Goëssové

Goëssové jsou rakouský šlechtický rod. Původní rod Goessů (Góis) pocházel z Portugalska, pozdější generace ve službách Habsburků přesídlily do Belgie (Španělské Nizozemí). Rodina vymřela v roce 1634, během 17. století přešlo jméno adopcí postupně na dvě další rodiny. Významný císařský diplomat a kardinál Jan František Goëss (1612-1694) získal titul barona pro sebe (1654) a později i pro své synovce (1672), zakoupením panství Karlsberg (1687) položil základy majetkového zázemí potomků v Korutansku. Jan Petr Goëss (1667-1716) se uplatnil také v diplomacii, získal říšský hraběcí titul (1693) a dědictví po strýci rozšiřoval dalšími nákupy. Během 17.-18. století se Goëssové zařadili mezi významné pozemkové vlastníky v Korutanech, kde celkem pět členů rodu zastávalo úřad zemského hejtmana, dva z nich získali Řád zlatého rouna. Významným představitelem rodu byl Jan Petr II. Goëss (1774-1846), místodržitel v několika zemích habsburské monarchie a později nejvyšší dvorský maršálek. Ve dvou liniích získali v 19. století Goëssové dědičné členství v rakouské Panské sněmovně, ve 20. století byly rodové statky sloučeny znovu v osobě jednoho majitele. V Korutansku vlastní Goëssové stále značný majetek a v rámci Rakouska se angažují ve veřejném životě.

Původ rodu

císařský diplomat, kardinál a biskup v Gurku Původní rod Goessů pocházel ze Španělska, odkud Dom Amiã de Estrada ve službách vévody Jindřicha Burgundského přesídlil počátkem 12. +more století do Portugalska. V roce 1109 získal panství Góis, podle nějž se pak začal psát. Z jeho potomstva později vynikl Damião de Góis (1502-1574), který proslul jako humanista a spisovatel, ve službách portugalských králů se uplatnil také jako diplomat. V další generaci Emanuel de Góis přesídlil ve službách španělského krále do Španělského Nizozemí (dnešní Belgie). Jeho syn Jan, který jako první užíval psanou podobu jména Goëss, byl důstojníkem císařské armády a v roce 1632 získal stav svobodných pánů. Zemřel v roce 1634 bez potomstva, jméno Goëss přešlo adopcí na jeho synovce Jana Františka (1612-1696), který vynikl jako diplomat ve službách Leopolda I. a později se stal kardinálem. Ten získal v roce 1654 říšský stav svobodných pánů a začal kupovat statky v rakouských zemích. Jako duchovní neměl potomky, takže jméno Goëss opět adopcí přešlo na další rodinu. Pro své synovce Jana Petra a Davida Františka rozené de Gheteren dosáhl potvrzení panského stavu (1672) a Janu Petrovi pak odkázal svůj majetek v Korutansku. V roce 1687 koupil panství Karlsberg, které potomci rodu během dalších let rozšiřovali dalšími nákupy a nakonec se Goëssové stali předními vlastníky půdy v Korutanech.

Historie rodu v 18.-20. století

Zámek Ebenthal, hlavní sídlo rodu od počátku 18. +more století Jan Petr I. (1667-1716) se uplatnil také jako diplomat, později byl zemským hejtmanem v Korutansku, kde přikupoval další majetek, především panství Ebenthal (1704) a Moosburg (1708). V Korutansku měli Goëssové obyvatelské právo od roku 1694, později je získali i pro Horní (1718) a Dolní Rakousy (1730). Dlouholetým zemským hejtmanem v Korutansku byl také syn Jana Petra I. Jan Antonín (1694-1764), který přikoupil panství Gradisch (1729) a nechal postavit rodový palác v Klagenfurtu (1734-1738). Z dalších generací rodu vynikl Jan Rudolf Zikmund (1723-1796), který byl říšským dvorským radou a dlouholetým vyslancem ve Švédsku, a Jan Karel Antonín (1728-1798), který sloužil v armádě a dosáhl hodnosti generálmajora. Ten měl tři syny, přičemž pro dva starší z nich založil dva fideikomisy. Primogeniturní fideikomis zahrnoval panství Ebenthal, Karlsberg a Moosburg, pro mladší rodovou větev byla vyčleněna panství Gradisch a Gradenegg. Obě větve získaly během 19. století dědičné členství v rakouské Panské sněmovně.

