Fürstenberská hrobka (Nižbor)
Author
Albert FloresFürstenberská hrobka je podzemní hrobka knížecí rodiny Fürstenbergů ve středočeské obci Nižbor. Nachází se v lesoparku nad svahem nedaleko Nižborského zámku, se kterým ho spojuje ulice K Zámku, a obtáčí ji ulice Křivoklátská. V hrobce bylo pochováno 14 osob. Naposledy se do hrobky pohřbívalo v roce 1899.
Historie
Litinový andělíček u Fürstenberské hrobky Hrobka pro českou větev Fürstenbergů byla vystavěna knížetem Filipem roku 1787 jako důsledek zákazu císaře +more'>Josefa II. , který znemožňoval pohřbívat v kostelích. Stala se náhradou za pohřební kryptu pod kostelem Povýšení sv. Kříže na východní straně Nižborského zámku, kterou v letech 1734-1737 nechala zřídit kněžna Marie Anna z Fürstenbegu (1707-1756), rozená z Valdštejna. Právě prostřednictvím sňatku Marie Anny s Josefem Vilémem přešla panství Nižbor, Křivoklát a Krušovice z majetku rodu Valdštejnů na Fürstenbergy a ta se stala základnou jejich pozemkové držby v Čechách. Nižbor a Křivoklát drželi Fürstenbergové až do roku 1929. V 50. a 60. letech 20. století byla hrobka několikrát vykradena. V roce 2014 byla hrobka zrekonstruována a zároveň areál celkově upraven. V době rekonstrukce byly rakve s ostatky uloženy v kryptě zámecké kaple.
Popis
Součást hrobky Schodiště do hrobky zakrývá rozměrná litinová deska o hmotnosti asi 250 kg s fürstenberským erbem a latinským nápisem SEPULCRUM PRINCIPUM DE FÜRSTENBERG. +more 1860. Hrobku samotnou tvoří malý horizontálně přepažený prostor. V horní části je jedna rakev - č. 14, v dolní části tři - zleva č. 11, 13 a 12. Umístění ostatních rakví není známo. Předpokládá se, že hrobka se původně skládala z několika podlaží. Rakev č. 12 je bílá, na boční straně ji zdobí rodový erb. Je jediná původní, ostatní byly nahrazeny novými při poslední rekonstrukci v roce 2014, kterou financovala rodina Fürstenbergů a Schwarzenbergů.
Trojboký růžový mramorový pomník, který věnoval kníže Filip Neri svému otci Karlu Egonovi I. , stával až do roku 1824 na hrobce, ale pro celkovou sešlost byl rozebrán a uložen na zámku. +more Následně začátkem devadesát let 19. století byl opět vystaven v areálu hrobky. Vstupní brána sestávající z dvou pilířů byla vybudována koncem devadesátých let 19. století (ing. Jan B. Urban), železná vrata původně uzavírala knížecí zahrady při paláci ve Valdštejnské ulici na Malé Straně v Praze. Celému prostranství vévodí velký litinový kříž s pozlacenou figurou Krista, který byl odlit kolem roku 1860 v bývalých knížecích slévárnách v nedalekém Novém Jáchymově. Na novogotickém podstavci je nápis v němčině: Ich bin die Auferstehung und das Leben, wer an mich glaubt, der wird leben, wenn er auch schon gestorben wäre. Joh. 11. 25. , to znamená Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, i kdyby zemřel, bude žít. Jan 11. 25. V areálu se také nachází litinová figura andělíčka.
Seznam pohřbených
Chronologicky podle data úmrtí
V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených. Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Fürstenbergů, žlutě jsou vyznačeny přivdané manželky, pokud zde byly pohřbeny. +more Hrabata z Urachu, předkové Fürstenbergů, se uvádějí už v 11. století, zde jsou však generace počítány až od Albrechta I. z Fürstenbergu (1557-1599) z kinzigtalské větve, který v Praze působil jako nejvyšší štolba císaře Rudolfa II. U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela.
