Giuseppe Sarti

Giuseppe Sarti, také Sardi, (pokřtěn 1. prosince 1729 Faenza - 28. července 1802 Berlín) byl italský hudební skladatel.

Život

Hudební nadání projevoval od dětství. Již ve třinácti letech byl ve Faenze varhaníkem. +more K dalšímu studiu byl pozván do Bologni a stal se žákem Padre Martiniho. V roce 1752 se stal ředitelem divadla ve Faenze.

První operou, kterou uvedl na scénu byla v roce 1752 v rámci karnevalu v Pesaru opera, Il re pastore na libreto Pietra Metastasia (některými autory uváděná opera Pompeo in Armenia z roku 1744, je patrně dílem Giuseppe Scarlattiho). V roce 1753 odešel do Kodaně a v roce 1755 jej král +more'>Frederik V. jmenoval královským kapelníkem a ředitelem opery.

V roce 1765 odcestoval do Itálie, aby získal nové zpěváky, ale smrt krále Frederika učinila na čas konec jeho dánskému angažmá. V roce 1766 byl jmenován sbormistrem v Ospedale della Pietà v Benátkách. +more O tři roky později pobýval v Londýně, kde se živil vyučováním hudbě. V letech 1779-1784 působil jako maestro di cappella katedrály Narození Panny Marie v Miláně. To bylo nejplodnější období jeho života. Zkomponoval okolo dvaceti svých nejúspěšnějších oper, napsal mnoho duchovní hudby pro katedrálu a vedle toho vychoval řadu vynikajících hudebníků, mezi jinými např. Luigiho Cherubiniho.

V roce 1784 byl pozván carevnou Kateřinou II. +more do Petrohradu. Cestou do Petrohradu se zastavil ve Vídni kde jej císař Josef II. poctil mimořádnou přízní a kde se také seznámil s Wolfgangem Amadeem Mozartem. Mozart velmi dobře znal Sartiho dílo a velice si ho vážil. Důkazem je, že Sartiho árii z opery Fra i due litiganti il terzo gode použil v závěrečné scéně večeře v opeře Don Giovanni ("E viva i litiganti. ") i ve svých variacích (K. 460). Komplikované finále prvního dějství Sartiho opery posloužilo také jako model pro finále posledního aktu Mozartovy Figarovy svatby.

Do Petrohradu přišel v roce 1785 a převzal řízení carské opery, pro kterou napsal řadu oper. V Petrohradě zkomponoval i mnoho duchovní hudby a v roce 1793 založil Ruskou hudební konzervatoř. +more Sarti setrval v Rusku až do roku 1801, kdy ho jeho podlomené zdraví donutilo k odjezdu. Zemřel v Berlíně krátce po svém návratu.

Dílo

Titulní strana libreta opery Demofoonte.