+more_Goëss_(1774-1846),_Dvorský_maršálek|nejvyšší_maršálek_císařského_dvora,_guvernér_v_Haliči_a_Benátky|Benátkách,_rytíř_Řád_zlatého_rouna'>Řádu zlatého rouna Významnou osobností rodu byl ze starší větve Jan Petr II. (1774-1846), který zahájil kariéru ve vysokých státních úřadech během napoleonských válek, nakonec se stal nejvyšším dvorským maršálkem a získal Řád zlatého rouna. Vlivné postavení si udržel i jeho syn Jan Antonín (1816-1887), který byl zemským hejtmanem v Korutansku a získal také Řád zlatého rouna. V následující generaci starší linie rodu vymřela Janem Antonínem II. (1856-1891). Jeho majetek převzal vzdálený bratranec z mladší linie Leopold Goëss (1848-1922), který zastával vysoké funkce ve státní správě Rakouska-Uherska. Ten po svém bratru Zenovi (1846-1911) zdědil i majetek mladší linie a oba fideikomisy tak byly soustředěny v rukou jednoho majitele. Potomci rodu si až do 20. století uchovali značné pozemkové vlastnictví v Korutansku a nadále se angažovali v zemské státní správě. Leopold Goëss (1916-2005) byl členem městské rady v Ebenthalu, kde se nachází hlavní rodové sídlo, a později dlouholetým poslancem rakouské rakouské Spolkové rady. V současnosti je významným představitelem rodu Ulrich Goëss-Enzenberg (*1955), který je prezidentem rakouské organizace Via Imperialis, která se angažuje v záchraně a propagaci kulturních památek v Rakousku.

Osobnosti

portugalský diplomat, spisovatel a historik +morejpg|náhled|vpravo'>Jan Antonín Goëss (1816-1887), zemský hejtman v Korutanech, rytíř Řádu zlatého rouna * Damião de Góis (1502-1574), portugalský historik, spisovatel, humanista a diplomat * Jan František (1612-1696), císařský diplomat, kardinál, biskup v Gurku, 1654 povýšen do říšského panského stavu * Jan Petr I. (1667-1716), císařský diplomat, vyslanec v Nizozemí, zemský hejtman v Korutansku, 1693 povýšen do říšského hraběcího stavu * Jan Antonín (1694-1764), zemský hejtman v Korutansku * Jan Rudolf Zikmund (1723-1796), říšský dvorní rada, rakouský vyslanec ve Švédsku * Jan Karel Antonín (1728-1798), c. k. generálmajor * Jan Petr II. (1774-1846), nejvyšší maršálek císařského dvora, guvernér v Haliči a Benátsku, rytíř Řádu zlatého rouna * Jan Antonín (1816-1887), zemský hejtman v Korutansku, dědičný člen Panské sněmovny, rytíř Řádu zlatého rouna * Marie hraběnka von Goëss, rozená Welsersheimbová (1824-1896), nejvyšší hofmistryně císařovny Alžběty * Zeno Vincenc (1846-1911), poslanec říšské rady, zemský hejtman v Korutansku, dědičný člen Panské sněmovny * Leopold Petr (1848-1922), místodržitel v Terstu, dědičný člen Panské sněmovny * Jan Antonín II. (1856-1891), poslanec korutanského zemského sněmu, dědičný člen Panské sněmovny * Leopold Zeno (1916-2005), poslanec rakouské Spolkové rady.

Galerie

Wappen_der_Freiherren_von_Goess_von_1672. jpg|Rodový erb při povýšení do stavu svobodných pánů (1672) Ebenthal_Schloss_Familie_Goess_17022010_333. +morejpg|Zámek Ebenthal (Korutany), hlavní rodové sídlo Feldkirchen_Radweg_Pfarrkirche_Grabstaette_der_Grafen_von_Goess_an_der_Apsis_24072015_6110. jpg|Rodové pohřebiště Goëssů u farního kostela ve Feldkirchenu (Korutany) Palais_Goess,_Alter_Platz_Nr30,_Klagenfurt. JPG|Palác Goëss v Klagenfurtu Sankt_Veit_an_der_Glan_Karlsberg_1_Schloss_Karlsberg_16092011_822. jpg|Zámek Karlsberg (Korutany) Schloss_Gradisch_Feldkirchen_N. jpg|Zámek Gradisch (Korutany) Moosburg_Schloss_1_Schloss_S-Flügel_mit_Schlosskapelle_SW-Ansicht_02102017_1294. jpg|Zámek Moosburg (Korutany).

Odkazy

Reference

Literatura

Ottův slovník naučný, díl 10. ; Praha, 1896; s. +more 245 [url=http://www. digitalniknihovna. cz/nkp/view/uuid:1e6ae2c0-e6e8-11e4-a794-5ef3fc9bb22f. page=uuid:b4d76730-0b21-11e5-b309-005056825209]dostupné online[/url].

Externí odkazy

Rodina Goëssů in: Gothaischer genealogischer Taschenbuch der gräflichen Häuser 1865, Gotha, 1865; s. 308 [url=https://books. +moregoogle. cz/books. id=kdhSAAAAcAAJ&printsec=frontcover&source=gbs_atb&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false]dostupné online[/url] * Rodina Goëssů in: Gothaischer genealogischer Taschenbuch der gräflichen Häuser 1922, Gotha, 1922; s. 359-360 [url=https://books. google. cz/books. id=owgYAAAAMAAJ&printsec=frontcover&hl=cs&source=gbs_ge_summary_r&cad=0#v=onepage&q&f=false]dostupné online[/url].

Kategorie:Portugalské šlechtické rody Kategorie:Rakouské šlechtické rody Kategorie:Rakouská hrabata