Liptovská župa (Československo)

Liptovská župa byla jedna ze žup, jednotek územní správy na Slovensku v rámci prvorepublikového Československa. Byla vytvořena při vzniku Československa z uherské Liptovské župy. Existovala v letech 1918-1922, měla rozlohu 2 247 km² a jejím správním centrem byl Liptovský Svätý Mikuláš (nyní Liptovský Mikuláš).

Historický vývoj

Po vyhlášení Martinské deklarace dne 30. října 1918, kterou se Slovensko vydělilo z Uherska a přičlenilo k nově vzniklému Československu, zůstalo slovenské území dočasně rozdělené na administrativní celky vytvořené Uherskem. +more Jedním z těchto celků byla Liptovská župa, která vznikla z původní uherské Liptovské župy. V čele župy stál vládou jmenovaný župan, který disponoval všemi pravomocemi, zatímco samosprávná funkce župy byla potlačena.

Sídlo župy se nacházelo v Liptovském Svätém Mikuláši.

Liptovská župa existovala do 31. prosince 1922. +more K 1. lednu 1923 bylo na Slovensku vytvořeno nové župní zřízení, které bylo původně plánované pro celé Československo, nicméně realizováno bylo pouze právě na Slovensku.

Geografie

Liptovská župa se nacházela na severním Slovensku, v okolí řeky Váh. Na východě hraničila se Spišskou župou, na jihu s Gemersko-malohontskou a Zvolenskou župou, na západě s Turčanskou župou a na severu s Oravskou župou a Polskem.

Administrativní členění

V roce 1919 se Liptovská župa členila na čtyři slúžňovské okresy (Hrádok, Liptovský Svätý Mikuláš, Nemecká Ľupča a Ružomberok) a jedno město se zřízeným magistrátem (Ružomberok), které bylo na úrovni okresu.

Odkazy

Reference

Kategorie:Župy na Slovensku (1918-1922)