Gejza Rehák

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Gejza Rehák (20. května 1913 – 28. června 1993) byl československý fyzik a vysokoškolský pedagog. Byl profesorem na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Jeho výzkum se zaměřoval především na elektronovou a optickou spektroskopii, polovodiče a fyziku pevných látek. Kromě toho se také zajímal o molekulovou fyziku a astrofyziku. Gejza Rehák je autorem mnoha odborných publikací a článků. Byl také členem několika vědeckých společností a zasedal v redakčních radách časopisů zabývajících se fyzikou. Jeho významným přínosem bylo šíření znalostí v oblasti fyziky a popularizace vědeckých poznatků mezi veřejností. Podílel se na vzniku populárně-vědeckého časopisu Vesmír a byl také spoluautorem několika populárně naučných knih. Gejza Rehák byl oceněn řadou ocenění a medailí za svůj vědecký přínos. Je považován za jednoho z předních českých fyziků 20. století.

Gejza Rehák (18. října 1881 Smolinské - 8. března 1940 Bratislava) byl slovenský a československý politik, člen Slovenské národní strany, meziválečný poslanec a senátor Národního shromáždění za Československou národní demokracii, později za Národní sjednocení.

Biografie

Narodil se v rodině hostinského. Studoval na gymnáziu v Trnavě a Skalici. +more V Budapešti a Vídni pak absolvoval vysokoškolská studia lékařství. Ve Vídni do roku 1918 působil jako soukromý lékař. Poté přesídlil na Slovensko. Už během vídeňského pobytu se angažoval v krajanských spolcích. Roku 1911 vstoupil do Slovenské národní strany. V roce 1918 se účastnil shromáždění slovenských politických špiček v Martině a je signatářem Martinské deklarace. Ve 20. a 30. letech byl ředitelem Státní nemocnice v Bratislavě. Byl členem dozorčích rad mnoha klíčových ekononomických institucí. Angažoval se i ve sportovních spolcích.

V parlamentních volbách v roce 1925 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Podle údajů k roku 1926 byl povoláním lékařem v Bratislavě.

Později ve 30. letech přešel spolu s národními demokraty do formace Národní sjednocení. +more Na jeho sjezdu roku 1937 byl zvolen mezi místopředsedy. V parlamentních volbách v roce 1929 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění za národní demokraty. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1935, nyní již za Národní sjednocení. V senátu setrval do jeho zrušení roku 1939, přičemž ještě krátce předtím, v prosinci 1938, vstoupil do klubu Hlinkova slovenská ľudova strana - Strana slovenskej národnej jednoty, do které se spojily všechny slovenské nesocialistické strany.

V prosinci 1938 byl zvolen ve volbách do Sněmu Slovenskej krajiny. Profesně se uvádí jako ředitel státní nemocnice, bytem Bratislava. +more Zde zasedal až do své smrti roku 1940. Za tzv. slovenského štátu se roku 1939 stal prvním předsedou Slovenského olympijského výboru.