Granitoid

Granitoid, granitoidní nebo granitická hornina je souborné označení pro kyselé magmatické horniny od alkalických granitů přes granodiorit po tonality. Tyto horniny mezi sebou v přírodě běžně prostupují a jsou si natolik podobné, že bez mikroskopické analýzy je prakticky nemožné je rozlišit.

Termín granitoid zavedl v roce 1925 ruský geolog Fjodor Levinson-Lessing. V praxi se často používá termín granit (žula) nesprávně v širším smyslu pro pojmenování všech granitoidních hornin.

Minerální složení

V QAPF diagramu tvoří tyto horniny pás v oblasti mezi 20 až 60procentním zastoupením křemene. Z petrochemického hlediska je obsah SiO2 vyšší než 65 %. +more Křemen je jejich podstatnou složkou a výrazně se podílí na jejich světlém zbarvení. Dalšími podstatnými minerály jsou živce, biotit, méně muskovit, zřídka též amfiboly nebo rombické pyroxeny. V případě že granitoidní hornina obsahuje pyroxeny může být označena jako charnockit. V žulách převládá draselný živec nad plagioklasy. V granodioritech a tonalitech plagioklas. Někdy jsou v pojmenování zahrnuty názvy některých minerálů, např. biotitický granitoid.

Podle oxidačního stavu jsou rozeznávány dva typy granitoidů: * ilmenitová série: tyto granitoidy jsou redukované, neobsahují magnetit, jde nejčastěji o S-typy a některé redukovanější I-typy. * magnetitová série: jsou oxidované, obsahují proto magnetit, patří mezi ně častější I-typy granitoidů

Fyzikální vlastnosti

Objemová váha granitoidů, která má význam při posuzování možného zatížení základů budov, které by na nich mohly být postaveny, se pohybuje v rozmezí od 600 do 2 600 kp/cm2.

Vznik

Granitoidy vznikají krystalizací magmatu v hlubších částech kontinentální zemské kůry. Otázka vzniku těchto hornin však není jednoznačně vyřešena. +more Mezi možné způsoby vzniku, které se pravděpodobně mohou i kombinovat je považována granitizace, proces, při kterém jsou výchozí horniny vystaveny vysokým tlakům a teplotám, kdy může dojít k metamorfóze až ultrametamorfóze, případně za dostatku fluid i k metasomatóze. Jiné teorie předpokládají, že granitoidní magma může být derivováno z bazičtějších spodněkůrových nebo svrchněplášťových tavenin parciální nebo frakční krystalizací.

Všeobecně se předpokládají čtyři základní způsoby vzniku granitoidů: * S-typ (sedimentární): Mají původ v přetavených sedimentárních horninách ponořených do nižších částí zemské kůra, k vzniku dochází nejčastěji při kontinentální kolizi. Jsou bohaté na Al, redukované (poměr Fe3+/Fe2+ menší než 0,3), mají vysoký poměr K/Na. +more Mají větší obsah vody. Její oddělování od taveniny při výstupu magmatu urychluje jejich krystalizaci. Jejich intruze jsou proto umístěny relativně hlouběji. Nejčastěji jde o granit a monzogranit. * I-typ (intruzivní): Mají magmatický původ. Vznikly v oblasti úniku fluid ponořující se se desky nad subdukční zónou. Jsou chudé na Al, oxidované (poměr Fe3+/Fe2+ je větší než 0,3). Obsahují méně vody, jsou proto mobilnější a častěji dosahují subvulkanickou úroveň. Patří mezi ně granodiority, tonality, diority a granity. * A-typ (anorogenní): Vzniká tavením spodní kůry za extrémně bezvodých podmínek. Častý v oblastech riftových zón ve vnitru kontinentů. Nejčastěji je bohatý na alkálie (Na, K, Ca). Obvykle jde o alkalické granity, granity až syenity. * M-typ (mantle = plášť). Mají plášťový původ, vznikly oddělením od jiného, bazičtějšího magmatu v oceánských oblastech. Jsou to nejčastěji tonality, dříve označované též jako plagiogranity.

Výlevnými ekvivalenty granitoidů je řada hornin od ryolitu po dacit.

Výskyt

€ jako měřítko. +more Granity z této oblasti tvoří specializovaný (zrudněný) S-typ granitů s vysokým obsahem vzácných prvků a greiseny ve vrchní části Granitoidy tvoří téměř 95 % všech intruzivních hornin kontinentální kůry. Často tvoří rozsáhlé komplexy.

Slovensko

Skupina granitoidních hornin se významně podílí na složení krystalinika Západních Karpat. Vyskytují se prakticky ve všech jádrových pohořích, veporském a gemerském pásmu. +more Ve veporiku tvoří „Veporský granitoidní pluton“. V Západních Karpatech jsou rozeznávány hercynské a alpinské granitoidy. Hercynské granitoidy tvoří tyto typy: * kambro-ordovické granity S-typu v hercynském orogénu změněné na ortoruly * spodněkarbonské granity S-typu * spodněkarbonské granitoidy I-typu * vrchněkarbonské granitoidy I-typu * permské granity s afinitou k A-typu * specializované (zrudněné) granity Ss-typu.

Alpinské granitoidy reprezentuje křídový granit typu „Rochovce“ a neogenní granodiority středoslovenských neovulkanitů. Ty však v současnosti ještě výrazněji nevystupují na povrch.

Ložiska vázaná na granitoidní horniny

Na komplexy granitoidních hornin jsou vázána mnohá ekonomicky významná ložiska. V hlubších úrovních kůry, většinou ve vrchní části intruzí to mohou být vzácnoprvkové albitity, pegmatity a greiseny. +more Subvulkanickou úroveň dosahují porfyrová ložiska. Na kontaktu granitoidních intruzí s uhličitany vznikají procesem metasomatózy horniny označované jako skarny, které mohou být potenciálně významnými ložisky železa, ale i mědi, zlata či jiných prvků.

Kromě toho magmatická a postmagmatická aktivita způsobuje vznik různých dalších hydrotermálních mineralizací.

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Magmatické horniny