Jevištní díla

Il re pastore (Pietro Metastasio, 1752 Pesaro, Teatro del Sole) * Vologeso (Apostolo Zeno, 1754 Kodaň, Kongelige Teater) * Antigono (Pietro Metastasio, 1754 Kodaň, Kongelige Teater) * Ciro riconosciuto (Pietro Metastasio, 1754 Kodaň, Kongelige Teater) * Demofoonte (Pietro Metastasio, 1755 Kodaň, Kongelige Teater) * Sesostri (Pietro Pariati, 1755 Kodaň, Kongelige Teater) * Arianna e Teseo (Pietro Pariati, 1756 Kodaň, Kongelige Teater) * Eremiten (Pietro Pariati, pasticcio, spoluautoři Baldassare Galuppi, C. Haugsteen a F. +more A. Uttini, Kodaň, Kongelige Teater) * Anagilda (Girolamo Gigli, 1758 Kodaň, Kongelige Teater) * Armida abbandonata (Leopoldo de Villati, 1759 Kodaň, Kongelige Teater) * Artaserse (Pietro Metastasio, 1760 Kodaň, Kongelige Teater) * Astrea placata (Pietro Metastasio, 1760 Kodaň, Kongelige Teater) * Andromaca (Apostolo Zeno, 1760 Kodaň, Kongelige Teater) * Il Filindo (Pietro D'Averara, 1760 Kodaň, Kongelige Teater) * Issipile (Pietro Metastasio, 1761 Kodaň, Kongelige Teater) * Nitteti (Pietro Metastasio, 1761 Kodaň, Kongelige Teater; revize 1765 Benátky, Teatro San Benedetto) * Alessandro nell'Indie (Pietro Metastasio, 1761 Kodaň, Kongelige Teater) * La figlia ricuperata (Pastor Arcade Timido, 1762 Kodaň, Kongelige Teater) * Semiramide (Pietro Metastasio, 1762 Kodaň, Kongelige Teater) * Didone abbandonata (Pietro Metastasio, 1762 Kodaň, Kongelige Teater) * Narciso (Apostolo Zeno, 1763 Kodaň, Kongelige Teater) * Cesare in Egitto (Giacomo Francesco Bussani, 1763 Kodaň, Kongelige Teater) * Il naufragio di Cipro (P. A. Zani, 1764 Kodaň, Kongelige Teater) * Il gran Tamerlano (Agostino Piovene, 1764 Kodaň, Kongelige Teater) * Ipermestra (Pietro Metastasio, 1766 Řím, Teatro Argentina) * La giardiniera brillante ( 1768 Řím, Teatro Valle) * L'Asile de l'amour (dramatická kantáta, libreto F. M. Chr. Deschamps podle Metastasia, 1769 Christiansborg, Dvorní divadlo) * La Double Méorise ou Varlille et Fanny (F. M. Chr. Deschamps, 1769 Christiansborg, Hoftheater) * Soliman den Anden (Ch. D. Biehl podle Favarta, 1770 Kodaň, Kongelige Teater) * Le Bal (F. M. Chr. Deschamps, 1770 Christiansborg, Hoftheater) * Tronfølgen i Sidon (Bredal podle Metastasia, 1771 Kodaň, Kongelige Teater) * La clemenza di Tito (Pietro Metastasio, 1771 Padova, Teatro Obizzi) * Il tempio dell'eternità (Pietro Metastasio, 1772 Kodaň, Kongelige Teater) * Deucalion og Pyrrha (C. A. Thielo/Bredal, 1772 Kodaň, Kongelige Teater) * Aglae, eller Støtten (C. Fasting/A. G. Carstens, 1774 Christiansborg, Hoftheater) * Kierlighedsbrevene (Ch. D. Biehl, 1774 Christansborg, Hoftheater) * Farnace (Antonio Maria Lucchini, 1776 Benátky, Teatro San Samuele) * Le gelosie villane (Tommaso Grandi, 1776 Benátky, Teatro San Samuele) * Ifigenia (1777 Řím, Teatro Argentina) * Medonte, re di Epiro (Giovanni de Gamerra, 1777 Florencie, Teatro della Pergola) * Il militare bizzarro (T. Grandi, 1777 Benátky, Teatro San Samuele) * Scipione (E. Giunti, 1778 Mestre, Teatro di Casa Balbi) * I Contrattempi (Nunziato Porta, 1778 Benátky, Teatro San Samuele) * Adriano in Siria (Pietro Metastasio, 1778 Řím, Teatro Argentina) * Olimpiade (Pietro Metastasio, 1778 Florencie, Teatro della Pergola * L'ambizione delusa (1779 Řím, Teatro Capranica) * Achille in Sciro (Pietro Metastasio, 1759 Kodaň, Kongelige Teater) * Mitridate a Sinope (Apostolo Zeno, 1779 Florencie, Teatro degli Intrepidi) * Siroe (Pietro Metastasio, 1779 Turín, Teatro Regio) * Giulio Sabino (Pietro Giovannini, 1781 Benátky, Teatro San Benedetto) * Alessandro e Timoteo (G. della Torre Rezzonico, 1782 Parma, Dvorní divadlo) * Fra i due litiganti il terzo gode (podle Goldoniho, 1782 Milán, Teatro alla Scala) * Attalo, re di Bitinia (Antonio Salvi, 1782 Benátky, Teatro San Benedetto) * Idalide (Ferdinando Moretti, 1783 Milán, Teatro alla Scala) * Erifile (Giovanni de Gamerra, 1783 Pavia, Nuovo Teatro dei quattro cavalieri) * Il trionfo della pace (Cesare Olivieri, 1783 Mantova, Teatro ducale) * Gli amanti consolati (1784 Petrohrad) * I finti eredi (Giovanni Bertati, Petrohrad, Velké divadlo) * Armida e Rinaldo (Marco Coltellini, 1786 Petrohrad, Ermitáž) * Castore e Polluce (Ferdinando Moretti, 1786 Petrohrad, Ermitáž) * Zenoclea (Ferdinando Moretti, 1786 Petrohrad, neprovedeno) * Cleomene (Giovanni de Gamerra, 1788 Bologna, Teatro Zagnoni) * Načal'noe upravlenie Olega (Kateřina II. Veliká, spoluautoři Canobbio a V. A. Paškevič, 1760 Petrohrad, Ermitáž) * Il trionfo d'Atalanta (1791, Moskva, Kuskovo) * Andromeda (Ferdinando Moretti, 1798 Petrohrad) * Enea nel Lazio (Ferdinando Moretti, 1799 Petrohrad, Gatčina) * La Famille indienne en Angleterre (Marchese de Castelnau, 1799 Petrohrad, Velké divadlo) * Les Amours de Flore et de Zéphire, balet (P. de Chevalier, 1800 Petrohrad, Gatčina) * Gram og Signe (N. K. Bredal, pasticio).

