Fridrich Karel Hesenský

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Fridrich Karel Hesenský byl prvním králem novodobého Řecka. Narodil se v roce 1868 v Hesensku jako syn prince Karla Hesenského a jeho manželky Alžběty Pruské. Po smrti svého otce se stal následníkem trůnu Hesenska. V roce 1896 přijal nabídku být králem Řecka poté, co řecký parlament sesadil krále Jiřího I. Fridrich Karel se tak stal prvním králem z řady dánského královského rodu Glücksburký. Jeho panování bylo poznamenáno konflikty s Turky a Bulhary o území a také politickými problémy v samotném Řecku. Během své vlády se Fridrich Karel snažil modernizovat Řecko a zavedl některé demokratické reformy. Navíc se také aktivně účastnil mezinárodní politiky a podporoval rozvoj řeckého průmyslu a infrastruktury. Jeho vláda však byla narušena vypuknutím první světové války. Když roku 1917 Řecko vstoupilo do války po boku Dohody, Fridrich Karel se postavil proti tomuto rozhodnutí a chtěl udržet neutralitu. To vedlo k jeho abdikaci v roce 1917 a k nástupu jeho syna Alexandra na trůn. Po abdikaci zůstal Fridrich Karel v Řecku jako občan a zemřel v roce 1940. Fridrich Karel Hesenský je stále uznáván jako důležitá postava v dějinách moderního Řecka, který se snažil modernizovat a posílit roli země.

Fridrich Karel Hesenský (německy Friedrich Karl Ludwig Konstantin von Hessen; finsky Fredrik Kaarle; 1. května 1868 Gut Panker - 28. května 1940 Kassel) byl německý šlechtic a voják, na konci první světové války nakrátko také finský král (říjen až prosinec 1918). Nikdy však ani nevkročil na finskou půdu.

Život

Fridrich Karel Hesenský (Hans Thoma, 1892) Fridrich Karel byl synem titulárního lankraběte Fridricha Viléma a jeho manželky Anny Pruské. +more Formálně by byl dědicem hesenského trůnu; Hesensko však bylo po prusko-rakouské válce v roce 1866 připojeno k Prusku. V roce 1891 byl Fridrich Karel zapleten do Kotzeovy aféry, skandálu, při němž byla řada členů císařského dvora anonymem obviněna z nemravnosti. V roce 1893 se oženil s Markétou Pruskou (1872-1954), nejmladší dcerou císaře Fridricha III. To z něj udělalo švagra německého císaře Viléma II. .

Po říjnové revoluci vyhlásilo Finsko, které bylo do té doby ruským velkovévodstvím, 6. prosince 1917 nezávislost. +more Finský parlament 9. října 1918 - bez připuštění sociálních demokratů - zvolil Fridricha Karla králem. Legitimita voleb byla založena na švédské ústavě krále Gustava III. z roku 1772, na jejímž základě vládli ruští carové jako finští velkovévodové. V době královských voleb však bylo sporné, zda je takový proces na základě této ústavy legitimní. Přestože příslušné odstavce upravovaly volební postup v případě, že král zemřel bez nástupce, nestanovily výslovně, co dělat v případě, že smrtí vládce (v tomto případě cara Mikuláše II. ) zanikla také monarchie.

Volba německého prince posílila vztahy s Německou říší, která během finské občanské války podporovala zejména finské antibolševické síly dodávkami zbraní a invazí do Helsinek. Rýsovala se tak možnost, že se Finsko fakticky stane německým satelitem. +more Podobný vývoj nastal také v pobaltských státech, kdy byl německý princ zvolen králem Litvy jako Mindaugas II. a bylo vytvořeno Německem ovládané Spojené baltského vévodství sestávajícího z Estonska a Lotyšska.

Fridrich Karel volbu nakonec nepřijal; na žádost Finska odpověděl dopisem, ve kterém zdvořile požádal o odklad, dokud nebude dosaženo konečného rozhodnutí. Po porážce Německa a zániku jeho monarchie se německý princ na finském trůnu už nejevil jako vhodný a Británie s Francií zvýšily tlak na Finsko, aby monarchii odmítlo. +more Na to zvolený král reagoval rezignací 14. prosince 1918. Ve stejné době Pehr Evind Svinhufvud odstoupil z funkce místodržitele a jeho nástupcem se stal Gustaf Mannerheim.

Fridrich Karel a jeho manželka Markéta Po rezignaci jeho zrakově postiženého bratra Alexandra Fridricha (1863-1945) Fridrich Karel stal v roce 1925 hlavou rodu Hesenských. +more Zemřel v Kasselu v roce 1940 ve věku 72 let na pozdní následky zranění z první světové války a byl pohřben v kapli zámku Kronberg v Taunu.

Mezi šesti dětmi Fridricha Karla a jeho manželky Markéty byly dva páry dvojčat.

* Fridrich Vilém Hesenský (1893-1916), padl v Rumunsku * Maximilián Hesenský (1894-1914), padl v Belgii * Filip Hesenský (6. listopadu 1896 - 25. +more října 1980), hesenský lankrabě, ⚭ 1925 Mafalda Marie Savojská (2. listopadu 1902 - 27. srpna 1944), zemřela v koncentračním táboře Buchenwald * Wolfgang Hesenský (6. listopadu 1896 - 12. července 1989) ⚭ 1924 Marie Alexandra Bádenská (1. srpna 1902 - 29. ledna 1944) * Richard Hesenský (14. května 1901 - 11. února 1969), neoženil se a neměl potomky * Kryštof Hesenský (14. května 1901 - 7. října 1943), člen SS, Oberführer, padl v Itálii, ⚭ 1930 Sofie Řecká a Dánská (26. června 1914 - 3. listopadu 2001).

Odkazy

Reference

Literatura

Eckhart G. +more Franz (Hrsg. ): Haus Hessen. Biografisches Lexikon. (= Arbeiten der Hessischen Historischen Kommission N. F. , Bd. 34) Hessische Historische Kommission, Darmstadt 2012, ISBN 978-3-88443-411-6, Nr. HK 85, S. 179-180 (Rainer von Hessen). * Anders Huldén: Finnlands deutsches Königsabenteuer 1918. Reinbek 1997. Herausgegeben von: Deutsch-Finnische Gesellschaft e. V. und erschienen bei: Traute Warnke Verlag, ISBN 3-9801591-9-1. * Rainer von Hessen: König im „Land der ernsten Augen“. Das finnische Thronangebot an Prinz Friedrich Karl von Hessen im Sommer 1918. In: Bernd Heidenreich u. a. (Hrsg. ): Kronen, Kriege, Künste. Das Haus Hessen im 19. und 20. Jahrhundert. Frankfurt 2009, S. 190-204. * Manfred Menger: Das Scheitern der Ambitionen des Herzogs Adolf Friedrich zu Mecklenburg auf den finnischen Königsthron im Jahre 1918. In: Finnland Studien III. Band 3. Harrassowitz Verlag, Wiesbaden 2003, S. 113. * Jonathan Petropoulos: Royals and the Reich: The Princes von Hessen in Nazi Germany. Oxford University Press 2006, ISBN 0-19-979607-6.