Halel

Halel ( „chvála“) je židovská modlitba, spočívající v předčítání žalmů 113-118, jejichž obsahem je chvála a díkůvzdání. Tyto žalmy jsou jako jeden celek součástí ranní modlitby o židovských svátcích a jiných významných dnech. Při těchto příležitostech bývá recitován nebo zpíván nahlas bezprostředně po ranní amidě; krom toho je součástí večerní modlitby v první noc svátku Pesach (s výjimkou litevského a německého ritu) a sederové liturgie, kde je výjimečně rozdělen do dvou částí, kdy první část Halelu je recitována ke konci sederové části označované jako Magid (Příběh) a druhá jeho část je recitována na začátku sederové části označované jako Halel - součástí této sederové části je však i recitace tzv. velkého Halelu a dalších modliteb.

Tři poutní svátky

Halel patří především ke třem poutním svátkům, Pesachu, Šavu'ot a Sukot (včetně Šmini aceret a Simchat Tóra), hlavním svátkům zmíněným v Tóře, a to jak v den, který má pravidla plného svátku, tak i ve svátečním mezidobí (chol ha-mo'ed). Většinou se čte úplný halel, výjimkou je posledních šest dní Pesachu, kdy se čte tzv. +more poloviční halel. Důvodem je to, že pesachové události způsobily zničení Egypta. Naproti tomu se v první den pesachu čte plný halel nejen při ranní modlitbě, ale i při večerní modlitbě v předvečer svátku. Je to jediný případ, kdy se halel čte v noci a tomuto halelu je přikládána zvláštní důležitost. Znovu se pak halel rozšířený o další chvalozpěvy čte v rámci sederové večeře.

Vysoké svátky

Na Vysoké svátky (Roš ha-šana a Jom kipur) se halel nečte, jelikož Talmud uvádí: „Copak se sluší, aby Král seděl na svém Trůně soudu, s Knihou života a Knihou smrti otevřenými před sebou, a lidé aby mu zpívali radostné chvály?“

Roš chodeš

Na novoluní (Roš chodeš) je recitován poloviční halel; je-li novoluní dvoudenní, recituje se v oba dny. Tento zvyk byl zaveden až v mnohem pozdější době než u hlavních svátků. +more Novoluní měsíce tevet připadá vždy na Chanuku, a čte se proto plný halel.

Menší svátky

Na Chanuku se recituje plný halel po celých osm dnů trvání svátku.

Oproti tomu na Purim se halel nečte vůbec, ačkoli i zde došlo k zázračnému zachránění Židů před záhubou. Uvádí se pro to tyto důvody: * Zázrak se nestal v Zemi Izrael a pro menší svátky platí, že jen ty, které jsou vázány na Zemi Izrael zaslouží připomínat čtením halelu. +more * Ačkoli purimovým zázrakem byli Židé zachráněni před záhubou, zůstali nadále v područí Perské říše, zatímco Makabejské povstání připomínané o Chanuce vedlo k nastolení nezávislosti Židů na seleukovských králích. * Čtení Megily (knihy Ester) nahrazuje čtení halelu.

Některé skupiny Židů, zejména ty, které se ztotožňují s náboženským sionismem, čtou halel také na Den nezávislosti Izraele a Den Jeruzaléma na připomínku boží pomoci, díky které Stát Izrael uhájil svoji existenci ve válce za nezávislost a šestidenní válce

Varianty

Halel má dvě varianty: plný halel nebo poloviční (přesněji: zkrácený) halel.

V plném halelu ( halel šalem) se čte šest žalmů, které tvoří jeho první část (Žalmy 113-118), v celém rozsahu. Tato varianta halelu se čte na Sukot, Šmini aceret a Simchat Tora, na Šavuot, na první (a mimo Izrael i na druhý) den Pesachu a po celou dobu Chanuky.

Na začátku i na konci plného halelu se říká příslušné požehnání. aškenázská varianta požehnání končí „…ve-civanu likro et ha-halel“ („…a přikázal jsi nám číst halel“), sefardská varianta má místo toho „…ve-civanu ligmor et ha-halel“ („…a přikázal jsi nám dokončit halel“).

V polovičním halelu ( chaci halel) se vypouští prvních 11 veršů Žalmu 115 a prvních 11 veršů Žalmu 116. Čte se na Roš chodeš a v posledních 6 dnech Pesachu.

Maimonides uvádí, že recitace halelu na Roš chodeš není micva, ale pouhý minhag, a proto se nepřísluší říkat před ním ani po něm požehnání. Autority směrodatné pro aškenázskou praxi souhlasí, že se jedná o minhag, přesto však povolují pronést požehnání, tak jak se pronáší i při praktikování jiných minhagů.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Seznam židovských modliteb a požehnání

Kategorie:Židovské modlitby Kategorie:Židovské zákony a rituály Kategorie:Židovské svátky Kategorie:Hebrejská slova a fráze