Golgiho aparát

Technology

12 hours ago

Author

Golgiho aparát je buněčná struktura, která se nachází ve všech eukaryotních buňkách. Tato struktura se skládá z plochých membránových váčků nazývaných Golgiho cis-váčky, trans-váčky a střední váčky. Golgiho aparát hraje klíčovou roli při procesech modifikace, balení a distribuce proteinů a lipidských molekul v buňce. Golgiho aparát byl poprvé objeven italským histologem Camillem Golgiem v roce 1897. Po té, co objevil tuto strukturu, byl Golgi oceněn Nobelovou cenou za fyziologii a lékařství v roce 1906. Mezi nejznámější funkce Golgiho aparátu patří glykosylace proteinů, což je proces přidání cukerných řetězců na proteiny. Tyto modifikované proteiny jsou pak transportovány z Golgiho aparátu do různých míst v buňce nebo jsou vyloučeny z buňky. Golgiho aparát také pomáhá při tvorbě lysosomů, které slouží k trávení látek v buňce. Další funkcí Golgiho aparátu je sekrece proteinů mimo buňku. Proteiny jsou nejprve modifikovány a baleny ve speciálních váčkách nazývaných sekreční váčky a následně jsou transportovány k buněčné membráně, kde jsou vyloučeny z buňky. Golgiho aparát je tedy klíčovou strukturou pro správnou funkci buněk a zajišťuje správné balení a distribuci molekul v buňce. Poruchy Golgiho aparátu jsou spojeny s různými onemocněními, včetně mnoha neurologických poruch a některých metabolických chorob.

ER (3, 4) - GA (10) membránové buněčné struktury Golgiho aparát (resp. Golgiho komplex, především u rostlinné buňky také diktyozom) je soustava buněčných váčků, které slouží k transportu a úpravě bílkovin. Představuje součást endomembránového systému většiny eukaryotických buněk; chybí např. u parazitického prvoka Giardia lamblia.

Jméno dostala tato organela podle italského anatoma Camilla Golgiho, který jej nalezl a popsal v nervových buňkách (rok 1898).

Funkce

Soustava Golgiho aparátu slouží k transportu, přechovávání a úpravě (tzn. posttranslační modifikaci, tzn. +more modifikaci až po translaci) proteinů. K těmto posttranslačním úpravám bílkovin patří např. proteolytické štěpení částí bílkovin (často nutné k jejich správné funkci), navazování a odstraňování nebílkovinných (zejména cukerných) složek, syntéza polysacharidů a imunoglobulinů a tvorba váčků využívaných při exocytóze. V Golgiho komplexu vzniká také materiál pro tvorbu buněčné stěny.

Na výstupu z Golgiho aparátu jsou produkty opět zabaleny do váčků a zpravidla „odeslány“ na místo určení do konkrétního místa buňky.

Rozdíly ve stavbě

V rostlinných buňkách se často vyskytuje tzv. disperzní Golgiho aparát. +more Jednotlivé diktiozómy jsou malé a jsou rozptýleny po celé buňce, takže tento typ GK není zjistitelný pod světelným mikroskopem.

Naproti tomu v typických živočišných buňkách jsou diktyozómy větší a jsou nahloučeny vedle sebe, zpravidla poblíž jádra a hladkého endoplazmatického retikula. Diktiozómy jsou navzájem popropojované a zpravidla na straně přivrácené k jádru neustále přijímají váčky odštěpené od ER a intenzívně odštěpují váčky naplněné různými buněčnými sekrety.