Instrumentální hudba

Šest sonát pro flétnu a basso continuo * 13 sonát pro cembalo nebo varhany * Sinfonie s houslemi C-Dur * 4 sonáty pro cembalo a jiné nástroje

Vokální hudba

Oratorio russe dédié à Catherine II suivi de Hospodin pomyluj ny pour double chœur et orchestre * Te Deum laudamus * Gloria in excelsis * Si tranquilla in casto amore…, árie * Lob sei dem allerhöchsten Gott * Miserere in F-minor pro sbor a orchestr * Requiem pour la mort de Louis XVI

Odkazy

Literatura

Nikola Kalinová: Operní árie Giuseppe Sartiho v pražských fondech. Bakalářská práce. +more Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta. Ústav hudební vědy. Praha 2014 ([url=https://is. cuni. cz/webapps/zzp/download/130138116]Dostupné zde. [/url]) * Giuseppe Sarti musicista faentino, Actes du Congrès international Sarti 1983 (éd. à Bologne en 1986). * Aloys Mooser: Annales de la musique et des musiciens et des musiciens en Russie au XVIIIéme siècle. 3 volumes, Editions Mont-Blanc, 1951. * Pasolini-Zanelli: G. Giuseppe Sarti musicista del secolo XVIII, Ed. Conti 1883. * Gracian Černušák: Dějiny evropské hudby; Panton, Praha, 1964, 3. vydání; 35-305-64; S. 179, 184, 223, 226.

Externí odkazy

[url=http://www. allmusic. +morecom/artist/giuseppe-sarti-mn0001638185/biography]Životopis[/url] * [url=http://www. musimem. com/sarti. htm]Podrobný životopis a rodokmen[/url] * [url=http://www. saint-petersburg. com/famous-people/giuseppe-sarti/]Sarti v Rusku[/url] * [url=http://reader. digitale-sammlungen. de/de/fs1/object/display/bsb10578871_00025. html]Libreto opery Fra i due litiganti il terzo gode[/url].

Kategorie:Italští hudební skladatelé Kategorie:Klasicistní skladatelé Kategorie:Italští operní skladatelé Kategorie:Skladatelé chrámové hudby Kategorie:Skladatelé klasické hudby Kategorie:Narození 1. +more prosince Kategorie:Narození v roce 1729 Kategorie:Narození ve Faenze Kategorie:Úmrtí 28. července Kategorie:Úmrtí v roce 1802 Kategorie:Úmrtí v Berlíně Kategorie:Muži.