Cesko.wiki Zemské jádro
Author
Albert FloresŘez Zemí od jádra k exosféře. Levá část obrázku není ve správném měřítku vrstev. Zemské jádro je geosféra nacházející se ve středu Země. Začíná zhruba v hloubce 2 900 km pod povrchem a zahrnuje zhruba 31 % hmotnosti Země, nejvyšší podíl v něm mají železo a nikl. Jádro má 2× větší hustotu než zemský plášť. Dělí se na * polotekuté vnější jádro (vnější poloměr 3 470 km) a * pevné vnitřní jádro (poloměr přibližně 1 220 km). Mezi vnějším a vnitřním jádrem se v hloubce 5 150 km pod povrchem země nachází jakási přechodná vrstva o tloušťce 160-500 km, známá jako diskontinuita Lehmanové. Hranicí mezi jádrem a pláštěm je obdobně Gutenbergova diskontinuita.
Průměrné složení jádra je 86,2 % železa, 7,25 % niklu, 0,40 % kobaltu, 5,96 % síry a ostatní siderofilní prvky mají 0,04 %.
Vnější jádro
Polotekuté jádro je vyjma železa a niklu tvořeno nejspíše ještě kobaltem, sírou, křemíkem a kyslíkem, což mu dává polotekutou strukturu (silito-likvidní substrát). Jelikož je obal jádra tekutý, zabraňuje pronikání zemětřesných s-vln (sekundární vlny - příčné vlny) skrz tuto část, neboť tyto vlny nejsou schopny procházet skrz kapalinu.
Vnější jádro musí obsahovat alespoň 10 % lehkých prvků, jak bylo zjištěno z měření. Působící vysoké tlaky na rozhraní plášť-jádro nedovolují kyslíku, aby mohl vstoupit do jádra, a proto se předpokládá, že hlavním lehkým prvkem v zemském jádře je síra, která se zde bude vyskytovat ve formě troilitu (FeS).
Vnitřní jádro
Pevné vnitřní jádro je tvořeno pevným skupenstvím zmiňovaného železa a niklu. Jeho vznik (před 1 až 1,5 miliardou let) je vysvětlován gravitační krystalizací původní taveniny. +more Zkrystalizovalo možná před 0,5 miliardou let. Do dnešního dne není přesně známo, zdali bylo jádro roztaveno zcela, anebo jenom jeho část, ale vsoučasnosti se spíše předpokládá, že bylo celé roztaveno v období planetisimál. Jeho tvar neodpovídá kulovému, ale je zploštělé, odpovídá tedy spíše elipsoidu. Pevné jádro se každoročně otočí o 1-3 stupně více než polotekutý obal a zbytek Země, což je nejspíše důvod, proč vzniká magnetické pole planety Země. Jádro není dokonale vycentrované, mění rychlost své rotace a jeho tvar je s rotací proměnlivý.
Díky obrovským tlakům (odhadovány na 1,4 miliónu atmosfér) je jádro velice žhavé a má vysokou hustotu (teploty do cca 5 100 °C a hustota v rozmezí 11,3-17,3 g/cm³, což bylo spočteno pomocí setrvačného momentu).
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
[url=https://web. archive. +moreorg/web/20050816103841/http://astro. pef. zcu. cz/slunecni_soustava/zeme/stavba. html]Stručná stavba Země[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20050818224247/http://vesmirweb. net/clanek. php. id=126]Stavba Země na www. vesmirweb. net[/url] * [url=http://www. national-geographic. cz/detail/zemske-jadro-je-mnohem-zhavejsi-nez-vedci-odhadovali-42044/]Zemské jádro je mnohem žhavější, než vědci odhadovali[/url] - nové experimenty nasvědčují teplotě jádra až 6 000 °C.