Habermannův mlýn

Habermannův mlýn je film Juraje Herze z roku 2010.

Děj by se měl odehrávat v obci Bludov v severomoravských Sudetech mezi lety 1938 až 1945. Pojednává o německém mlynáři, který mluvil česky, měl české přátele a během války stál na straně Čechů. +more Po osvobození byl ale zavražděn a jeho rodina byla odsunuta. Děj filmu je volně inspirován osudem bludovského mlynáře Huberta Habermanna, ostatní postavy ve scénáři jsou ale vymyšlené.

Film získal Bavorskou filmovou cenu za režii a za nejlepší herecký výkon (Mark Waschke).

Výroba

Hlavní část natáčení probíhala začátkem léta 2009 v okolí Vlašimi, jako mlýn z titulu filmu posloužil historický mlýn na řece Blanici poblíž obce Hradiště.

Celkový rozpočet filmu byl 87 milionů Kč, česká účast na něm byla 30 milionů, z nich zhruba 10 tvořil grant od Státního fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie.

Obsazení

Děj

Statek moravského Němce Habermanna (dnes tzv. Habermannova vila) leží v půli cesty mezi Postřelmovem a Bludovem (okres Šumperk). +more Původně se jednalo o velmi bohatou vilu s velkou zahradou, prosperujícím mlýnem a pilou. Hubert Habermann před válkou i za války zaměstnával české dělníky. Nikdy jim neporoučel, aby mluvili německy nebo aby pro něj za malou mzdu dřeli od rána do večera. Ba právě naopak, zaměstnavatel to byl velmi ohleduplný a blízké přátele nacházel ponejvíce mezi Čechy. Také doma především se svými dětmi mluvil téměř výhradně česky. Za války ho často navštěvovali vysocí němečtí představitelé a přemlouvali ho ke vstupu do NSDAP. Tam nikdy nevstoupil. Dál zaměstnával Čechy a jakékoliv projevy nacionalismu od svých německých spoluobčanů nebral vážně. Za války také toleroval, když se v jeho mlýně mlela mouka pro odboj a on sám podporoval potravinami partyzány v okolních v lesích. S blížící se porážkou německých vojsk a stoupajícím sebevědomím Čechů se jeho pracovníci v čele se správcem mlýna dohodli, že si po válce přivlastní jeho bohatství. Aniž se mohl Hubert Habermann jakkoliv bránit, byl jimi po válce zajat a úkladně zavražděn. Jeho ostatky byly údajně spáleny v kotelně bludovských lázní. Jeho manželka i s dětmi byla vyhnána do Německa. Poté si majetek spiklenci rozdělili mezi sebe. Za tuto vraždu byli trestně stíháni, ovšem vzhledem k tomu, že se tělo nikdy nenašlo, byli zproštěni obvinění.

Kritika

Už krátce před premiérou filmu místní novinářka S. Rybičková uveřejnila svůj výzkum ohledně skutečných okolností případu. +more Konstatovala, že film se od nich výrazně odchyluje: Habermann i jeho žena byli Čechoněmci, a především - nebyl ubit místní lůzou, ale zastřelen ze msty svým známým, holičem Pazourem.

Novinář J. Gregor v týdeníku Respekt ještě předtím upozornil na několik odlišností od historické pravdy už v původním Urbanově románu (film ale ve vymýšlení jde ještě dále), na které však má podle něj tvůrce právo. +more Za neetické ale označil, že ve filmu je jako jeden z vrahů ukázán Pospíchal, což je změněné jméno Zdeňka Pospíšila, skutečné osoby zakladatele bludovských lázní, který za války pomáhal odboji a po únoru 1948 strávil 11 let ve vězení. Že Pospíšil zavraždil Habermanna, je spekulace, proti které vystupují jeho příbuzní, kteří se zároveň dlouhou dobu snaží o restituci lázní.

