Gheorghe Grigorovici

Technology

12 hours ago

Author

Gheorghe Grigorovici (4. května 1871 Storožynec - 18. července 1950 Bukurešť) byl rakouský politik rumunské národnosti z Bukoviny, na počátku 20. století poslanec Říšské rady.

Biografie

Pocházel z rodiny učitele Basila Grigorovici. Vystudoval v letech 1885-1892 státní vyšší gymnázium v Rădăuți a potom medicínu na Vídeňské univerzitě. +more Podle jiného zdroje absolvoval Černovickou univerzitu. Pracoval jako dělnický tajemník a vydavatel rumunského sociálně demokratického tiskového orgánu Lupta. Patřil mezi zakládající členy sociální demokracie v Bukovině, která vznikla roku 1896. Na přelomu 19. a 20. století hrál významnou roli v místní politice. V roce 1905 byl zvolen tajemníkem rumunské sociální demokracie v Bukovině (Partidul Social Democrat Român din Bucovina).

Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách do Říšské rady roku 1907. Byl zvolen za obvod Bukovina 02. +more Mandát obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1911. Po volbách roku 1907 i 1911 byl uváděn coby člen poslaneckého Klubu německých sociálních demokratů.

Když se po rozpadu monarchie utvořila v Bukovině rumunská národní rada s 48 členy, která se prohlásila reprezentantem této země, odmítl Grigorovici účast v tomto zákonodárném shromáždění s poukazem na to, že národní rada nerespektuje zájmy nerumunských národností, zejména Ukrajinců na správu regionu. Zároveň byl ale stoupencem sjednocení všech rumunských oblastí do rumunského státu.

Významně se politicky angažoval i v meziválečném období. Zasedal v několika volebních obdobích jako poslanec Parlamentu Rumunska. +more Podle jiného zdroje byl v letech 1919-1921 senátorem Parlamentu Rumunska. V letech 1936-1950 zastával funkci předsedy ústředního výboru Sociálně demokratické strany Rumunska. Odmítal komunistickou ideologii. V období od listopadu 1939 do května 1940 byl podtajemníkem na ministerstvu práce.

Po nastolení komunistického režimu v Rumunsku byl Grigorovici pronásledován. 13. +more června 1949 byl zatčen a bez soudního procesu uvězněn. Zemřel v červenci 1950 ve věznici Văcărești v Bukurešti.

Jeho manželkou byla Tatiana Grigorovici (rozená Pistermann), která působila jako marxistická publicistka a ekonomka.