Villiersové

Villiersové (anglicky Villiers family) jsou starobylý anglický šlechtický rod připomínaný od středověku. Nejvýznamnější osobností byl George Villiers, 1. vévoda z Buckinghamu (1592-1628), známý i z románu Tři mušketýři. V 17.-20. století vzešla z rodu řada významných politiků a čtyři Villiersové získali nejvyšší anglické vyznamenání, Podvazkový řád. Dodnes značně rozvětvený rod žije především v liniích hrabat z Jersey (titul z roku 1697) a hrabat z Clarendonu (titul z roku 1776). V současnosti je nejznámější osobností rodu Theresa Villiersová (*1968), politička Konzervativní strany, bývalá britská ministryně dopravy a ministryně pro Severní Irsko.

Dějiny rodu

+moreuk_-_584614. jpg|náhled|vpravo'>Zámek Brooksby Hall, sídlo Villiersů v letech 1235-1721 Rod má původ ve Francii a nejstarším známým předkem byl Godefroi de Villiers (†1046). Jeho potomci přesídlili do Anglie po invazi Viléma Dobyvatele v roce 1066, ve 13. století získali sňatkem panství Brooksby v hrabství Leicestershire, které se stalo jejich majetkovou základnou na téměř 500 let. Jako úspěšní statkáři se Villiersové během 15. a 16. století začali prosazovat i v politice, mezi nejvýznamnější šlechtu pronikli v 17. století díky osobnosti 1. vévody z Buckinghamu. Vysoké šlechtické tituly získali i jeho nejbližší příbuzní, část rodu se dočasně usadila také v Irsku. Praneteř 1. vévody z Buckinghamu Barbara Villiersová (1640-1709) byla milenkou krále Karla II. a získala titul vévodkyně z Clevelandu (1670). Titul vévody z Clevelandu pak užívalo její nemanželské potomstvo ze vztahu s Karlem II. do roku 1774.

Vévodové z Buckinghamu

Portrét rodiny 1. +more vévody z Buckinghamu z roku 1628 Nejslavnějším členem rodu Villiersů byl George Villiers (1592-1628), který svou pozici oblíbence krále Jakuba I. proměnil do postavení vlivného státníka a diplomata. U dvora se objevil v roce 1614 jako královský číšník, brzy se stal favoritem Jakuba I. a díky němu dosáhl brzy nejvyšších postů. Byl prvním ministrem a lordem nejvyšším admirálem, jeho rychlý vzestup ve šlechtické hierarchii byl završen titulem vévody z Buckinghamu (1623). Jeho jediný syn George Villiers, 2. vévoda z Buckinghamu (1628-1687), na jeho kariéru navázal, i když s krátkou přestávkou anglické občanské války a revoluce. Zemřel ale bez potomstva a jeho úmrtím titul vévody z Buckinghamu zanikl, později byl udělen dalším rodům.

Hrabata z Jersey

Rodovou linii hrabat z Jersey založil Edward Villiers (1656-1711), prasynovec 1. +more vévody z Buckinghamu. Edwardova kariéra u dvora, v diplomacii a vzestup ve šlechtické hierarchii byly podmíněny tím, že jeho sestra Elizabeth Villiers (1657-1733) byla milenkou krále Viléma Oranžského. Poté, co se Vilém Oranžský stal anglickým králem (1688, zastával Edward Villiers vysoké hodnosti u dvora, byl nejvyšším štolbou královny Marie, lordem nejvyšším komořím, dále vyslancem v Nizozemí a ve Francii. Již v roce 1691 jako vikomt Villiers vstoupil do Sněmovny lordů a v roce 1697 byl povýšen na hraběte z Jersey. Novém Jižním Walesu Kariéra 1. hraběte z Jersey skončila se smrtí Viléma III. v roce 1702, v dalších generacích jeho potomci zastávali opět vysoké posty u dvora nebo nižší funkce ve státní správě. George Villiers, 5. hrabě z Jersey (1773-1859), byl lordem nejvyšším komořím a nejvyšším štolbou. Jeho manželkou byla Sarah Fane (1783-1867), dcera 10. hraběte z Westmorlandu a především univerzální dědička bankéře Roberta Childa (1739-1782), který předtím vydědil její matku. Na základě toho 5. hrabě z Jersey přijal v roce 1819 jméno Child-Villiers.

