerstvě rozvedený muž pokoušel získat ruku dcery Oty II. +more Bavorského, který byl císařovým věrným straníkem. Plánované povýšení Fridrichova vévodství na království však nečekaně ztroskotalo na nesouhlasu Gertrudy, která se odmítla za již několikrát exkomunikovaného císaře provdat.

Fridrich v červnu roku 1246 znovu napadl Uhry a v bitvě na Litavě poblíž Ebenfurtu se v bitevní vřavě dostal doprostřed oddílů Bélova zetě Rostislava Haličského. Tam byl bez povšimnutí svého doprovodu zabit a po bitvě bylo jeho tělo nalezeno na bojišti jeho písařem Jindřichem. +more Bojovný vévoda byl pohřben společně se svými předky v klášteře Heiligenkreuz.

Babenberkové Fridrichovou smrtí v Rakousku i Štýrsku vymřeli po meči. Dědičné nároky uplatnila vedle Fridrichovy neteře Gertrudy také jeho sestra Markéta jako nejstarší příslušnice rodu.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=http://de. wikisource. +moreorg/wiki/ADB:Friedrich_II. _(Herzog_von_%C3%96sterreich_und_Steiermark)]de. wikisource. org[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20110315024209/http://www. genealogie-mittelalter. de/babenberger_markgrafen_von_oesterreich/friedrich_2_der_streitbare_herzog_von_oesterreich_1246/friedrich_2_der_streitbare_herzog_von_oesterreich_+_1246. html]Genealogie[/url] * [url=http://www. e-stredovek. cz/kniznica. php. info=119-Fridrich-II-Babenbersky-Bojovny]Fridrich II. Bojovný[/url] * [url=http://www. knerger. de/Die_Personen/regenten_46/regenten_47/a_friedrichii_oesterreich_gb. jpg]Fridrichův hrob v klášteře Heiligenkreuz[/url].

Kategorie:Babenberkové Kategorie:Rakouští vévodové Kategorie:Štýrští vévodové Kategorie:Kraňská markrabata Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Panovníci padlí v bitvě Kategorie:Pohřbení v klášteře Heiligenkreuz Kategorie:Narození 15. +more června Kategorie:Narození 1211 Kategorie:Úmrtí 15. června Kategorie:Úmrtí 1246 Kategorie:Muži.