Hubert Habermann

Hubert Viktor Habermann (16. března 1901, Bludov - 7. května 1945, Habermannův mlýn) byl moravský mlynář, po otci Sudetoněmec. Po konci druhé světové války během vystěhování sudetských Němců násilně zavražděn.

Rodina a původ

Narodil se do movité česko-německé rodiny Augustinu Habermannovi a Ludmile roz. Judrové. +more Rodinná hrobka jeho rodu se dodnes nachází v Chromči. Matriční záznam o narození a křtu v bludovské matrice Byť byl Hubert napůl Čech, hlásil se k německé národnosti, proti Čechům však nic neměl a dokonce s dětmi mluvil česky. Jeho manželka Aurélie byla též Němka pouze napůl a také měla z poloviny české kořeny.

Roku 1937 po předčasné smrti svých bratrů zdědil rodinný mlýn s parní pilou na řece Moravě u cesty mezi Bludovem a Postřelmovem. Za války byl členem organizace Opferring, pobočky NSDAP, ze které byl, pravděpodobně za nedostatečné projevy němectví, vyloučen. +more K Čechům se choval velmi slušně a zdvořile a pokud před ním někdo kritizoval německou okupaci, nikdy jej nenahlásil.

Vražda

O jeho zmizení mluví roku 1945 Obecní kronika obce Bludov: „Majitel mlýna v Bludově, starousedlík Hubert Habermann, jehož matka byla Češka z Chromče rodem, se v převratových dnech v roce 1945 ztratil beze stopy. Udržuje se pověst, že byl neznámým pachatelem pro svoje němectví a snad i pro peníze, které u sebe měl, odpraven. +more Úřední vyšetřování nevneslo do věci světla. Mrtvola jeho nebyla nikdy nalezena. “.

Habermannovi vrazi byli neznámí. Mohlo se státi, že vrazi jeho tělo hodili do Moravy, kde tělo u Leštiny lidé vylovili a převezli do chromečské márnice, kde měla jeho rodina hrobku. +more Tělo pak někdo ukradl.

Dle jiné verze vrahové tělo vzali a spálili v kotelně bludovských lázní. Tuto verzi však potomci Zdeňka Pospíšila, majitele a zakladatele lázní, posléze i předsedy ilegálního okresního výboru, odmítali. +more Hypotézu zapřel i bludovský historik Stanislav Balík, jenž se k ní vyjádřil takto:.

Podezřelí

Habermanna mohl zabít holičský pomocník Jiří Pazour; důvodem byla jeho nanávist k Habermannovi a Pazourův nesplacený dluh v kartách; ve vyšetřovacím spisu je i jeho doznání; při vyšetřování se přiznal, že Habermanna zastřelil, ale v šatlavě si odseděl pouze dva měsíce * Neověřená a docela neuspokojivá je hypotéza o majiteli bludovských lázní Zdeňku Pospíšilovi († 1979)

Osud potomstva a manželky

Při vystěhování Němců byla Aurélie Habermannová chycena a odvedena z vily. Posléze byla rodina odsunuta a dům byl místními starousedlíky vyrabován.

Choť hodně trápilo Habermannovo zmizení, a tak požádala na velitelství sovětských vojsk v Šumperku o pátrání po svém muži. Žádný oficiální dokument o Habermannově úmrtí však nebyl úřady vydán.

Habermannovým zmizením se zabývala i historička Michaela Kollerová:

O Habermannovi nakonec vůbec nebyl vydán žádný dokument a Aurelie si bez dokumentů, že její manžel nežije, nemohla žádat o vdovský důchod.

Kuriosity

Osud Huberta Habermanna inspiroval spisovatele Josefa Urbana k napsání románu Habermannův mlýn; později se podílel na filmovém scénáři stejnojmenného filmu * Roku 2010 natočil český režisér Juraj Herz film Habermannův mlýn; Habermanna si zahrál Mark Waschke

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Mlynáři Kategorie:Sudetští Němci Kategorie:Oběti vražd v Česku Kategorie:Narození v Bludově (okres Šumperk) Kategorie:Narození 16. +more března Kategorie:Narození 1901 Kategorie:Osoby s nejistým datem úmrtí Kategorie:Úmrtí 7. května Kategorie:Úmrtí 1945 Kategorie:Úmrtí v okrese Šumperk Kategorie:Muži.