Georg Stumme

Georg Stumme (29. července 1886, Halberstadt, Německo - 24. října 1942 El Alamein, Egypt) byl vyznamenaný veterán první světové války a pozdější generál Wehrmachtu za druhé světové války v hodnosti generál tankových jednotek . Mimo jiné byl držitelem mnoha vojenských vyznamenání včetně Rytířského kříže.

Mládí a první světová válka

Narodil se 29. +more červenec 1886 v anhaltském městě Halberstadt. Dne 19. března 1906 dokončil úspěšně studium na královské pruské vojenské akademii a jako kadet-čekatel (Fahnenjunker) byl zařazen ke 57. hornoslezskému polnímu dělostřeleckému pluku (Oberschlesischen Feld-Artillerie-Regiment Nr. 57). V polovině srpna následujícího roku mu byla udělena hodnost poručíka (Leutnant).

S vypuknutím první světové války působil jako adjutant praporu a poté, co byl raněn na frontě, byl převelen do týlu a následně absolvoval výcvik generálního štábu. Poté již v hodnosti kapitána (Hauptmann) působil na generálním štábu, než byl jmenován do funkce náčelníka štábu u 33. +more divize. Za zásluhy během války si vysloužil oba stupně pruského železného kříže, Sasko-Meiningenský čestný kříž za zásluhy a Odznak za zranění v černém.

Meziválečné období

Po skončení války se mladému kapitánovi Stumme dostalo příležitosti zůstat v nově vytvořené, silně zredukované armádě - Reichswehru. Zde byl zařazen ke 10. +more pruskému jízdnímu pluku (10. [Preuß. ] Reiter-Regiment), kde sloužil u plukovního štábu ve městě Züllichau (Sulechów). Na jaře roku 1924 byl převelen do štábu 3. jízdní divize pod velením generálporučíka Paula Haseho. V této funkci byl také k 1. říjnu roku 1926 povýšen do hodnosti majora.

Následovalo působení u štábu 2. pruského jízdního pluku (2. +more [Preuß. ] Reiter-Regiment) v Osterode, kde se dočkal k 1. únoru 1931 povýšení do hodnosti podplukovníka (Oberstleutnant) a k 1. říjnu téhož roku nahradil plukovníka Georga Lisacka jako velitele 1. pruského jízdního pluku (1. [Preuß. ] Reiter-Regiment). Zanedlouho následovalo povýšení na plukovníka a přesně k 1. říjnu 1934 byl Stumme ve funkci velitele 1. pruského jízdního pluku nahrazen plukovníkem Kurtem Wuthenowem. Jeho novým služebním postem se mu stalo Velitelství kavalerie Štětín (Kavallerie-Kommando Stettin), které bylo o rok později přejmenováno na 1. jízdní brigádu (1. Reiter-Brigade).

K 1. dubnu roku 1936 byl poté Stumme převelen do Berlína, aby zde převzal funkci oblastního vyššího velitele jezdectva (Höherer Kavallerieoffizier 1). +more V této funkci se rovněž o pár měsíců později dočkal generálských výložek. Stumme byl povýšen na generálmajora k 1. srpnu téhož roku. V této funkci byl k počátku dubna roku 1938 povýšen do hodnosti generálporučíka a k počátku listopadu téhož roku mu bylo svěřeno velení nově zformované 2. lehké divize (2. Leichte-Division) ve městě Gera.

2. světová válka

Této divizi velel i při útoku na Polsko. Počátkem roku 1940 se stal velícím generálem XXXX. +more Armeekorpsu, kterému velel při válečných operacích na západě, při balkánském tažení a válce proti Světskému svazu. Koncem roku 1940 byla jeho jednotka motorizována.

Při operaci Barbarossa Stummemu velel polní maršál Fedor von Bock. Stumme se svými vojáky obsadil Možajsk. +more Poté se podílel na operaci Blau, jejímž výsledkem byl postup Paulusovy 6. armády spolu s jeho reorganizovaným XXXX. sborem.

V červnu 1942 byly některé německé plány zachyceny Sovětským svazem. Hitler obvinil Stummeho a nařídil jej postavit před vojenský soud. +more Velení byl zbaven 21. července 1942, byl shledán vinným a odsouzen k pěti letům vězení, avšak Bock zařídil jeho propuštění. Ulrich von Hassell to ve svém deníku nazval „groteskní hrou s cínovými vojáčky, kterou Hitler hraje se svými generály“ a dodal: „Stumme, velící generál tankových vojsk, byl odsouzen k pěti letům [za akce divizního štábního důstojníka]. Okamžitě byl omilostněn, od Göringa obdržel příslib nové velitelské funkce a teď je poslán do Afriky náhradou za Rommela. Nevojácká, nepruská fraška. “.

