Cesko.wiki Geografie Indonésie
Author
Albert FloresGeografie Indonésie popisuje zeměpisné poměry v Indonésii, ostrovním státu nacházejícím se v Jihovýchodní Asii. Celková rozloha pevniny je 1,905 milionů km². Rozkládá se na třech souostrovích: Malé a Velké Sundy a Moluky. Administrativně je Indonésie rozdělena na 33 provincií. Každá provincie má svého guvernéra, který je volen na 5 let.
.jpg)
Poloha
Indonésií prochází rovník, leží tedy na severní a z větší části na jižní polokouli, konkrétně 6° 08´ s. š. +more až 11° 15´ j. š. a od 94° 45´ do 141° 05´ v. d. Tím pádem se nachází v tropickém podnebném pásu, čemuž odpovídá i její klima. Indonésie se nachází ve 3 časových pásmech.
Povrch
Indonésie je převážně hornatá. Nejvyšší pohoří se nachází na ostrově Nová Guinea, jmenuje se Maoke a má nejvyšší nadmořskou výšku 5 030 m. +more Na pobřežích ostrovů se většinou nacházejí nížiny, které jsou velmi úrodné. Indonésie má hustou říční síť. Nejdelší řeky se nacházejí na Sumatře, Kalimantanu a Nové Guineji. Nejdelší řekou je Kapuas na ostrově Kalimantan. Její délka je 1 143 km. Ústí deltou do Jihočínského moře. Většina ostrovů je hustě pokryta vegetací.
Ostrovy
Udává se, že se Indonésie rozkládá na 17 508 ostrovech, jejich přesný počet není znám. Přibližně 20 % ostrovů je trvale obydlených. +more Většina ostrovů vznikla sopečnou činností. Ostrovem s největší rozlohou je Kalimantan (Borneo). Mezi nejznámější ostrovy patří Jáva, Sumatra a Bali. Mezi další známé ostrovy lze zařadit např. Sulawesi (Celebes), souostroví Nusa Tengarra (Lombok, Sumbawa, Flores, Sumba, Timor) a souostroví Moluky.
Jáva
Jáva je ostrov s největší koncentrací obyvatel na světě. Žije zde 60 % obyvatel Indonésie. +more Je zde největší koncentrace muslimů na světě. Rozloha Jávy je 132 000 km² (13. ostrov na světě). Nachází se zde hlavní město Indonésie Jakarta. Ostrov je dlouhého a úzkého tvaru. Je to nejrozvinutější ostrov celé Indonésie. Leží mezi ostrovy Sumatra a Bali. Nejvyšší vrchol se jmenuje Semeru a má výšku 3 676 m. Nejdelší řekou ostrova je Solo. Mapa ostrova Jáva.
Sumatra
Tygr sumaterský Sumatra je druhým největším ostrovem Velkých Sund, hned po Borneu, s rozlohou 473 607 km². +more Je to šestý největší ostrov světa. Nachází se zde spousta jezer. Největší z nich se nazývá Toba a je zároveň i největším jezerem celé Indonésie s celkovou rozlohou 1 146 km². Jezero má vulkanický původ. K tomuto jezeru se po západním pobřeží ostrova táhne pohoří Bukit Barisan. Většina vrcholů tohoto pohoří přesahuje nadmořskou výšku 3 000 m. Nejvyšším vrcholem pohoří je Gunang Kerinci s výškou 3 805 m n. m. Nachází se zde také skoro 100 sopek, z nichž aktivních je 15. Východní část Sumatry pokrývají většinou nížiny. Lesy Sumatry jsou domovem několika ohrožených druhů zvířat, např. tygra sumaterského. Rýžová pole na Bali Hinduistický chrám na Bali.
Bali
Hlavní město Bali se nazývá Denpasar. Má rozlohu 5 780 km². +more 20 % rozlohy ostrova zabírají rýžová pole. Jediným endemickým druhem žijícím na ostrově je majna Rothschildova. Sopka Gunung Agung s nadmořskou výškou 3 142 m je nejposvátnější horou pro hinduistické obyvatelstvo a zároveň je to nejvyšší vrchol ostrova. Bali je nejvíce turisty navštěvovaným ostrovem Indonésie.
Kalimantan
Mapa ostrova Borneo Kalimantan zabírá jižní dvě třetiny ostrova Borneo (třetího největšího ostrova světa). +more Na zbytku Bornea se nachází malajské státy Sabah,Sarawak a sultanát Brunej. Býval pokrytý deštným lesem, který je z velké části poničený těžbou dřeva. Na severozápadní hranici probíhají pohoří Schwaner a Muller. Nejvyšším vrcholem je Raya (2 278 m n. m. ). Jižní pobřeží je pokryto nížinami, ve kterých se nachází hodně řek, např. Kapuas, Kahayan nebo Barito. Pěstují se zde tropické plodiny jako jsou rýže, kukuřice, maniok, batáty nebo sójové boby.
Sopečná činnost
Na území Indonésie je možné najít více než 100 činných sopek. Většina ostrovů vznikla sopečnou činností. +more Sopečnou činnost provází častá zemětřesení.
Krakatoa je sopka nacházející se v Sundském průlivu mezi Jávou a Sumatrou. Leží na místě styku indo-australské a euroasijské litosférické desky. +more Její erupce v roce 1883 byla jedním z nejkatastrofičtějších výbuchů v historii. Při výbuchu zemřelo asi 35 000 lidí. Jako důsledek tohoto výbuchu vznikla i nová sopka Anak Krakatoa (v překladu „dítě Krakatoy“), která v několika posledních letech vybuchla už několikrát.