Cesko.wiki Gemersko-malohontská župa (Československo)
Author
Albert FloresGemersko-malohontská župa (Československo) byla administrativní jednotka v Československu, která existovala mezi lety 1918 a 1928. Sousedila s Maďarskem a dalšími župami v rámci Československa. Jejím hlavním městem bylo Rimavská Sobota a největším městem bylo Šahy. Župa se skládala z několika okresů, včetně Rimavské Soboty, Šahů, Jelšavy, Kašbořic a dalších. Po roce 1928 byla župa rozdělena na dva nové politické celky - Gemerskou župu a Malohontskou župu. Tato článková stránka na české Wikipedii poskytuje podrobnosti o historii, geografii a správním uspořádání Gemersko-malohontské župy.
Gemersko-malohontská župa byla jedna ze žup, jednotek územní správy na Slovensku v rámci prvorepublikového Československa. Byla vytvořena při vzniku Československa vydělením z uherské Gemersko-malohontské župy. Existovala v letech 1918-1922, měla rozlohu 3 961 km² a jejím správním centrem byla Rimavská Sobota.
Historický vývoj
Po vyhlášení Martinské deklarace dne 30. října 1918, kterou se Slovensko vydělilo z Uherska a přičlenilo k nově vzniklému Československu, zůstalo slovenské území dočasně rozdělené na administrativní celky vytvořené Uherskem. +more Jedním z těchto celků byla Gemersko-malohontská župa, která vznikla vydělením severní části původní uherské Gemersko-malohontské župy. V čele župy stál vládou jmenovaný župan, který disponoval všemi pravomocemi, zatímco samosprávná funkce župy byla potlačena.
Sídlo župy se nacházelo v Rimavské Sobotě.
Gemersko-malohontská župa existovala do 31. prosince 1922. +more K 1. lednu 1923 bylo na Slovensku vytvořeno nové župní zřízení, které bylo původně plánované pro celé Československo, nicméně realizováno bylo pouze právě na Slovensku.
Geografie
Gemersko-malohontská župa se nacházela na středním Slovensku. Na východě hraničila s Novohradskou a Zvolenskou župou, na severu s Liptovskou župou, na severovýchodě se Spišskou župou a na východě s Abauj-turňanskou župou. +more Jižní hranice župy byla zároveň státní hranicí s Maďarskem.
Administrativní členění
V roce 1919 se Gemersko-malohontská župa členila na sedm slúžňovských okresů (Feledince, Horehronský, Ratkov, Revúca, Rimavskosobotský, Rožňava a Tornaľa) a tři města se zřízeným magistrátem (Jelšava, Rožňava a Rimavská Sobota), která byla na úrovni okresů.