Zemský plášť

Technology

12 hours ago

Author

Řez Zemí od jádra k exosféře. Levá část obrázku není ve správném měřítku. Zemský plášť je jedna z vrstev Země, shora vymezená zemskou kůrou a zespodu zemským jádrem. Z geofyzikálního i geochemického hlediska může být rozdělen na * svrchní plášť, * spodní plášť a * přechodovou zónu, zvanou také Repettiho diskontinuita, která se nachází mezi nimi. Většinu současných poznatků o plášti se podařilo získat během 20. století podrobnou analýzou příchodů seismických vln. V plášti probíhá neustále plášťová konvekce, která souvisí s deskovou tektonikou a jejíž obraz můžeme získat pomocí seismické tomografie.

Zemský plášť jako celé těleso tvoří přibližně 69 % zemské hmotnosti a 84 % celkového objemu.

Svrchní plášť

Svrchní plášť je shora, vně ohraničen od zemské kůry Mohorovičićovou diskontinuitou (MOHO), která se rozkládá pod oceány do hloubky 0-20 km a pod kontinenty do hloubky 20-90 km. Spodní hranice (Repettiho diskontinuita) svrchního pláště je přibližně v hloubce 650 km a souvisí s fázovým přechodem v hornině. +more Průměrná hustota této svrchní části pláště byla určena na 3,27 g/cm³, což umožňuje pohyb nadložních litosférických desek. Předpokládá se, že v hloubkách okolo 100 až 150 km se nachází plastická astenosféra.

Ve svrchním plášti je možno rozlišit tři oblasti: * Zóna snížené rychlosti - astenosféra, která se rozkládá od 60-250 km. Projevuje se tím, že zbrzďuje procházející zemětřesné vlny. +more * Oblast nad prvním fázovým přechodem - alokována je do hloubky cca 400 km. V této vrstvě rychlost seismických vln opět narůstá. * Oblast mezi prvním a druhým fázovým přechodem - nejčastěji se jako hloubka rozhraní mezi svrchním a spodním pláštěm udává 650 km ± 100 km (samotné rozhraní není sférické, ale deformované díky dynamickým procesům probíhajícím v plášti).

Mineralogické složení svrchního pláště odpovídá strukturám olivínu, pyroxenu, granátu a spinelu. Platí vztah, že s klesající hloubkou se zvyšuje tlak a tak dochází ke změnám v minerálech, kdy se olivín začne přeměňovat na spinel. +more Se stoupajícím tlakem se může spinel dále měnit na perovskit a magnesiowüstit. Z horninového hlediska je plášť tvořen z andezitu, dacitu a eklogitu.

Podle některých autorů je možný výskyt eklogitové vrstvy mezi svrchním a spodním pláštěm.

Spodní plášť

Spodní plášť je alokován od hloubky 650 km až k zemskému jádru, tedy přibližně do hloubky 2900 km, od něhož je oddělen Gutenbergovou diskontinuitou. Plášť je tvořen nejspíše silikáty a obohacen o prvky kobalt, hliník a titan. +more Hustota se pohybuje v rozmezí 4-6 g/cm³. Dochází zde k přeměně gama-spinelu a majoritu na perovskit.

O spodním plášti je známo jen velmi málo údajů. Hlouběji do nitra Země se pak jeví spodní plášť jako chemicky homogenní těleso. +more Rychlost šíření seismických P vln se zde pohybuje okolo 14 km/s.

Plášť obecně se dá zkoumat jen pomocí kosmochemického hlediska, pomocí xenolitů (uzavřenina v magmatu) a magmatů a nebo pomocí petrochemického pohledu.