Guidobald z Thun-Hohensteinu

Život

Narodil se jako syn českého místodržitele Jana Zikmunda z Thun-Hohensteinu a jeho první manželky.

Dne 3. února 1654 byl zvolen arcibiskupem salcburské knížecí diecéze. +more Biskupské svěcení přijal 24. září téhož roku od pražského arcibiskupa, kardinála Arnošta Vojtěcha z Harrachu. Dvorní a komorní rada a kronikář Franz Dückher (Franziskus Dückher von Hasslau zu Urstein a Winckl; 1609-1671), který pro něj pracoval, jej popsal těmito slovy: Kašna Residenzbrunnen na náměstí Guidobald z Thunu byl milovníkem velkolepé nádhery a cenil si okázalé reprezentace.

Za jeho vlády byly dostavěny věže salcburské katedrály do současné podoby a byly přistavěny další dva oblouky. Byla také postavena nádherná kašna na Residenzplatz a byla postavena zimní jízdárna (dnešní Felsenreitschule). +more Salcburskou univerzitu rozšířil o katedru medicíny a dokončil výstavbu univerzitní budovy.

V roce 1662 jej císař Leopold I. +more jmenoval hlavním komisařem na stálém říšském sněmu v Řezně, což jej zaměstnalo natolik, že od té doby se v Salcburku vyskytoval jen zřídka a v době jeho nepřítomnosti je zastupoval biskup z Chiemsee František Vigilius ze Spauru.

Dne 7. březnu 1666 byl zvolen také biskupem řezenským. +more Doufalo se, že volba povede ke snížení dluhové zátěže kláštera a Guidobald se skutečně svých příjmů vzdal. Přesně o rok později, 7. března 1667 byl jmenován kardinálem ve třídě (ordo) kardinál-kněz.

Guidobald byl prvním arcibiskupem, který používal titul Primas Germaniae. Titul mu připadl díky papežskému legátství, které bylo tradičně spojováno s metropolitním stolcem a dávalo salcburskému arcibiskupovi významné postavení mezi německými biskupy.

Závěr života

Hrob arcibiskupa Thuna +morejpg|náhled'> Památník arcibiskupa Thuna v salcburské katedrále Dne 8. května 1668 cestoval arcibiskup do Hellbrunnu, kde chtěl rybařit. Když přecházel můstek mezi dvěma rybníky, pod jeho nohama se zlomilo prkno a kardinál Guidobald se probořil po kolena do vody. Této malé nehodě, při níž se ani neroztrhly jeho punčochy, věnoval jen malou pozornost. Utrpěl však odřeniny a malé pohmožděniny na obou holeních. Na levé noze se mu vytvořil zánět a rozšířil se na stehno. Přes povrchovou odřeninu bakteriální infekce způsobily gangrénu, která vedla k otravě krve.

Kardinál Guidobald hrabě z Thunu a Hohenstein zemřel 1. června 1668, na následky sepse 24 dní po nehodě. +more Byl pohřben v kryptě salcburské katedrály.

Odkazy

Reference

Literatura

Michael Buchberger (vyd. ): 1200 Jahre Bistum Regensburg. +more Festschrift zur 1200-Jahrfeier. Pustet in Kommission, Regensburg 1939, S. 60. * Heinz Dopsch, Hans Spatzenegger (vyd. ): Geschichte Salzburgs. Stadt und Land. Band 2: Neuzeit und Zeitgeschichte. Teil 1. Pustet, Salzburg 1988, . * Karl Hausberger: Das Bistum Regensburg. Seine Geschichte. Pustet, Regensburg 2004, . * Karl Hausberger: Geschichte des Bistums Regensburg. Band 1: Mittelalter und frühe Neuzeit. Pustet, Regensburg 1989, S. 345 f. * Roswitha Juffinger, Christoph Brandhuber, Walter Schlegel, Imma Walderdorff: Erzbischof Guidobald Graf von Thun 1654-1668. Ein Bauherr für die Zukunft. Residenzgalerie, Salzburg 2008, . * Franz Ortner: Salzburgs Bischöfe in der Geschichte des Landes (696-2005) (= Wissenschaft und Religion. Bd. 12). Peter Lang, Frankfurt am Main u. a. 2005, . * Josef Staber: Kirchengeschichte des Bistums Regensburg. Habbel, Regensburg 1966, S. 146 f. * Christoph Brandhuber / Edith Tutsch-Bauer: Kräuterkunst & Knochensäge. Medizin am Hof der Salzburger Barockfürsten. Vyd. : Ursula Schachl-Raber. müry salzmann, Salzburg / Wien 2015, .  .

Externí odkazy

Eintrag zu Guidobald von Thun und Hohenstein auf catholic-hierarchy.org * [url=http://www.austria-lexikon.at/af/AEIOU/Thun-Hohenstein,_Guidobald_Graf]Biografie[/url] in Austria-Lexikon

Guidobald Kategorie:Kardinálové Kategorie:Primasové Kategorie:Salcburští arcibiskupové Kategorie:Řezenští biskupové Kategorie:Narození v roce 1616 Kategorie:Úmrtí v roce 1668 Kategorie:Muži