Grumman S-2 Tracker

Grumman S-2 Tracker (původně S2F) byl americký palubní protiponorkový letoun, vyvinutý pro službu z letadlových lodí US Navy. Na rozdíl od svého předchůdce, typu Grumman AF Guardian, jenž operoval v párech v nichž vždy jeden letoun nesl radar a druhý zbraně, byl jediný S-2 schopen svůj cíl vyhledat i zničit.

Vývoj

Prototyp letounu, továrně označeného Model G-89, měl podobu dvoumotorového hornoplošníku s dvojicí hvězdicových motorů Wright Cyclone. První dva prototypy XS2F-1 i prvních 15 sériových kusů S2F-1 bylo objednáno 30. +more června 1950. První let prototypu proběhl 4. prosince 1952, první sériový stroj byl zalétán 7. června 1953 a do služby stroj vstoupil v únoru 1954 u jednotky VS-26.

Konstrukce S-2 se stala základem pro dvě další varianty letounu. První byl palubní letoun včasné výstrahy WF Tracer s velkým radarem na hřbetě trupu, přeznačený roku 1962 na Grumman E-1B Tracer a druhým palubní transportní letoun TF Trader, přeznačený později na Grumman C-1A Trader. +more Cvičné stroje nesly označení TS-2A. Letoun S-2 měl přezdívku "Stoof" (S-two-F).

Celkem bylo vyrobeno 1 185 letounů S-2. Používala je řada zahraničních uživatelů. +more Například Argentina, Austrálie, Japonsko, nebo Čínská republika. Kanadská firma de Havilland Aircraft of Canada zahájila výrobu 99 kusů licenčních S-2 pro Royal Canadian Navy v roce 1956, které byly označeny CS2F.

Operační služba

Trackery byly hlavními letouny pro protiponorkový boj od počátku své operační služby až do poloviny 70. let. +more Poslední jednotkou, která je v roce 1976 vyřadila byla squadrona VS-37, u které je jako u ostatních squadron nahradily nové stroje Lockheed S-3 Viking. Mnoho strojů bylo v USA nadále používáno při hašení lesních požárů. Jiné země však typ úspěšně používaly ještě dlouhá léta, například Australské královské námořnictvo je vyřadilo v polovině 80. let.

Argentinské námořnictvo zakoupilo své první S-2A v roce 1962 a později používalo i modernější verzi S-2E. Letouny v té době létaly z jediné argentinské letadlové lodi Veinticinco de Mayo. +more V roce 1994 argentinské S-2E absolvovaly modernizaci, při které dostaly moderní software a nové izraelské turbovrtulové motory. Byly pak označovány jako S-2T Turbo Tracker. Dnes, po vyřazení jediné argentinské letadlové lodi ze služby, létají Super Trackery z paluby brazilské letadlové lodi NAe São Paulo.

Kanadské stroje, označené původně CS2F a po unifikaci kanadských ozbrojených sil v roce 1968 CP-121, sloužily zprvu na palubě letadlové lodi HMCS Bonaventure a po jejím vyřazení v roce 1970 operovaly z pozemních základen.

Italské vojenské letectvo zakoupilo od roku 1958 39 strojů S-2A, které byly zařazovány k jednotkám 41. stormo a 86. +more gruppo na základně V Catanii-Sigonella na Sicílii.

Nizozemské královské námořnictvo obdrželo v letech 1959-62 28 letounů Tracker a v roce 1961 navíc 17 kanadských CS-2A. Nahradily letouny Avenger a Firefly u 2. +more a 4. letky na letadlové lodi Hr. Ms. Karel Doorman (R81). Zbývající kusy obdržela cvičná 5. letka ve Valkenburgu, kanadské obměny CS-2A 1. letka v Hato na Curaçau. Poslední letoun byl z nizozemského námořnictva vyřazen v říjnu 1975. Venezuela zařadila Trackery do své výzbroje v roce 1974, Peru v letech 1975-76.

V 80. a 90. +more letech přestavoval kanadský letecký výrobce Conair Aviation vyřazené Trackery na požární letouny Conair Firecat, u kterých byla pumovnice nahrazena nádrží na vodu. Letouny byly vyráběny ve verzi Firecat s původními pístovými a Turbo Firecat s turbovrtulovými motory Pratt & Whitney Canada PT6. Americká firma Marsh Aviation prováděla podobnou konverzi na vlastní typ Marsh Turbo Tracker s použitím turbovrtulových motorů Garrett AiResearch TPE331.

Uživatelé

Argentinský S-2T Super Tracker +morejpg|náhled'>S-2 Tracker australského královského námořnictva Jeden kus z S-2 upravených pro hašení požárů (S-2F3AT) * ** Argentinské námořní letectvo * ** Fleet Air Arm (dřívější uživatel) * ** Brazilské letectvo (dříve) ** Brazilské námořní letectvo * ** Letectvo Čínské republiky ** Námořní letectvo Čínské republiky (dříve) * ** Aeronautica Militare (dříve) * ** Japonské námořní síly sebeobrany (dříve) * ** Námořnictvo Korejské republiky (dříve) * ** Royal Canadian Navy (dříve) ** Canadian Forces Air Command (dříve) * ** Nizozemské námořní letectvo (dříve) * ** Peruánské námořnictvo * ** Námořnictvo Spojených států amerických (dříve) ** Námořní pěchota Spojených států amerických (dříve) * ** Turecké námořnictvo (dříve) * ** Uruguayské námořnictvo (dříve) * ** Venezuelské námořnictvo (dříve).

Specifikace (S-2E)

Údaje dle Třípohledový nákres

Technické údaje

Osádka: 4 (2× pilot, 2× operátor) * Rozpětí: 22,121 m * Rozpětí se složeným křídlem: 8,330 m * Délka: 13,257 m * Výška: 5,333 m * Nosná plocha: 46,358 m² * Hmotnost prázdného letounu: 8627 kg * Max. vzletová hmotnost: 12 178 kg * Pohonná jednotka:2 × hvězdicový vzduchem chlazený devítiválec Wright R-1820-82WA Cyclone * Výkon motoru: 1525 hp (1121,63 kW)

Výkony

Max. rychlost u hladiny moře: 426 km/h * Max. +more rychlost ve výšce 1523 m : 407 km/h * Přeletová rychlost při hlídkování s vysunutým MAD ve výšce 457 m: 240 km/h * Počáteční stoupavost: 5,48 m/s * Praktický dostup: 6705 m * Max. dolet ve výšce 3047 m s 10 % rezervou paliva: 2175 km * Max. vytrvalost ve vzduchu: 9 h.

Výzbroj

2 × protiponorkové torpédo (Mk. 41, Mk. +more 43 či Mk. 34), hlubinná puma (Mk. 54, Mk. 101) či miny Mk. 101 v pumovnici * 6 × podvěsů pod křídlem pro torpéda, hlubinné pumy či rakety HVAR ráže 127 mm, raketnice LAU32A/A, protilodní rakety Zuni.

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=https://web.archive.org/web/20131217165035/http://www.s2ftracker.com/index.htm]Informace o všech dochovaných letounech řady E-1/C-1/S-2[/url]

Kategorie:Palubní letadla S-2 Tracker Kategorie:Americká průzkumná letadla