Na přelomu 19. a 20. +more století vynikl Victor Child Villiers, 7. hrabě z Jersey (1845-1915), který byl ve funkci generálního intendanta armády členem vlády (1889-1890), později guvenérem v Novém Jižním Walesu (1890-1893) a jako majoritní podílník bankovního domu Child podporoval rozvoj kolonií. Současným představitelem této rodové linie je William Child-Villiers, 10. hrabě z Jersey (*1976), který byl původně hercem a filmovým producentem, od roku 1999 s rodovými tituly zasedá ve Sněmovně lordů.

Hrabata z Clarendonu

Státník a diplomat Thomas Villiers, 1. +more hrabě z Clarendonu (1709-1786) Linie hrabat z Clarendonu se odštěpila od hlavní větve hrabat z Jersey v 18. století. Thomas Villiers (1709-1786) byl mladším bratrem 3. hraběte z Jersey a od mládí působil v diplomacii, byl vyslancem ve Varšavě, Drážďanech, Vídni a Berlíně, později byl v několika funkcích členem vlády. Na hraběte z Clarendonu byl povýšen v roce 1776, přičemž tento titul předtím užívala rodina Hyde, z nějž po ženské linii pocházela jeho manželka Charlotte Capell (1730-1790).

Nejvýznamnějším členem této rodové linie byl Thomasův vnuk George Villiers, 4. +more hrabě z Clarendonu (1800-1870), který svou kariéru zahájil jako diplomat, poté byl ministrem obchodu a místokrálem v Irsku, nejznámější je ale svým dlouholetým působením jako trojnásobný ministr zahraničí. Dalším významným zástupcem byl George Herbert Villiers, 6. hrabě z Clarendonu (1877-1953), který dlouhodobě zastával nejvyšší hodnosti u dvora a mimo jiné byl také generálním guvernérem v Jižní Africe (1931-1937). Současným reprezentantem této rodové linie je George Edward Villiers, 8. hrabě z Clarendonu (*1976). George Herbert Villiers, 6. hrabě z Clarendonu (1877-1953), generální guvernér v Jižní Africe Z potomstva Edwarda Ernesta Villierse (1806-1843), mladšího bratra ministra zahraničí 4. hraběte z Clarendonu, pochází Theresa Villiersová (*1968), vlivná osobnost britské politiky počátku 21. století. Za Konzervativní stranu byla poslankyní Evropského parlamentu (1999-2005), později britskou ministryní dopravy (2010-2012) a ministryní pro Severní Irsko (2012-2016). Jejím vzdáleným příbuzným, taktéž z linie hrabat z Clarendonu, je Christopher Villiers (*1960), který se proslavil jako filmový a televizní herec, později i filmový producent.

