Gregorio Ricci-Curbastro

Technology

12 hours ago

Author

Gregorio Ricci-Curbastro byl italský matematik a profesor na Univerzitě v Římě. Je nejznámější pro svůj přínos k vývoji tensorové analýzy, která se stala důležitým nástrojem v oblasti matematiky i fyziky. Narodil se v Lugo di Romagna v roce 1853 a vystudoval matematiku na Univerzitě v Římě. Působil jako profesor na několika univerzitách v Itálii a také vyučoval matematiku v Záhřebu. Ricci-Curbastro spolupracoval s dalším italským matematikem Tulliem Levi-Civitou na rozvoji tensorové analýzy, která se stala základem pro Albertovu obecnou teorii relativity. Gregorio Ricci-Curbastro zemřel v roce 1925 a jeho práce má dodnes velký význam pro matematiku i fyziku.

Gregorio Ricci-Curbastro ([ɡreˈɡɔːrjo ˈrittʃi kurˈbastro], také Gregorio Ricci; 12. ledna 1853, Lugo - 6. srpna 1925, Bologna) byl italský matematik. Nejvíce se proslavil jako vynálezce tenzorového počtu, ale důležité práce publikoval také v jiných oborech.

Se svým bývalým studentem Tulliem Levim-Civitou napsal svou nejslavnější samostatnou publikaci, průkopnické dílo o kalkulu tenzorů, kde je podepsaný jako Gregorio Ricci. Zdá se, že toto je jediný případ, kdy Ricci-Curbastro použil zkrácenou formu svého jména v publikaci, a i nadále to způsobuje zmatky.

Ricci-Curbastro publikoval důležité práce také v jiných oblastech, včetně knihy o vyšší algebře a infinitezimální analýze a články o teorii reálných čísel, což je oblast, ve které rozšířil výzkum započatý Richardem Dedekindem.

Mládí a vzdělávání

V pouhých 16 letech soukromě dokončil středoškolská studia a zapsal se na kurs filozofie a matematiky na Římské univerzitě (1869). Následujícího roku padl Papežský stát, a tak byl Gregorio povolán svým otcem do rodného města Lugo di Romagna. +more Následně navštěvoval kurzy v Bologni, ale již po roce se zapsal na Scuola Normale Superiore di Pisa.

V roce 1875 promoval v Pise ve fyzikálních vědách a matematice s prací o diferenciálních rovnicích, nazvanou „O Fuchesově výzkumu týkajícím se lineárních diferenciálních rovnic“. Během svých cest byl žákem matematiků Enrica Bettiho, Eugenia Beltramiho, Ulisse Diniho a Felixe Kleina.