Geobiocenologie
Author
Albert FloresGeobiocenologie je multidisciplinární vědecká disciplína zabývající se zkoumáním vztahů mezi živými organismy a jejich prostředím. Tato disciplína se zaměřuje na studium geobiocénů, což jsou společenstva organismů v různých geografických oblastech. Geobiocenologie se snaží porozumět interakcím mezi organismy a jejich prostředím a vytvořit modely, které vysvětlují proměnlivost těchto ekosystémů. Geobiocenologie využívá principy ekologie, biologie, geologie a dalších přírodních věd. Studuje, jaké faktory ovlivňují rozložení organismů v prostoru a čase a jaké jsou vzájemné vztahy mezi jednotlivými druhy. Vyvíjí metodologie pro sběr a analýzu dat, které umožňují porovnávat ekosystémy a studovat jejich změny v čase. Cílem geobiocenologie je rozšířit naše poznání o biodiverzitě a důležitých ekologických procesech. Studium geobiocénů může přispět k ochraně přírody a udržitelnému využívání ekosystémů. Geobiocenologie má také význam pro pochopení evoluce organismů a historie Země. Ve světě existuje několik významných geobiocenologických výzkumných center, která se zaměřují na studium různých geografických oblastí a ekosystémů. V České republice je geobiocenologie rozvíjena na několika univerzitách a vědeckých institucích. Geobiocenologie je tedy důležitou vědeckou disciplínou, která přispívá k našemu poznání o životě na Zemi a pomáhá nám lépe porozumět a chránit přírodu.
Geobiocenologie je věda zabývající se geobiocenózou - tedy jednotou biocenózy (živé přírody) se svým prostředím (ekotopem). Geobiocenologii lze přirovnat ke krajinné ekologii, která se rovněž zabývá ekologickými vztahy na úrovni krajiny a shrnuje poznatky z biologie a geografie (resp. biogeografie). Cílem geobiocenologie je přispívat k tvorbě harmonické kulturní krajiny tím, že postupně vzniká ucelená soustava podkladů pro trvale udržitelné využití krajiny.
Za zakladatele geobiocenologie je považován Alois Zlatník, který poprvé použil termín geobiocenóza a upravil tak původní pojem biogeocenóza převzatý od ruského botanika +more_Sukačev'>Vladimíra Nikolajeviče Sukačeva. Ten koncem 30. let 20. století rozpracoval základy této vědní disciplíny a Zlatník navázal na jeho práci a aplikoval ji na podmínky Československa.
Geobiocenologická typologie krajiny
Geobiocenologická typologie krajiny se snaží o vytvoření modelu přírodního (potenciálního) stavu geobiocenóz v krajině. Je to takový stav, který by nastal v současné krajině při vyloučení vlivu člověka. +more Typologie je založena na aplikaci teorie typu geobiocénu. Jedná se o hypotézu o jednotě geobiocenózy přírodní a geobiocenóz (až geobiocenoidů) člověkem změněných, vzniklých však na místech původně téhož typu přírodní geobiocenózy. To znamená, že po ukončení působení člověka by zde mohla sukcesí vzniknout společenstva, odpovídající přírodním. Ve středoevropských podmínkách by šlo především o společenstva (geobiocenózy) lesní. Geobiocenologická typologie se stala podkladem pro péči o krajinu a krajinné plánování (např. územní systém ekologické stability, mapování biotopů, ochrana přírody a krajiny). Tato typologie je také základem metodického postupu biogeografického členění krajiny, který se skládá z řady kroků, vycházejících ze srovnání přírodního a aktuálního stavu geobiocenóz v krajině.
V této typologii lze vymezit 2 soustavy biogeografického členění, které jsou také využity pro biogeografické členění Česka:
Individuální členění
Cílem je vystihnout souvislé, z určitého hlediska relativně homogenní celky, lišící se do různé míry složením bioty. Individuální členění vyzdvihuje jedinečné, neopakovatelné vlastnosti území.
Typologické členění
Cílem je vymezit typy tj. řady územně nesouvislých segmentů krajiny, které se v krajině opakují, mají podobné ekologické podmínky, kterým odpovídá relativně podobná biota. +more Typologické členění vyzdvihuje opakovatelnost v krajině.
Geobiocenologický klasifikační systém
Aloisem Zlatníkem navržený geobiocenologický klasifikační systém vychází z typologického členění krajiny a je tvořen:
Základní jednotky
Skupiny typů geobiocénů (STG) - rozdílnost biocenóz v závislosti na výrazně odlišných ekologických podmínkách prostředí (ekotopu)
Nadstavbové jednotky
Vegetační stupně - rozdílnost biocenóz v závislosti na výškovém a expozičním klimatu; * Ekologické řady (trofické a hydrické) - rozdílnost biocenóz v závislosti na obsahu živin v půdách a půdní reakci a na vlhkostním režimu půd.