Gertrúda Čechová

Gertrúda Čechová rozená Freundová (1916 nebo 1917 - ) byla československá sportovní plavkyně.

Se závodním plaváním začínala v Bratislavě, v původně v maďarském sportovním klubu PTE Bratislava (Polgari Torna Egyesület). Po letní sezóně 1931 přerušil PTE z finančních důvodů činnost plaveckého oddílu, a proto přestoupila do Slávie Bratislava.

Od sezóny 1932 pronikla mezi československou plaveckou špičku. Její hlavní plaveckou technikou byl znak. +more Své sportovní úspěchy na domácí scéně však nedokázala přetavit do československé reprezentace. Hlavní příčinou byli její povahové vlastnosti - dnešní terminologií by bez okolků snesla přídomek enfant terrible. V roce 1935 o ní deník Lidové noviny psal, že "plove proti proudu".

Po letní sezóně 1934 jí do Brna lákal nový ambiciózní klub ČPK Brno. V roce 1935 přestoupila v lednu do nově vzniklého slovenského plaveckého klubu SPK Bratislava.

V olympijském roce 1936 měla patřit k největším sportovním hvězdám československého olympijské výpravy na olympijských hrách v Berlíně. V únoru jí však byla na pokyn náčelníka Českého amatérského plaveckého svazu Josefa Tomáška pozastavena činnost. +more Důvodem půlroční diskvalifikace bylo porušení kázně a nedodržení olympijského závazku - při podepisování olympijského slibu připojila podmínky za kterých je ochotná reprezentovat a vše zakončila pohružkou, že svaz úmyslně uváděl jí horší výkony ve statistikách. Odvolání proti diskvalifikace k valné hromadě však nakonec nepodala. Týden po této diskvalifikaci při lyžování na hoře Kamzím utrpěla vážnou zlomeninu nohy. Po několikaměsíční rehabilitaci dokonce zvažovala na radu lékařů ukončit závodní činnost.

K závodnímu plavání se vrátila na podzim 1937. V roce 1938 vylepšila své československé rekordy, ale koncem června oznámila ukončení sportovní kariéry. +more Její poslední československý rekord na neolympijské trati 50 m znak 36,4 s z roku 1938 překonala v roce 1956 Marta Skupilová.

V roce 1939 se vdala se klubového kolegu Vojtěcha Čecha a po vzniku Slovenského štátu se s manželem kvůli jeho české národnosti přestěhovala do Protektorátu na Jičínsko. V Jičíně založili v roce 1940 s manželem plavecký oddíl při SK Jičín. +more Zároveň se vrátila k závodnímu plavání. V období okupace závodila za pražský klub Slavia Praha. Sportovní kariéru ukončila definitivně v roce 1946. V roce 1947 se jí narodila dcera Zora. Jako trenérka působila v padesátých letech dvacátého století v Hradci Králové v klubu TJ Lokomotiva.

Pod jejím a manželovým vedením vyrostla na Jičínsku celá řada výborných plavců - Václav Pacina, Jiří Kovář a zejména dvě největší osobnosti hradeckého plavání Petr Lohnický a Jindřich Vágner.

=== Československé rekordy (olympijské tratě) === * 400 m volný způsob - 6:15,0 (1935) překonán v roce 1950 Růženou Maagovou * 100 m znak - 1:22,2 (1938) překonán v roce 1951 Stanislavou Nagovskou

Odkazy

Reference

Kategorie:Československé plavkyně Kategorie:Ženy