Geografie Belgie

Družicový snímek Belgie Písečná duna v Koksijde na pobřeží Severního moře Řeka Semois blízko Bouillonu Tento článek pojednává o geografických podmínkách Belgie.

Poloha

Belgie leží v západní Evropě na pobřeží Severního moře. S rozlohou 32 545 km² je 146. +more největším státem na světě, 14. nejmenším v Evropě a 2,4× menším než Česká republika. Na severu má 478 km dlouhou hranici s Nizozemskem, na východě 133 km s Německem, 130 km s Lucemburskem a na jihu 556 km s Francií. Pobřeží je dlouhé 72 km. Země se dělí na regiony Vlámsko na severu (13 522 km²), Valonsko na jihu (16 844 km²) a hlavní město Brusel. Ve Vlámsku i Valonsku je vždy 5 provincií. Zeměpisné souřadnice se pohybují mezi 49°30‘ a 51°30‘ s. š. a mezi 2°33‘ a 6°24‘ v. d. Společně s Nizozemskem a Lucemburskem je Belgie součástí Beneluxu. Má přibližně trojúhelníkový tvar.

Brusel, hlavní a zároveň největší město Belgie, se nachází ve střední části země. Belgie je křižovatkou západní Evropy a hlavní města většiny západoevropských států leží v okruhu 1000 km od Bruselu, který je sídlem EU a NATO.

Krajní body

Nejvyšší bod: Signal de Botrange (694 m) * Nejnižší bod: Hladina Severního moře (0 m) * Nejsevernější bod: Dreef, obec Hoogstraten, provincie Antverpy * Nejjižnější bod: Torgny, obec Rouvroy, provincie Lucemburk * Nejzápadnější bod: De Panne, provincie Západní Flandry * Nejvýchodnější bod: Krewinkel, obec Büllingen, provincie Lutych

Geometrický střed

Geometrický střed Belgie leží v Nil-Saint-Vincent v obci Walhain v provincii Valonský Brabant a má souřadnice . Do roku 1919, kdy byly k Belgii na základě Versailleské smlouvy připojeny Východní kantony (do té doby patřící Prusku), se geografický střed Belgie nacházel v obci Ittre.

Podle IGN (Institut Géographique National) se v letech 1995-2004 v belgické obci Virionval na nacházel geografický střed Evropské unie. Po rozšíření EU o deset nových členských zemí v roce 2004 se však střed unie posunul na východ do Německa.

Povrch

Území Belgie je z větší části ploché a nížinaté. Nadmořská výška a členitost terénu stoupají směrem k oblasti Arden na jihu Belgie. +more Z geografického hlediska se Belgie skládá ze tří oblastí - dolní Belgie (nadmořská výška do 100 m), střední Belgie (100 - 200 m n. m. ) a horní Belgie (více než 200 m n. m. ).

Dolní Belgie tvoří severozápadní část státu. Zahrnuje celé pobřeží, oblast polderů, Flandry a oblast Kempen (fr. +more Campine). Pobřeží je charakteristické písčitými plážemi a dunami. Za pásmem dun se nachází oblast polderů, která je kvůli riziku zaplavení mořem chráněna hrázemi. V oblasti polderů jsou velice úrodné půdy.

Střední Belgie se rozprostírá na území Brabantu, provincie Henegavsko a oblasti Hesbaye. Z jihu ji ohraničují řeky Máza a Sambre. +more Tato oblast je poměrně rovná a mírně svažitá a protkaná sítí četných vodních toků. Půdy jsou zde hlinité a nejúrodnější v Belgii. Místy je terén členitější s výskytem jeskyní a malých roklí.

Horní Belgie se nachází na jih od řek Máza a Sambre. Je to nejzalesněnější a zároveň nejřidčeji osídlená část Belgie. +more Skládá se z oblastí Condroz, Fagne-Famenne, Pays de Herve, Ardeny a belgické Lotrinsko. Nachází se zde nejvyšší bod Belgie Signal de Botrange (694 m).

Říční síť

Nejdelší a nejvýznamnější belgické řeky jsou Šelda (dlouhá 350 km, z toho 200 km na belgickém území) a Máza (925 km, z toho 183 km v Belgii). Obě pramení ve Francii a tečou přibližně severním směrem přes Belgii do Nizozemska, kde ústí do Severního moře. +more Třetí řekou, která se vlévá do Severního moře, je Yser. Tato řeka pramení ve Francii a ústí do moře v belgické obci Nieuwpoort. Šelda, Máza a Yser odvodňují převážnou část belgického území. Výjimku tvoří jižní cíp provincie Henegavsko, odvodňovaný řekou Oise, která se vlévá do Seiny, a část provincie Lucembursko, kterou odvodňuje řeka Sauer a několik dalších přítoků řeky Mosely, jež se vlévá do Rýna.

Podnebí

Belgie má mírné oceánické podnebí, které charakterizují mírné zimy, nepříliš teplá léta a vysoký úhrn srážek po celý rok. V Köppenově klasifikaci podnebí Belgie spadá do oblasti Cfb. +more Průměrná roční teplota v Bruselu činí 9,8 °C a roční úhrn srážek je 780,1 mm. Doba slunečního svitu je 1555 hodin ročně.

Externí odkazy

[url=https://www. cia. +moregov/library/publications/the-world-factbook/geos/be. html]CIA World Factbook 2007[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20070927194612/http://www. belgium. be/eportal/application. languageParameter=fr&pageid=contentPage&docId=2992]Geografický popis Belgie[/url] ve francouzštině a nizozemštině na stránkách [url=https://web. archive. org/web/20060617182904/http://www. belgium. be/eportal/application. origin=iconTool. jsp&event=bea. portal. framework. internal. refresh&pageid=homePage]Federálního portálu Belgie[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20060705051721/http://www. kmi. be/francais/index. php]Institut royal météorologique de Belgique[/url].