Cesko.wiki Gibon tmavoruký
Author
Albert FloresGibon tmavoruký, nazývaný také gibon unka (Hylobates agilis), je druh úzkonosé opice z čeledi gibonovití (Hylobatidae). Přirozeně se vyskytuje na Malajském poloostrově, v jižním Thajsku a na ostrově Sumatra. Mezinárodní svaz ochrany přírody druh považuje vlivem vzrůstající ztráty přirozeného prostředí za ohrožený s klesající populací.
Popis
Gibon tmavoruký je menší druh hominoida, přičemž samci jsou o něco větší nežli samice, s hmotností 5,8 kg u samců a 5,4 kg u samic. Obecné zbarvení srsti nabývá buď černé, anebo okrové formy, přičemž tato dichotomie není vázána na pohlaví. +more Černá barva srsti pravděpodobně představuje dominantní znak, s tím, že mláďata smíšených párů se rodí s černou srstí, zatímco světle zbarvená mláďata se narodí pouze oběma světlým rodičům. Obočí má u obou pohlaví bílé zbarvení, ale zatímco v případě samců bílé lemování pokračuje dále na tváře, samice mají zbytek obličej černý. Zbarvením i jeho variabilitou se gibon unka podobá gibonovi lar (Hylobates lar), avšak na rozdíl od něj má tmavě zbarvené ruce i nohy.
Gibon tmavoruký je obecně považován za monotypický druh, jenž nevytváří poddruhy, třebaže někdy jsou rozlišovány subspecie H. a. +more agilis a H. a. unko pro západní a východní populace.
Biologie
Gibon tmavoruký se vyskytuje v orientální oblasti, areál výskytu je omezen na jižní Thajsko, část Malajského poloostrova a ostrov Sumatra směrem jihovýchodně od jezera Toba. Druh žije především v tropických dipterokarpových lesích, avšak může žít i v jiných typech lesních stanovišť, a to včetně lesů bažinatých nebo horských. +more V oblasti Národního parku Bukit Barisan Selatan na jižní Sumatře giboni tmavorucí pronikají i do okrajů lesa poblíž lidského osídlení.
Ve stromovém patře tráví giboni většinu času a na zem slézají pouze výjimečně. Hranice území si značí táhlým voláním. +more Žijí v malých sociálních skupinách, jež bývají tvořeny dospělým párem, mládětem a dospívajícím jedincem. Po dosažení pohlavní dospělosti ve věku asi 8 let se mladí jedinci z domovského území rozptylují. Druh je monogamní a pár spolu zůstává po celý život. Rozmnožování probíhá během celého roku, přičemž po 7 měsících březosti se samici rodí jediné mládě. Jeden pár za život vychová maximálně pět až šest potomků.
Gibon tmavoruký se živí především plody, přičemž preferuje ovoce s vysokým obsahem cukru (fíky). Ve srovnání s gibonem lar je gibon tmavoruký více listožravým druhem, kdy listy představují až 40 % stravy. +more Naopak hmyz loví pouze výjimečně.
Ohrožení
Hlavní hrozbu pro tento lesní druh představuje především ztráta přirozeného prostředí následkem těžby dřeva, rozvoje dopravní infrastruktury a přeměny původních lesů na zemědělské oblasti a plantáže pro pěstování olejných palem, kávovníků a dalších užitkových plodin. Jenom mezi lety 1985 až 2007 byla na ostrově Sumatra zlikvidována téměř polovina vhodných stanovišť pro tento druh, přičemž zbývající zalesněné oblasti mají velmi roztříštěnou distribuci. +more Pevninské populace se zdají být ve srovnání s ostrovními stabilnější, nicméně i v Malajsii a v Thajsku dochází k odlesňování. Vyjma ztráty biotopů se mezi hrozby řadí i lov pro maso nebo obchod se zvířaty. Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) hodnotí gibona tmavorukého k listopadu 2020 jako ohrožený druh, s pravděpodobným poklesem populací o více než 50 % za posledních 45 let. Ochrana probíhá ze stran místních zákonů i úmluvy CITES, stejně jako skrze síť národních parků a rezervací, včetně NP Bukit Barisan Selatan. Pro přežití druhu je nicméně třeba zahájit intenzivnější ochranné akce a závisí mimo jiné i na schopnosti místních vlád vymáhat své lokální zákony na ochranu přírody.