Georgij Petrovič Fedotov

Georgij Petrovič Fedotov (13. října (1. října podle juliánského kalendáře) 1886 Saratov - 1. září 1951 New York) byl ruský náboženský myslitel, filosof, historik a publicista.

Biografie

Narodil se v Saratově v rodině úředníka. Učil se na voroněžském gymnáziu, kam se jeho rodiče přestěhovali. +more V letech 1904-1905 studoval Petrohradský technologický institut. V roce 1905 byl uvězněn za účast v sociálně-demokratickém kroužku a poslán do vyhnanství do Německa. Zde navštěvoval přednášky na univerzitě v Jeně. Po návratu do Ruska pokračoval ve studiu na fakultě historie Petrohradské univerzity, kde byl žákem významného medievisty Ivana M. Grevse (1860-1941). Po ukončení studia zde na katedře středověku působil jako soukromý docent, pracoval též v sekci umění petrohradské Veřejné knihovny.

Další vývoj jeho osobnosti zásadně ovlivnili tři z jeho petrohradských učitelů - medievista I. M. +more Grevs, církevní historik A. V. Kartašov (1875-1960) a myslitel A. Mejer (1876-1939). Ačkoliv nepřestával být přesvědčeným sociálním demokratem, myšlením se postupně více a více klonil na stranu křesťanství. Názorový vývoj G. P. Fedotova tak prodělal obdobný oblouk, který je znám z biografií ostatních velkých osobností tzv. ruské nábožensko-filosofické renesance (Sergeje N. Bulgakova, Nikolaje A. Berďajeva, autorů okruhu almanachu Věchi aj. ), totiž, schematicky řečeno, od socialismu (komunismu) přes utopismus až k „idealismu“.

V roce 1924 se vrátil do Saratova, kde přednášel dějiny středověku na místní univerzitě. Publikoval řadu studií o evropském středověku, a také monografii o francouzském teologovi +more_století'>12. století Petru Abélardovi (Абеляр). Jeho práce o Dante Alighierim byla zakázána sovětskou cenzurou.

V roce 1925 Fedotov vycestoval oficiálně ze SSSR do Německa a odtud se již nevrátil. Následně odjel do Francie, kde byl v letech 1926-1940 profesorem v Pravoslavném teologickém institutu sv. +more Sergeje. Založil a v letech 1931-1939 vedl časopis Новый град. V pařížském období publikoval knihy: Филипп Митрополит Московский (1928), Святые Древней Руси (1931), Стихи духовные (1935).

Po vypuknutí války a okupaci Francie Fedotov odešel do Spojených států amerických, kde se stal od roku 1943 profesorem v Pravoslavném teologickém semináři sv. Vladimíra (Свято-Владимирская духовная семинария, Saint Vladimir’s Orthodox Theological Seminary). +more Zde vydal dvousvazkovou monografii The Russian Religious Mind a pokračoval také ve své publicistické činnosti.

Z myšlenek

Můžeme si vybrat: buď setrváme na vnějškově přesvědčivém, „přirozeně-vědeckém“ hledisku, a to nás dovede k pesimistickému závěru, že země, život, člověk, kultura a svoboda jsou natolik nicotné, že o nich není ani důležité hovořit. Vznikly během náhodné hry živlů na jedné z částeček prachu všehomíra a jsou odsouzeny ke zmizení beze stopy v kosmické noci.

Nebo musíme změnit všechny parametry našeho hodnocení a vycházet nikoliv z množství, ale z kvality. Člověk, jeho duch a jeho kultura se poté stávají vyvrcholením a cílem stvoření. +more Všechny nesčíslné galaxie existují proto, aby nám dokázali zázrak - svobodné a moudré lidské stvoření je předurčeno královskému panování nad Vesmírem (ze stati „Zrození svobody“).

Knihy vydané v češtině

Externí odkazy

"Г. П. +more Федотов". www. vehi. net. http://www. vehi. net/fedotov/index. html. Retrieved 2011-01-01. * "Fedotove Georgy Petrovich". www. krugosvet. ru. http://www. krugosvet. ru/enc/istoriya/FEDOTOV_GEORGI_PETROVICH. html. Retrieved 2011-01-01.

Kategorie:Narození v roce 1886 Kategorie:Úmrtí v roce 1951 Kategorie:Muži Kategorie:Ruští historikové Kategorie:Ruští filozofové Kategorie:Narození v Saratově