Následující schéma znázorňuje příbuzenské vztahy. Červeně orámovaní byli pohřbeni v hrobce, arabské číslice odpovídají pořadí úmrtí podle předchozí tabulky. +more Římské číslice představují pořadí manželky nebo manžela, pokud se některý příslušník oženil nebo příslušnice vdala více než jednou. Modře orámovaný je Kryštof II. z Fürstenbergu (1580-1614), který získal inkolát v Českém království, zeleně je orámovaný Maxmilián Egon II. z Fürstenbergu (1863-1941), který prodal velkostatek a hrad Křivoklát Československému státu v roce 1929. V 18. století se rod rozdělil do několika linií. Oranžově je orámován Josef Vilém z Fürstenbergu (1699-1762), který byl v roce 1716 povýšen do knížecího stavu a založil knížecí linii, a jeho bratr Ludvík Vilém z Fürstenbergu (1705-1759), který založil lankraběcí linii (terciogenituru). V další generaci se dále knížecí linie rozdělila na říšskoknížecí linii - primogenituru, kterou založil Josef Václav z Fürstenberg-Stühlingenu (1728-1783; také orámován oranžově), a českou linii - sekundogenituru, kterou založil Karel Egon I. z Fürstenbergu (1729-1787; orámován červeně č. 2). Tučně jsou vyznačena knížata hlavní linie. Vzhledem k účelu schématu se nejedná o kompletní rodokmen. Po-řadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky Datum a místo úmrtí Matka 1. 2. Františka Hypolita z Fürstenbergu 16. 11. 1592 Albrecht I. z Fürstenbergu
25. 3. 1557 - 13. 9. 1599 Praha 22. 10. 1617:
Lev Burian Berka z Dubé a Lipé
† 28. 3. 1626 Původně pohřbena v augustiniánské kapli u sv. Václava v Praze. Klášter byl začat používán jako trestnice, proto byly její ostatky převezeny a uloženy v Nižboru 5. března 1820. Hraběnka, narodil se jí syn:
* Matěj Ferdinand († 1644) 1. 2. Františka Hypolita z Fürstenbergu 10. 12. 1642 nebo 1644 nebo snad 1650 Alžběta z Pernštejna
6. 11. 1557 - 31. 8. 1610 22. 10. 1617:
Lev Burian Berka z Dubé a Lipé
† 28. 3. 1626 Původně pohřbena v augustiniánské kapli u sv. Václava v Praze. Klášter byl začat používán jako trestnice, proto byly její ostatky převezeny a uloženy v Nižboru 5. března 1820. Hraběnka, narodil se jí syn:
* Matěj Ferdinand († 1644) 2. 7. Karel Egon I. z Fürstenbergu 7. 5. 1729 Praha Josef Vilém z Fürstenbergu
12. 1. 1699 - 29. 4. 1762 Vídeň 25. 6. 1753:
Marie Josefa ze Sternberg-Manderscheidu (č. 7) Říšský kníže z Fürstenbergu, zakladatel knížecí podlinie v Čechách, rytíř Zlatého rouna, nejvyšší purkrabí v Čechách (1771-1782), pán panství Křivoklát, Krušovice, Nižbor, Dobrovice, Loučeň. 2. 7. Karel Egon I. z Fürstenbergu 11. 7. 1787 Praha-Malá Strana Marie Anna z Waldsteinu
22. 2. 1707 - 12. 11. 1756 Vídeň 25. 6. 1753:
Marie Josefa ze Sternberg-Manderscheidu (č. 7) Říšský kníže z Fürstenbergu, zakladatel knížecí podlinie v Čechách, rytíř Zlatého rouna, nejvyšší purkrabí v Čechách (1771-1782), pán panství Křivoklát, Krušovice, Nižbor, Dobrovice, Loučeň. 3. 8. Filip Nerius z Fürstenbergu 21. 10. 1755 Karel Egon I. z Fürstenbergu (č. 2) 1779 Donaueschingen:
Josefa Maria Benedikta z Fürstenbergu (č. 10) Říšský kníže z Fürstenbergu, pán panství Křivoklát, Krušovice, Nižbor, Dobrovice, Loučeň. 3. 8. Filip Nerius z Fürstenbergu 5. 6. 1790 Praha-Malá Strana Marie Josefa ze Sternberg-Manderscheidu (č. 8) 1779 Donaueschingen:
Josefa Maria Benedikta z Fürstenbergu (č. 10) Říšský kníže z Fürstenbergu, pán panství Křivoklát, Krušovice, Nižbor, Dobrovice, Loučeň. 4. 9. Marie Josefa z Fürstenbergu 9. 9. 1792 Karel Josef Alois z Fürstenbergu
26. 6. 1760 - 25. 3. 1799 padl u Liptingenu Princezna, vnučka knížete Karla Egona I. (č. 2), zemřela záhy. 4. 9. Marie Josefa z Fürstenbergu 9. 9. 1792 Alžběta z Thurn-Taxisu
30.
Příbuzenské vztahy pohřbených