Georgenfeldské vrchoviště

Vznik

Počátky vrchoviště sahají do doby ledové, do doby, kdy dosahoval pevninský ledovec svých maximálních rozměrů. Okraj ledovce se tehdy rozprostíral i v Krušných horách. +more Na dnešním horském hřebeni se tehdy nalézala i firnová pokrývka, při jejímž tání se v mělkých kotlinách vytvořila menší jezera, která ovšem neměla žádný odtok. V teplejším období, které na dobu ledovou navazovalo, se na okraji těchto jezer začala rozvíjet vegetace. Přesličky a rákosí pak vytvořily první humus, jeden z důležitých předpokladů vzniků bažin. Ve vodě se dále usazovalo spadané listí, pyl a navátá tráva. Díky pylu zachovaném v bažině se dá ještě dnes, po několika tisíci letech určit, jaké klima a jaká vegetace v oblasti tehdy převládaly.

Poté následovala v klimatu suchá a teplá perioda, kvůli které rákosové bažiny vyschly. Jelikož byla půda v těchto lokalitách bohatá na živiny, začalo se zde dařit řadě stromů, zejména břízám. +more Potom následovalo chladné a vlhké období s nedostatkem slunečního záření. Díky enormním srážkám se kromě toho nesmírně zvětšil objem vody v půdě, což podpořilo velmi rychlé usazení různých druhů rašeliníků, které díky svému rychlému růstu stromy zcela vytlačily. Odumřelé stromy byly poté pod vrstvou rašeliníků vzduchotěsně uzavřeny. Rašeliník odumírá zespodu a může tak růst neomezeně směrem nahoru. Tímto způsobem se vytvořila silná rašeliníková vrstva. Povrch tohoto porostu je až do svého středu silně vyklenutý a připomíná menší vrch. Odtud byl pro tento typ rašeliniště odvozen i jeho název - vrchoviště.

Další klimatická perioda, vyznačující se mírně suchým podnebím, zapříčinila obnovení stromového porostu v dané oblasti. Začalo se zde dařit borovicím bahenním. +more Vzápětí se opět ochladilo a zvýšila se celková vlhkost, čímž byl rašeliníky opět vytlačen stromový porost.

V dnešním mírném podnebí se nalézají v oblasti opět dřeviny, především borovice bahenní.

Stáří a profil

Napolo zralý rašeliník vytvoří za 100 let vrstvu silnou 8 centimetrů. Zralý rašeliník 2-3 centimetry. +more Georgenfeldské vrchoviště má vrstvu silnou přibližně 5 metrů, je tedy staré asi 10 000 let.

Ochrana přírody

Z iniciativy Spolku na ochranu saské domoviny bylo území roku 1926 odkoupeno a prohlášeno za chráněnou krajinnou oblast. Chráněná krajinná oblast zahrnuje 11 hektarů a nalézá se ve výšce 875 m n. +more m. Je jen malým výběžkem celé oblasti rašelinišť na česko-německém pomezí.

Dnešní vegetace

Na území CHKO se nacházejí klikva nebo vlochyně bahenní, pocházející ze severoevropské tundry. Převládají ale borovice bahenní, ale také bříza bílá či smrky. +more Dále zde rostou ostřice, rašeliník, suchopýr, rosnatka či tučnice. Nechybí ani borůvky, brusinky či vřesovec.

Význam

Rašeliniště plní podobnou úlohu jako horský ledovec - přijímá velké množství vody v období tání sněhu či silných srážek, které pak postupně opět vydává v sušším období. Vrchoviště u Georgenfeldu je schopno přijmout až 1 300 litrů vody na čtvereční kilometr. +more V období rozkvětu těžby cínu v Krušných horách proto byly vybudovány k rašeliništím umělé příkopy, aby bylo možné pokrýt neustále stoupající potřebu vody. Rašelina byla však i intenzivně těžena a používána na topení, což postupně způsobilo vysušení mnoha rašelinišť, která jsou dnes pouhá vřesoviště.

Odkazy

Literatura

A. Naumann: Aus der Geschichte unserer Moore. +more In: Mitteilungen des Landesvereins Sächsischer Heimatschutz. Heft 1/2, 1927 * Karl Tröger: Schutz unserem Georgenfelder Hochmoor. Kreiskommision Natur- und Heimatfreunde im Deutschen Kulturbund, Kreis Dippoldiswalde.

Související články

Krušné hory * Rašeliniště U jezera - Cínovecké rašeliniště * Zinnwald-Georgenfeld

Externí odkazy

[url=http://www.naturbewahrung-osterzgebirge.de/index.php/georgenfelder-hochmoor.html]Informace o Georgenfeldském vrchovišti[/url] (německy)

Kategorie:Rašeliniště v Krušných horách Kategorie:Rašeliniště v Německu Kategorie:Česko-německá státní hranice