Zinnwald-Georgenfeld

Poloha a přírodní podmínky

Zinnwald-Georgenfeld se rozprostírá v nadmořské výšce 780-880 metrů, a je tak nejvýše položeným sídlem ve východním Krušnohoří. Převládá zde drsné a chladné klima. +more Roční srážky dosahují v průměru 1 020 mm, z toho jednu třetinu představují srážky sněhové. Sníh vydrží v lokalitě zhruba 130 dní v roce. Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 4,1 °C. Vegetační období je zde velmi krátké (155-175 dní).

Charakter sídla

Zinnwald je typickým příkladem roztroušené vsi. Příčinou byly zdejší přírodní podmínky, které neumožňovaly provozování zemědělství v takové míře, která by zaručila místním usedlíkům obživu. +more Obyvatelé byli kromě toho hlavně horníci, řemeslníci a námezdní dělníci, kteří se spoléhali především sami na sebe, a chyběla jim tudíž větší sociální motivace k vybudování (stavebně) semknuté vesnice. Opakem je exulantská kolonie Georgenfeld, která byla naplánována a založena v roce 1671 kvůli stoupajícímu počtu protestantských běženců z Čech (především z Teplic, Litoměřic a Prahy).

Historie

Muzeum „Huthaus“

Období do rozdělení českého Cínovce

Cínovec byl původně tvořen shlukem hornických domků. Nejstarší částí bývalé obce byl zaniklý Přední Cínovec, jehož počátky sahají až do 12. +more století (přesný rok vzniku obce je nicméně neznámý). Cínovec začal postupně vznikat tím, že sem přicházeli horníci z nedaleké Krupky, aby našli další ložiska cínu. Jako Cínovec byla proto označována celá oblast na sever od Krupky až po Moldavu. První písemná zmínka o Cínovci spadá do roku 1378.

Jelikož byla hranice mezi Saskem a Čechami v Krušných horách ve středověku nejednoznačná a často se měnila, byla na základě Chebské smlouvy z 25. dubna 1459 pevně stanovena. +more Část Cínovce se tak ocitla na německé straně (jedná se o dnešní Zinnwald-Georgenfeld). Hranice stanovená v Chebu je téměř v nezměněné podobě platná dodnes, a řadí se tak k nejstarším dodnes platným, dohodou vymezeným, hraničním liniím v Evropě.

Období po rozdělení Cínovce až do sloučení s městem Altenberg

Německá strana nebyla původně tak hustě osídlena. K roku 1590 byli v obci Zinnwald evidováni jen dva obyvatelé, kteří byli povinni platit daně. +more Po plenění za třicetileté války zbylo v obci jen sedm obydlených domů. O zalidnění a prosperitu celé této oblasti se zasloužili exulanti z Čech, kde probíhala násilná rekatolizace. Tak vznikl nejen výše uvedený „starý“ Georgenfeld.

Roku 1728 „po žních“ vrchností pozvaná reformační komise s jezuity v čele vyvolala další migrační vlnu prchajících protestantů, tentokrát z Cínovce a okolí, takže na saskou stranu hor se přesunulo 800 havířů i s rodinami. Ti pak založili „nový“ Georgenfeld, ale šli i do Fürstenau, Geisingu, Lauensteinu i jinam. +more Poblíž Fojtovic založili exulanti osadu nazvanou Gottgetreu. Roku 1731 následovala další vlna útěků z české strany Krušných hor a s ní souviselo i zakládání dalších kolonií v Lužici, Sasku i jinde.

V obci Zinnwald existovalo v polovině 19. století sedm dolů, které se roku 1851 přetransformovaly do těžařské společnosti "Vereinigt Zwitterfeld zu Zinnwald". +more Okolo roku 1900 zažila těžba naposledy velký rozkvět, jelikož byl zdější wolfram používán na zušlechťování oceli. Po první světové válce byla těžba definitivně ukočena. Roku 1950 došlo k sjednocení obce s Georgenfeldem, čímž vznikla obec Zinnwald-Georgenfeld. Tato pak, při sloučení s městem Altenberg, roku 1994 zanikla.

Zinnwald Lithium

Ložisko rudy, rozložené po obou stranách česko-německé státní hranice v oblasti Cínovec - Zinnwald a historicky propojené těžbou, se stalo na počátku 21. století předmětem zájmu nadnárodních těžařských společností. +more Na německé straně zahájil přípravu těžby lithia soukromý subjekt, který byl za tímto účelem vytvořen. O realizaci projektu Zinnwald Lithium usilují kanadská těžařská společnost Bacanora Minerals Ltd. z Calgary a německý výrobce solárních baterií SolarWorld GmBH, jehož hlavní sídlo je v Bonnu a výrobní provozy má v durynském Arnstadtu a v saském Freibergu. Ve společném podniku, který pod názvem Deutsche Lithium GmBH sídlí ve Freibergu, má každá z výše uvedených firem padesátiprocentní podíl. Firma SolarWorld získala práva na průzkum ložiska lithiové rudy u Zinnwaldu v březnu roku 2011.

Muzea, výstavy a naučné stezky

Prohlídkový důlní závod „Vereinigt Zwitterfeld zu Zinnwald“ byl otevřen roku 1992, jedná se zhruba tři kilometry dlouhý podzemní okruh, jenž vede až k česko-německé hranici * Hornické muzeum „Huthaus“ - od roku 1983 informuje o místní historii, především o těžbě cínu a každodenním životě horníků * Příhraniční naučná hornická stezka

Pamětihodnosti a přírodní zajímavosti

Georgenfeldské vrchoviště * Evangelický kostel, postavený v letech 1908-1909

Odkazy

Reference

Související články

Krušné hory * Altenberg * Cínovec (Dubí) * Sadisdorf

Externí odkazy

[url=http://www. zinnwald-im-erzgebirge. +morede/]Stránky s informacemi o místní části Zinnwald-Georgenfeld[/url] (německy) * [url=http://www. besucherbergwerk-zinnwald. de/]Prohlídkový důl „Vereinigt Zwitterfeld zu Zinnwald“[/url] (německy).

Kategorie:Altenberg Kategorie:Části obcí v zemském okrese Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory Kategorie:Sídla v Krušných horách Kategorie:Sídla rozdělená státní hranicí Kategorie:Těžba cínu v Německu Kategorie:Těžba lithia v Německu Kategorie:Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří Kategorie:Místa spojená s pobělohorským exilem Kategorie:Sídla na česko-německé státní hranici