Hadohlavec skvrnitý

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Hadohlavec skvrnitý (latinsky Phalacrocorax aristotelis) je vodní pták z čeledi kormoránovitých. Jedná se o středně velkého ptáka, který dorůstá délky přibližně 70 cm a rozpětí křídel mezi 90 až 100 cm. Samec a samice se zbarvením značně liší. Samec má tmavě zelenohnědé, až černé peří, červené oko a charakteristický bílý až světle šedý faldík na obličeji. Samice má oproti samci světlejší peří a bílé pera na hrdle. Mladí jedinci mají hnědavé peří a tmavé oči. Hadohlavec skvrnitý je živnou specializovaným ptákem, který se živí převážně rybami. Ve vodě lovi ryby za pomoci svého ostře zakončeného zobáku a poté je polyká celé. Pták vyhledává oblasti s hojným výskytem ryb, jako je pobřeží moří nebo sladkovodních jezer. Hadohlavci hnízdí na skalních útesech nebo na vyvýšených stromech. Samice snáší obvykle 2 až 4 vejce, která jsou inkubována oběma rodiči po dobu 30 až 35 dní. Po vylíhnutí se mláďata živí mléčnou tekutinou, kterou produkuje samice. Po několika týdnech přecházejí na lov ryb. Hadohlavec skvrnitý se vyskytuje v pobřežních oblastech severní a západní Evropy a také ve Středozemním moři. V České republice se jedná o poměrně vzácného ptáka, který se občas vyskytuje na jižních a západních přímořských částech. Hadohlavce mohou ohrožovat zejména zánik přirozeného prostředí, nadměrný lov a znečištění vod. Kvůli své vzácnosti je hadohlavec skvrnitý považován za chráněný druh.

Hadohlavec skvrnitý (Channa argus) je dravá sladkovodní paprskoploutvá ryba z čeledi hadohlavcovití (Channidae). Pochází z východní Číny, Koreje a jihovýchodního Ruska, jeho areál zasahuje nejseverněji ze všech hadohlavců. Introdukován byl v Japonsku a USA, kde je považován za nebezpečný invazní druh. Na přelomu padesátých a šedesátých let dvacátého století se konaly částečně úspěšné pokusy s vysazením hadohlavců skvrnitých i na území Česka. V Číně, Vietnamu a Koreji je běžně lovenou konzumní rybou, má velmi dobré, tučnější, růźové maso, chutí podobné lososímu, avšak s drobnými svalovými kůstkami. V Česku se prodává maso hadohlavců dovážené z Vietnamu v prodejnách asijských potravin. Někteří autoři rozlišují dva poddruhy - Channa argus argus původem z Koreje a Číny a Channa argus warpachowskii (hadohlavec skvrnitý amurský) původem z Ruska.

Výskyt

Výskyt hadohlavce skvrnitého v Asii, žlutě přirozený areál výskytu, červeně oblast introdukce

Výskyt v Severní Americe

15. května 2002 chytil rybář v rybníku v Croftonu v Marylandu na udici asi 43-45 cm dlouhého hadohlavce. +more Rybář neobvyklou rybu vyfotografoval a vypustil zpět do rybníka. O měsíc později byla ryba podle fotografie určena jako hadohlavec skvrnitý.

Croftonský incident inspiroval nejméně dva horrorové filmy - Snakehead Terror (2004) a Frankenfish (2004).

Pokusy o aklimatizaci na českém území

Na přelomu padesátých a šedesátých let dvacátého století byli hadohlavci skvrnití z Ruska (poddruh Channa argus warpachowskii) experimentálně vysazováni v tehdejším Československu. Na jaře 1957 byli první tři jedinci vysazeni v rybníčku na potoce Vůznice poblíž obce Nižbor na Křivoklátsku. +more Rybník byl však během povodně vyplaven a hadohlavci zmizeli. Druhá skupina ryb, tentokráte 51 kusů, byla v letech 1960-1961 postupně vysazena do tří pokusných tůní v zátopovém území Labe poblíž Čelákovic. Během neobvykle kruté zimy v roce 1963 však došlo k úhynu všech ryb (včetně domácích druhů) ve dvou nádržích. Příčinou úhynu byl kromě třicetistupňových mrazů a několikaměsíční ledové pokrývky i rozklad vegetace a s ním související produkce sirovodíku a nedostatek kyslíku. Ve třetí nádrži hadohlavci přežili. Při ukončování pokusu se hadohlavci pokoušeli skrýt zahrabáním do dna nádrže. Pokus byl ukončen se závěrem, že hadohlavec skvrnitý může být v Československu aklimatizován, pokud bude mít zajištěn dostatek potravy.

V současnosti je hadohlavec skvrnitý v Česku považován za potenciální hrozbu. Nebezpečí představuje jako predátor původních druhů ryb a bezobratlých i jako potravní konkurent původních dravých druhů ryb. +more Další pokusy o introdukci do volných vod na českém území se proto nedoporučují. Uplatnění by však mohl nalézt v uzavřených a umělých akvakulturách, kde by bylo možné využít jeho rychlý růst a odolnost vůči nedostatku kyslíku ve vodě.