Rodová sídla

Nejstarším majetkem Villiersů bylo panství Brooksby v hrabství Leicestershire, které získali sňatkem a na téměř 500 let z něj učinili rodové sídlo (1235-1721). Venkovský dům zde stál pravděpodobně již ve 13. +more století, současný zámek Brooksby Hall byl postaven koncem 16. století. I když byl později několikrát upravován, půdorys a základní rysy renesanční stavby zůstaly zachovány. Po smrti bezdětného Sira Williama Villierse (1645-1712) bylo panství prodáno, poté vystřídalo řadu dalších majitelů a dnes slouží jako škola. Cliveden House, Buckinghamshire, sídlo 2. vévody z Buckinghamu Počet rodových sídel značně narostl za 1. vévody z Buckinghamu, který dary od krále Jakuba I. i vlastními nákupy významně rozšířil rodový majetek. Jeho nejvýznamnějším sídlem byl bývalý královský palác Beaulieu Palace v Essexu, který koupil v roce 1622 za 30 000 liber. Jeho syn sice během revoluce o majetek přišel, ale po restauraci Stuartovců jej získal zpět. Zámek Beaulieu Palace prodal vévodovi z Albemarle a poté svou pozornost zaměřil na budování zámku Cliveden House v hrabství Buckinghamshire (1666). Zámek byl později několikrát přestavován a z původní podoby z éry 2. vévody z Buckinghamu zůstala dodnes jen arkádová terasa. Po jeho smrti zůstal zámek deset let opuštěn, až v roce 1696 jej koupil jeho vzdálený příbuzný hrabě z Orkney. Zámek Osterley Park, sídlo hrabat z Jersey V linii hrabat z Jersey byl významným rodovým sídlem rozlehlý zámek Osterley Park obklopený rozsáhlým parkem na západním předměstí Londýna. Zámek byl postaven v 16. století, zásadně byl přestavěn v letech 1761-1763 a Villiersové jej získali dědictvím po bankéřské rodině Childů koncem 18. století. V roce 1939 za 9. hraběte z Jersey byl zámek zpřístupněn veřejnosti, dnes je ve správě organizace National Trust.

Hlavním sídlem hrabat z Clarendonu byl zámek The Grove v hrabství Hertfordshire. Zdejší panství koupil v roce 1753 1. +more hrabě z Clarendonu za finance získané sňatkem a v letech 1754-1761 nechal přestavět původní zámek z počátku 18. století. Potomci jej prodali v roce 1923 a dnes slouží jako hotel. V hrabství Hertfordshire hrabata z Clarendonu dnes vlastní zámek Holywell House.

Významné osobnosti

Theresa Villiersová (*1968), bývalá ministryně dopravy a ministryně pro Severní Irsko * +more_vévoda_z_Buckinghamu'>George Villiers, 1. vévoda z Buckinghamu (1592-1628) * George Villiers, 2. vévoda z Buckinghamu (1628-1687) * Barbara Villiersová, vévodkyně z Clevelandu (1640-1709) * Edward Villiers, 1. hrabě z Jersey (1656-1711), diplomat, nejvyšší komoří, 1697 hrabě z Jersey * Elizabeth Villiers, provdaná hraběnka z Orkney (†1733), milenka Viléma III. * Thomas Villiers, 1. hrabě z Clarendonu (1709-1786), diplomat a politik, 1776 hrabě z Clarendonu * George Villiers, 4. hrabě z Jersey (1735-1805), politik a dvořan, nejvyšší lovčí * George Villiers, 5. hrabě z Jersey (1773-1859), politik a dvořan, nejvyšší komoří, nejvyšší štolba * George Villiers, 4. hrabě z Clarendonu (1800-1870), politik a diplomat, ministr zahraničí, místokrál v Irsku * Victor Child Villiers, 7. hrabě z Jersey (1845-1915), guvernér v Novém Jižním Walesu * Sir Francis Hyde Villiers (1852-1925), diplomat, velvyslanec v Belgii a Portugalsku * George Herbert Villiers, 6. hrabě z Clarendonu (1877-1953), generální guvernér v Jižní Africe * Theresa Villiersová (*1968).

Externí odkazy

[url=http://www. cracroftspeerage. +moreco. uk/online/content/buckingham1623. htm]Vévodové z Buckinghamu[/url] * [url=http://www. cracroftspeerage. co. uk/online/content/jersey1697. htm]Hrabata z Jersey[/url] * [url=http://www. cracroftspeerage. co. uk/online/content/clarendon1776. htm]Hrabata z Clarendonu[/url].

Kategorie:Anglické šlechtické rody