S ostrou kritikou historických nepravd ve filmu vystoupil i politolog Stanislav Balík, jinak též zastupitel obce Bludov. Zejména v ní zdůraznil vytržení děje z kontextu doby, celkovou manipulativnost filmu („má jednoznačnou ambici - být zrcadlem zvráceností, jichž se Češi dopustili na Němcích“) a popírání známých faktů v této konkrétní události: krom česko-německého původu obou manželů Habermannových a faktu, že žádný lynč se nekonal, také třebas toho, že na území Říše (Bludov spadal do Sudetské říšské župy) bylo nemožné, aby byl Čech starostou obce, stejně jako bylo nemožné, aby v národnostně krajně vypjatých dobách spolu cvičili Češi a Němci v Sokole (když ten byl navíc hned na začátku okupace zakázán), že také bludovský farář žádnému nacistovi k útěku před trestem nepomohl, ani žádné sudetské Němce do odsunu nevyprovázel, protože byl již roku 1944 i se svým kaplanem potrestán za pomoc odboji posláním do koncentračního tábora Terezín, kde tři dny před koncem války zemřel.

Další ostrá kritika byla uveřejněna na stránkách Občanského sdružení Lidice. Autor K. +more Čech v ní, podobně jako p. Balík ve svém komentáři, poukazuje na vážné faktické chyby filmu, jak v životopisných detailech, tak v celkovém pojetí dobové válečné situace a česko-německých vztahů. Krom výše zmíněných fabulací mj. i na to, že Němci nepopravili 9 místních českých občanů za to, že by v lese zastřelili dva německé vojáky, ale popravili ve skutečnosti 23 rukojmí za spolupráci s partyzány.

S kritikou filmu vystoupil i režisér a scenárista Ivan Fíla, který se měl původně podílet na scénáři filmu. Scénář filmu označil za „ne moc vydařený text plný šablonovitých charakterů a konfliktů“ a za „zásadní zkreslení historie“.

Na veškeré námitky režisér nijak nereagoval. Autor předlohy Josef Urban se však kritice brání: „Neměl jsem a nemám žádný důvod někoho poškodit. +more Vycházel jsem z reálných vzpomínek pamětníků, ale není to literatura faktu, nýbrž román. . To, že nejsou v okresním archivu ucelené doklady k osudným událostem, neznamená, že ve skutečnosti neexistují. Nebudu a nechci je vytahovat, zatím nemám důvod. “.

Recenze

Johana Hovorková, filmserver. cz, +more_září'>15. září 2010 [http://filmserver. cz/clanek/128/Habermannuv-mlyn/] * Mirka Spáčilová, idnes. cz, 3. října 2010 [http://kultura. idnes. cz/habermannuv-mlyn-je-jen-slusne-remeslo-a-scenaristicky-prefabrikat-1po-/filmvideo. asp. c=A101003_013703_filmvideo_ob] * Kamil Fila, Aktuálně. cz, 10. října 2010 [http://aktualne. centrum. cz/kultura/film/recenze/clanek. phtml. id=679460] * Vít Schmarc, MovieZone. cz, 11. října 2010 [http://film. moviezone. cz/habermannuv-mlyn/recenze/] * Adam Fiala, Moviescreen. cz, 5. října 2010 [http://www. moviescreen. cz/recenze/649/habermannuv-mlyn] * Martin Novosad, FilmCZ. Info. 5. října 2010 [http://www. filmcz. info/view. php. cisloclanku=2010100002] * Milan Kajínek, VelkaEpocha. cz, 15. září 2010 [https://web. archive. org/web/20120411182520/http://www. velkaepocha. sk/2010091514560/Recenze-na-film-Habermannuv-mlyn-zlocin-zustava-zlocinem-bez-ohledu-na-to-kdo-jej-spachal. html].

Reference

Literatura

URBAN, J. Habermannův mlýn 1. vyd. Grafis. 2001. 169 s. .

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20100811030208/http://www. habermannuvmlyn. cz/]Oficiální stránky filmu Habermannův mlýn[/url] * [url=http://www. youtube. com/watch. v=6Ai1ltKbhmU]Český trailer k filmu Habermannův mlýn na YouTube[/url].

Kategorie:České dramatické filmy Kategorie:České válečné filmy Kategorie:České filmy podle skutečných událostí Kategorie:Filmy o druhé světové válce Kategorie:Filmy o československém odboji během druhé světové války Kategorie:Filmy Juraje Herze Kategorie:Filmy oceněné Cenou české filmové kritiky Kategorie:Filmy z roku 2010 Kategorie:Vysídlení Němců z Československa Kategorie:Bludov (okres Šumperk) Kategorie:České filmy natočené podle knižní předlohy