Gustav Kálnoky

Gustav Kálnoky, plným jménem Gustav Sigmund hrabě Kálnoky von Kőröspatak (29. prosince 1832 Letovice - 13. února 1898 Brodek u Prostějova), byl rakousko-uherský šlechtic z rodu Kálnokyů von Köröspatak, diplomat a politik, v letech 1881-1895 ministr zahraničí Rakouska-Uherska.

Biografie

Pocházel z rodiny sedmihradské šlechty Kálnokyů von Köröspatak, která se později rozdělila na sedmihradskou a moravskou linii. Náležel do moravské větve, jež sídlila na panství v Letovicích. +more Po ukončení studií nastoupil Gustav Kálnoky k 2. husarskému regimentu. Z aktivní služby vystoupil roku 1854 v hodnosti nadporučíka a působil pak v diplomatických službách. Nejprve byl činný coby atašé na rakouském vyslanectví v Mnichově, od roku 1857 v Berlíně a od roku 1860 byl legačním radou v Londýně, kde setrval po deset let. Následně působil na diplomatickém postu v Římě. Roku 1874 se stal vyslancem v Kodani a roku 1880 vyslancem u ruského dvora. Roku 1879 obdržel hodnost generála.

Od 20. +more listopadu 1881 do 15. května 1895 zastával post ministra zahraničí Rakouska-Uherska (jedno ze tří společných ministerstev Rakouska-Uherska, zřízených po rakousko-uherském vyrovnání) a z titulu této funkce byl i formálním ministerským předsedou Rakouska-Uherska. Historik Otto Urban ovšem uvádí, že na rozdíl Gyuly Andrássyho, který měl coby ministr v 70. letech 19. století i faktický zásadní vliv na politiku monarchie, byl Gustav Kálnoky stejně jako předešlý ministr Heinrich Karl von Haymerle převážně aktivní jen jako šéf diplomacie a do vnitřních otázek státu zejména v 80. letech 19. století nezasahoval. Pokračoval v politice Heinricha Karla von Haymerleho udržení aliance Německa, Rakouska-Uherska a Ruska (spolek tří císařů). Dařilo se mu rovněž udržovat status quo na Balkáně ve formě nezávislosti tamních menších států. Roku 1882 byl také utvořen trojspolek Německa, Rakouska-Uherska a Itálie, čímž získala podunajská monarchie výrazné mezinárodněpolitické ukotvení. Ve funkci ministra skončil poté, co se dostal do konfliktu s uherským předsedou vlády Dezső Bánffym ohledně papežského nuncia Antonia Agliardiho.

24. března 1897 byl jmenován doživotním členem Panské sněmovny (jmenovaná horní komora Říšské rady).

Jeho bratrem byl politik Béla Kálnoky z Köröspataku.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Literatura

STEINER, Petr: Na rodinných statcích a ve službách císaře. Život a působení Bély a Gustava Kálnoky. +more Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Brno 2022. Dostupné z:.

.

*

Kategorie:Narození 1832 Kategorie:Úmrtí 1898 Kategorie:Kálnokyové Kategorie:Ministři zahraničí Rakouska-Uherska Kategorie:Diplomaté Rakouska-Uherska Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí 13. +more února Kategorie:Narození 29. prosince.