Hana Gregorová (spisovatelka)

Hana Gregorová (30. ledna 1885, Martin, Uhersko - 11. prosince 1958, Praha) byla slovenská spisovatelka, osvětová pracovnice a obhájkyně emancipačních snah žen.

Životopis

Mládí

Hana rozená Liglová se narodila v rodině barvíře, jako druhá nejmladší ze sedmi sourozenců. Na základní školu chodila ve svém rodišti. +more V patnácti letech jí zemřel otec a Hana pomáhala mamince v domácnosti i s živností. Byla to nadaná dívka a ráda četla knihy. Dívky té doby viděly svoji budoucnost v „dobrém“ sňatku a to bylo také přání matky. Ale učitelé Haně radili, aby pokračovala ve studiu na Učitelském ústavu, matka to nedovolila. Teprve po svatbě se Hana začala vzdělávat sama.

S Jozefem Gregorem, bankovním úředníkem se seznámila na zkoušce ochotnického divadla. Byl již známý spisovatel a Haně se líbilo, že ji doporučil zajímavou literaturu. +more Hana byla členkou Slovenského „zpěvokolu“ v Martině (1903-1913) a jako ochotnická herečka ztvárnila řadu divadelních rolí. Hrála i pod režijním vedením Jozefa Gregora-Tajovského. Písemně Hanu požádal o ruku. Ona mu také písemně odpověděla, souhlasila. Netajila se však tím, že si ho vezme i proto, že je spisovatel.

Rovnoprávnost v manželství

V roce 1907 se provdala a žili s manželem v rumunském Nadlaku, kde Tajovský pracoval v Lidové bance. Hana hrála divadlo, působila ve spolku Kruh, sbírala místní výšivky. +more Manželé se přestěhovali do Prešova, města které bylo v té době více maďarské než slovenské. Hana se rozhodla „propagovat“ slovenskou literaturu, rozdávala slovenské knihy Ve své domácnosti pořádala literárně-kulturní besedy, kde se setkávali literáti, studenti a přátelé. Pokračovala ve shromažďování výšivek pro martinské a pražské muzeum.

V roce 1912 se manželé vrátili do Martina. Soužití introvertního Jozefa a společenské Hany způsobovalo složité situace v jejich společném životě. +more Hana odešla do Prahy, ale na naléhání manžela se vrátila zpět do Martina. Věnovala se přednáškové činnosti. Svými přednáškami a svou prvotinou Ženy se vyjadřovala k otázkám zrovnoprávnění a emancipace žen v Čechách i na Slovensku. Zpočátku její myšlenky nebyly intelektuálními kruhy na Slovensku přijaty, spíše pobuřovaly. Pokračovala v přednáškách v Plzni a Praze, s mnohými osobnostmi českého kulturního a veřejného života si vytvořila celoživotní přátelství.

V roce 1915 Tajovský narukoval do rakousko-uherské armády, Hana zůstala v Martině a v roce 1916 se jí v Budapešti narodila dcera Dagmar. Prožívala válku osamělá se zdravotními a existenčními problémy. +more Po skončení války pracovala v redakci deníku Slovenský východ v Košicích (1918-1919), přijala práci jako referentka pro Slovensko na „Ministerstvu školství a národní osvěty“ v Praze. Po návratu Tajovského se přestěhovali v roce 1920 do Bratislavy.

Kulturní a společenský život v Bratislavě

V 20. letech stáli s manželem u zrodu Literárního odboru Umělecké besedy slovenské, Hana se stala předsedkyní. +more Současně byla redaktorkou Slovenského východu. Udržovala kontakty s osobnostmi českého kulturního a uměleckého života, organizovala společenský život a literární salony, kterých se účastnili významní čeští, slovenští i zahraniční spisovatelé a osobnosti veřejného a politického života (Vlado Clementis, Laco Novomeský, Otokar Fischer atd. ). Podporovala mladé umělce, jejich dům byl v letech 1920-1940 centem setkávání mladé slovenské umělecké generace.

