Goli otok
Author
Albert FloresGoli otok ( v překladu "Pustý ostrov") je chorvatský ostrov, který leží jihovýchodní částí Kvarnerského zálivu severovýchodně od ostrova Rab. Je součástí občiny Lopar.
Vězeňský tábor
Již v období první světové války byli na ostrově drženi ruští váleční zajatci. V průběhu druhé světové války zde Německo a Itálie udržovaly vojenskou posádku a na ostrově byl umístěn vězeňský tábor. +more Podobné využití měl ostrov i po skončení války.
V roce 1948 zde byl zřízen vězeňský tábor, kam byli v následujících letech kromě kriminálních delikventů umisťování i političtí odpůrci režimu, stoupenci jak demokratických změn, tak stalinismu, ale i fašisté a ustašovci. Mezi vězni byli i známí zástupci jugoslávské inteligence (například politici, filosofové, lingvisté - výhradně muži). +more Vězni byli přepravováni na ostrov lodí z Rijeky. Tábor na Golém otoku byl přísně tajný a ani sami vězni netušili, kde se nacházejí. Kromě policejních a vězeňských složek netušila o internaci vězňů na Golém otoku ani rodina odsouzených. Tábor spravoval na rozkaz Aleksandra Rankoviće Slobodan Krstić.
Výstavba areálu tábora byla zahájena v roce 1949. Nejtěžší odsouzenci pracovali na místě zvaném Manastir, kde se věnovali těžbě kamene. +more Ženy byly v té době umístěny ve speciálním táboře. V roce 1951 navštívil tábor Aleksandar Ranković. Roku 1954 došlo k zmírnění podmínek v táboře; byly povoleny i návštěvy a zasílání balíčků. Budovy bývalé věznice Tábor byl uspořádán do vícero oddělených a samostatně střežených lokalit. Naprostá většina vězňů pracovala v některém ze tří průmyslových provozů: v kovovýrobě (části strojů, komponenty pro loděnice aj. ), v dřevovýrobě (mj. nábytek pro export dodávaný i do USA a Kanady) a v kamenolomu (opracovávání kvalitního kamene). Vězňové byli biti a ponižováni. Mezi metody mučení na Golém otoku patřilo např. topení hlav vězňů v záchodových mísách, omotávání drátů kolem krku, čí bití kamenem do zad.
Pracovní doba trvala 8 hodin, dobří pracovníci byli odměňováni a mohli být navštěvováni příbuznými. Pro návštěvy, které se mohly uskutečnit až jednou měsíčně v trvání od dvou hodin do dvou dnů, byly vyčleněny zvláštní budovy. +more Vězňové byli hromadně ubytováni ve zvláštních barácích s nepříliš příznivými životním podmínkami, zejména v létě a v zimě. Součástí tohoto prostoru byla i kantýna a pekárna. V táboře se v jednom okamžiku nalézalo kolem 3000 vězňů. Tábor byl uzavřen v roce 1988, později byl změněn na památník a stal se turistickou lokací. Za dobu jeho existence v něm zemřelo asi 400 osob.
V roce 1982 začal osudy vězňů z konce 40. a začátku 50. +more let 20. století mapovat bělehradský časopis NIN. Do povědomí jugoslávské veřejnosti se tak dostaly brutální metody, které používali tehdejší vyšetřovatelé proti sympatizantům Josifa Stalina v období rozkolu mezi Stalinem a Titem.
Odkazy
Reference
Související články
Ďábelský ostrov * Alcatraz * Solovecké ostrovy
Externí odkazy
Prezentace fotografií na [url=https://www. youtube. +morecom/watch. v=MjKPw3D_9bI]Youtube[/url] * [url=https://www. youtube. com/watch. v=VPb9u-DXq-U]Dokument o Golom otoku[/url] (slovinsky) * [url=https://cestovani. idnes. cz/goli-otok-chorvatsko-vezeni-ostrov-gulag-fgc-/chorvatsko. aspx. c=A170914_161851_chorvatsko_hig]Fotogalerie na serveru idnes. cz[/url].
Kategorie:Ostrovy Přímořsko-gorskokotarské župy Kategorie:Ostrovy Chorvatska v Jaderském moři Kategorie:Komunistický režim v Jugoslávii Kategorie:Koncentrační tábory v Chorvatsku Kategorie:Věznice v Chorvatsku Kategorie:Stavby v Přímořsko-gorskokotarské župě G Kategorie:Lopar