Geldmännlein
Author
Albert FloresGeldmännlein je bytost z německé mytologie, která je zpodobněna jako malý skřítek s hrncem plným zlatých mincí. Tato bytost je spojována se štěstím a bohatstvím. Podle legendy se objevuje při úrodě a daruje horlivým a pracovitým lidem zlaté mince. Geldmännlein se také vyskytuje ve formě soch u vchodů domů, aby ochraňoval majetek a přinášel štěstí jejich obyvatelům. Je považován za ochránce peněžních prostředků a finanční prosperity. Tento článek poskytuje podrobnosti a informace o Geldmännleinovi z české perspektivy.
Geldmännlein „peněžní mužíček“ je v německém folklóru bytost či kouzelný předmět magicky přinášející svému majiteli peníze. Podobá se dracovi - obdobě českého plivníka, který krade sousedům potraviny a peníze, a především s mužíčkem z mandragory a bytosti zvané spiritus familiaris - služebnému duchu přisuzovanému čarodějům a čarodějnicím. Je také nazýván také Heckemännchen „mužíček živého plotu“, Geldschisser „peníze kálející“ či Geldbrüter „peníze rodící“. Díky splynutí s mužíčkem z mandragory nazývaným Galgenmännchen „šibeniční mužíček“ je nazýván také Alraunel - ze starohornoněmeckého alrūna „mandragora, čarodějnice“. Označení se liší především krajově, Geldmännlein je typický pro Sasko a Durynsko, Geldschisser pro Bavorsko, Alraunel pro Dolní Rakousy.
Geldmännlein a jeho obdoby na rozdíl od příbuzných bytostí spíše magicky zajišťuje peníze a štěstí než by kradl sousedům, čímž se podobá právě mužíčkovi z mandragory. Má podobu šedivého mužíčka, někdy s červenou čapkou a zelenou vestou, a někdy se mění ve zvířata - žábu, ropuchu, sovu či brouka. +more Okolnosti jeho možného nálezu opět odkazují na mužíčka z mandragory: může být vykopán o půlnoci pod třemi lískami u šibenice či koupen. Majitel jej přechovává v truhle na peníze či krabičce v zavřeném pokoji nebo v trámu ve světnici, když je mužíček osvobozen zůstává na půdě, v temném rohu či na hnojišti. Peníze které mužíček přináší či on sám jsou nazývány Heckethaler „tolary živého plotu“, což odkazuje na spojení živého plotu s čarodějnictvím. Obdobným motiv je znám i na Litvě kde jsou takové peníze nazývány pareitinai.
Za své služby je peněžnímu mužíčkovi je do podkroví dáván čerstvý chléb a mléko, někdy též sladkosti a sklenice vína. Podle některých podání mu majitel též zajišťuje hezké oblečení, v Západních Alpách musí být mužíček denně koupán ve lžíci a podarován kouskem od každého jídla. +more Na rozdíl od draca jej téměř nemožné se jej zbavit, první dva majitelé jej mohou prodat, ale duše třetího propadne peklu. Tento motiv se objevuje již v roce 1773 v díle lékaře Johanna Jacoba Bräunera. Rozsáhlé varování před vlastnictvím Geldmännleina sepsal v roce 1673 Hans von Grimmelshausen v kterém jej spojil s čarodějnickou praktikou převádění mléka mezi kravami a tvrdil že peníze které mužíček přináší přicházejí od Ďábla. Geldmännlein jako figurka byl často vytvářen ze zvířecích částí, například z velkého brouka či z prasečího žaludku, ale také třeba z černého vosku.