Praha

Po smrti manžela se přestěhovala k dceři do Prahy. V době 2. +more světové války pracovala v protifašistickém odboji. Po osvobození pracovala v ženském a mírovém hnutí. Stala se čestnou předsedkyní „Svazu slovenských žen“, byla členkou „Společnosti pro hospodářství a kulturní styky se Sovětským svazem“, především díky kladnému vztahu k ruské literatuře. Pracovala na Memoárech a životopise Jozefa Gregora -Tajovského. Zemřela ve věku 73 let v Praze. Je pochována ve slovenském Tajově, společně se svým manželem.

Literární tvorba

Psala prózu pro dospělé, věnovala se i tvorbě pro děti. Její prvotinou byl překlad románu Dáždnik sv. +more Petra (Kálmán Mikszáth). Ve své první sbírce krátkých próz Ženy se kriticky vyjadřovala k otázkám rovnoprávnosti a postavení ženy ve společnosti; právu na rozvoj ženské osobnosti a možnost vzdělávání.

Ve sbírkách novel Môj svet, Pokorní ľudia a Zo srdca ještě kritičtěji zobrazovala dobové společenské rozpory. Maloměšťáctví, složité otázky 30. +more let na Slovensku, spojené s hospodářskou a politickou situací, jsou zobrazeny v románech Vlny duše a Čas nezastavíš. Hana Gregorová se zabývala osudy slovenských žen všech společenských vrstev, jejich rozčarováním v lásce i v manželství a především nespravedlivým postavením žen v první třetině 20. století. Psala také cestopisné črty (Svet je tak krásny), v knize Slovenka pri krbe a knihe se snažila zobrazit pohnuté osudy slovenských žen, především ve štúrovském období.

Posmrtně vyšel výběr z jejích krátkých próz Trpké údely a Spomienky. Objevují se zde vzpomínky na starý Martin a Liglův dům. +more Vzpomínala na osobnosti, jako byli Vladimír Hurban nebo jeho otec S. H. Vajanský, malíř Milan T. Mitrovský, Anna Ivanková, Tatiana Štefanovičová atd. Také manželství s Tajovským, krize a návraty dvou velmi rozdílných osobností, je zde popsáno. Z českých osobností připomněla Františku Plamínkovou, Mílu Sísovou, Marii Majerovou, Annu Ziegloserovou, Alberta Pražáka, Otakara Březinu, F. X. Šaldu.

Velkou pozornost věnovala dětem a jejich rozvoji. I v pohádkách neměla ráda falešnou sentimentalitu, vyzdvihovala humanitu a lásku. +more Byla známá jako „teta Hana“ ve vysílání československého rozhlasu.

Tvorba pro dospělé

1912 - Ženy, sbírka krátkých próz * 1920 - Môj svet, kniha novel * 1924 - Pokorní ľudia, kniha novel * 1929 - Slovenka pri krbe a knihe * 1930 - Zo srdca, kniha novel * 1933 - Vlny duše, román * 1935 - Svet je tak krásny, cestopisné črty * 1938 - Čas nezastavíš, román * 1945 - Radosť bez tône a slzy vekov * 1946 - Ženy-matky za svetový mier, brožura * 1949 - Cudzím dvorom, výběr z novel * 1958 - Trpké údely, výběr z novel * Spomienky (rukopis, knižně vyšly až po úpravě a zredigování její dcerou v roce 1979)

Tvorba pro děti

1922 - O Zorke, co každému svítila * 1922 - Kytka * 1926 - Oddané srdiečka * 1931 - Rozprávočky z rádia * 1933 - Pavko v Prahe

Reference

Externí odkazy

Heslo Hana Gregorová v [url=https://web.archive.org/web/20170908201928/http://albina.ff.cuni.cz/index.php/Hana_Gregorov%C3%A1_(roz._Lilgov%C3%A1)]databázi Albína[/url]. *

Kategorie:Narození 1885 Kategorie:Úmrtí 1958 Kategorie:Narození v Martině Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Slovenští spisovatelé Kategorie:Ženy Kategorie:Slovenské feministky