Stumme přibyl do Egypta k Afrikakorpsu v září 1942, kdy musel čelit Britům u El Alameinu. Erwin Rommel byl kvůli nemoci a vyčerpání uvolněn z funkce. +more Stumme přijel 19. září, jen pár dní před Rommelovým odjezdem. Převzal velení Tankové armády Afrika, (smíšených italských a německých sil), když Wilhelm von Thoma nahradil zraněného Walthera Nehringa ve velení Afrikakorpsu.

Bitva u El Alameinu a smrt

Stumme „s důvěrou prováděl plán vypracovaný Rommelem“ pro případ očekávaného útoku. Ze zpráv nadřízeným je zřejmé, že nebyl příliš optimistický a shodoval se s Rommelem, že jediná vyhlídka na úspěch spočívá v tom, že zadrží nepřátelské útoky; na to však neměl dostatečné síly. +more Za šest týdnů od jeho příjezdu zahájili Britové masivní ostřelování. Stumme zakázal užití dělostřelecké munice k útoku na britské nástupní prostory, kde byl nepřítel nejzranitelnější, a dal přednost držet omezené prostředky v rezervě. Reinhard Stumpf to popsal jako „hrubou chybu, která Britům umožnila v relativním poklidu zformovat útok“.

Na rozdíl od Rommela, Stumme se přesouval bez ochranného doprovodu a bez radiového vozu. Stumme a velitel spojařů plukovník Andreas Büchting se 24. +more října přesunovali na frontu, aby obhlédli situaci. Na cestě k velitelskému stanovišti se automobil ocitl pod útokem v otevřené krajině. Büchting byl na místě mrtev po zásahu do hlavy. Stumme vyskočil a držel se kraje auta, dokud řidič nezmizí z dostřelu. Druhý den byl bez zjevných zranění nalezen mrtev vedle cesty. Vědělo se, že má vysoký krevní tlak a předpokládá se, že zemřel na srdeční infarkt. Ve funkci velitele tankové armády Afrika jej nahradil navrátivší se Erwin Rommel, zatímco Afrika Korpsu velel Wilhelm von Thoma.

Povýšení a vyznamenání

Data povýšení

Fahnenjunker - 19. března 1906 * Leutnant - 16. +more srpna 1907 * Oberleutnant - . * Hauptmann - 18. října 1915 * Major - 1. října 1926 * Oberstleutnant - 1. února 1931 * Oberst - 1. srpna 1933 * Generalmajor Generalmajor - 1. srpna 1936 * Generalleutnant Generalleutnant - 1. dubna 1938 * General der Kavallerie - 1. června 1940 * Přejmenován na General der Panzertruppe - 4. června 1941.

Vyznamenání

Rytířský kříž Železného kříže Rytířský kříž železného kříže - 19. +more července 1940 * spona2 Spona k pruskému železnému kříži II. třídy * spona1 Spona k pruskému železnému kříži I. třídy * ek1-1914 Pruský železný kříž I. třídy (první světová válka) * ek2-1914 Pruský železný kříž II. třídy (první světová válka) * Kříž Za zásluhy ve válceVévodský Sasko-Meiningenský čestný kříž za zásluhy ve válce (první světová válka) * Odznak za zranění1914 Odznak za zranění v černém (první světová válka) * Baltský kříž Baltský kříž Baltický kříž I. třídy * Baltický kříž II. třídy * Kříž cti Kříž cti * 4 | 3 | 2 | 1 Služební vyznamenání wehrmachtu od IV. až do I. třídy.

Reference

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20091029025911/http://geocities. com/%7Eorion47/WEHRMACHT/HEER/General2/STUMME_GEORG. html]Životopis v datech[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20091027101308/http://geocities. com/~orion47/WEHRMACHT/HEER/General-Heer_S-T. html]životopis v datech[/url].

Kategorie:Němečtí velitelé druhé světové války Kategorie:Němečtí generálové Kategorie:Nositelé Rytířského kříže Železného kříže Kategorie:Oběti druhé světové války Kategorie:Narození 1886 Kategorie:Úmrtí 1942 Kategorie:Narození 29. +more července Kategorie:Úmrtí 24. října Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Halberstadtu.