George Villiers, 1. vévoda z Buckinghamu

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

George Villiers, 1. vévoda z Buckinghamu (28. srpna 1592 - 23. srpna 1628), byl anglický politik a dvořan, oblíbenec krále Jakuba I. Během jeho vlády se rychle stal jedním z nejmocnějších mužů v Anglii, za vlády Karla I. již v podstatě sám řídil politiku země.

...

Život

Narodil se 28. srpna 1592 v Brooksby, v hrabství Leicestershire. +more Pocházel ze starobylé venkovské šlechtické rodiny Villiersů, jejíž existence je doložena již na počátku 13. století. Jeho otec, sir George Villiers, působil v Leicestershire jako šerif.

Budoucí vévoda z Buckinghamu sice nebyl nějak zvlášť dobrý student, ale projevoval sportovní nadání, což se v dobové šlechtické společnosti velice oceňovalo. V letech 1610-1612 pobýval ve Francii, aby zde dokončil své vzdělání.

Na přelomu let 1614-1615 se stal oblíbencem anglického krále Jakuba I. , o němž bylo známo, že se rád pohybuje ve společnosti krásných a mladých mužů. +more Stála za tím snaha dvorské kliky, jejíž příslušníci o králově slabosti věděli a chtěli ho vymanit z vlivu jeho stávajícího oblíbence - Roberta Carra, hraběte ze Somersetu a jeho spojenců. Král i jeho favorit k sobě měli až do Jakubovy smrti oboustranně velice vřelý vztah. Ze strany krále šlo, nejspíše hlavně zpočátku, o náklonnost sexuální, ze strany Villierse téměř jistě nikoli.

Gerard van Honthorst: Portrét vévody Buckinghama s manželkou a jejich dětmi (1628)

Zhruba roku 1619 se Villiers stal de facto prvním ministrem země, o rok později se oženil s Kateřinou Mannersovou, dcerou hraběte z Rutlandu. +more V roce 1623 obdržel titul vévody z Buckinghamu. Získal si i přízeň Jakubova syna, budoucího krále Karla I. , kterého doprovázel na jeho cestě do Španělska, kde se Karel neúspěšně ucházel o ruku španělské princezny. Svou pozici si tak udržel i po jeho nástupu na trůn.

George Villiers byl zavražděn 23. srpna 1628 v Portsmouthu. +more Jeho vrahem byl John Felton, důstojník, který vévodovi přičítal svůj pomalý kariérní postup a chtěl se mu za to pomstít.

Politické působení

Buckinghamův politický vliv se odvíjel od možnosti častého styku s králem. Důležitosti jeho postavení odpovídala už významná dvorská funkce nejvyššího podkoního (Master of the Horse), kterou získal roku 1616. +more V tom samém roce se stal členem prestižního Podvazkového řádu. V roce 1616 obdržel George Villiers také titul vikomta, a tím pádem mohl zasednout ve sněmovně lordů. Politickým učitelem Villierse se stal na rozdíl od něj velice zkušený a vzdělaný Francis Bacon. Počátkem roku 1617 byl již Villiers hrabětem z Buckinghamu a v únoru toho samého roku začal být zván do tajné královské rady, v podstatě nejdůležitějšího politického orgánu království. Roku 1619 se stal lordem velkoadmirálem (Lord High Admiral), jakýmsi anglickým ministrem námořnictva.

Vztah k parlamentu

+morejpg|náhled|upright=0. 9|Portrét_vévody_z_Buckinghamu_od_Michiel_Jansz. _van_Mierevelt'>Michiela Jansz. van Mierevelta, 1625.

Ve vztahu k parlamentu, který se kvůli schválení válečných výdajů sešel roku 1621, se choval Buckingham zpočátku umírněně. Později, když parlament obžaloval pro podezření z korupce jeho spojence Francise Bacona, již požadoval jeho rozpuštění, což ovšem král Jakub I. +more nejdříve nedovolil. Když se ale poslanci rázně vymezili proti Jakubově snaze o sblížení s katolickým Španělskem, byl parlament ke konci roku 1621 v souladu s Buckinghamovým názorem rozpuštěn. Parlament byl poté svolán v roce 1624, kdy byli jeho poslanci a stejně tak Buckingham i následník trůnu Karel, přesvědčeni o nutnosti vyhlášení války Španělsku, a parlament tedy bez problémů potřebné finance uvolnil. Stárnoucí a nemocný král Jakub sice toužil po míru, ale musel všem ustoupit. Roku 1625 Jakub I. zemřel. Jeho nástupce Karel I. Buckinghama nejen respektoval, ale dokonce k němu vzhlížel. Ten se tak stal v podstatě nejmocnějším mužem v království.

Po vyhlášení války Španělsku měl vévoda z Buckinghamu určitý podíl na nezdaru anglické námořní výpravy do Cádizu. Sice jí nevelel, ale měl na starosti značně nedokonalou organizaci tohoto podniku. +more Aby mohli obnovit loďstvo a finančně vypomoci spojencům na evropském kontinentě, kde probíhala třicetiletá válka, museli král s vévodou roku 1626 opět svolat parlament. Jeho poslanci ale byli sebevědomější než dříve a místo uvolnění potřebných peněz se začali vymezovat proti Villiersově osobě a později dokonce požadovali jeho odvolání. Obviňovali ho mimo jiné z hromadění úřadů, neschopnosti při výkonu funkce velkoadmirála a protežování jeho příbuzenstva. Král se poté svého ministra rázně zastal, a i za cenu toho, že jeho pokladna zůstala prázdná, rozpustil parlament.

Válka s Francií

V průběhu roku 1626 se zhoršily vztahy mezi Anglií a jejím dlouhodobým rivalem Francií, svou roli při tom sehrály špatné vztahy mezi Karlem I. a Buckinghamem na straně jedné a francouzským králem +more'>Ludvíkem XIII. a jeho prvním ministrem, kardinálem Richelieuem, na straně druhé. Buckingham se rozhodl s armádou vylodit v La Rochelle, francouzském městě ovládaném hugenoty, kteří byli dlouhodobě v opozici vůči své vládě. Ještě předtím ale chtěli Angličané ovládnout strategicky důležitý ostrov , nacházející se poblíž jejich hlavního cíle. Při vylodění a následném obléhání tamější pevnosti Saint-Martin-de-Ré sice Villiers projevil velkou statečnost, ale protože neobdržel potřebné posily a válečný materiál, musel se z ostrova zcela stáhnout. La Rochelle bylo od roku 1627 obléháno francouzskou královskou armádou a Buckingham chtěl jeho obyvatelům pomoci za každou cenu. Zorganizoval novou výpravu, ale krátce předtím, než flotila vyplula, zemřel rukou vraha.

Odkaz

Umělecké sbírky

Vévoda byl sběratelem a podporovatelem výtvarného umění. Objednával si obrazy soudobých malířů vlámské školy, například vlastních portrétů měl dvě desítky, mj. +more od Rubense nebo van Dycka, ale také díla italská (například Jacopo Bassano, Francesco Bassano mladší) nebo francouzská. Z dražby jeho sbírek v roce 1648 získal několik obrazů rakouský arcivévoda Leopold I. Vilém Habsburský, další byly zakoupeny do obrazárny Pražského hradu.

Odraz v literatuře a filmu

Vévoda z Buckinghamu se objevil jako postava v románu Alexandra Dumase Tři mušketýři. Je zde vylíčen jako statečný, ušlechtilý a vášnivý muž. +more Později se stal i jedním z hrdinů stejnojmenných filmů, které byly na motivy románu natočeny.

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top