Hans-Ulrich Geschke

Válečný záslužný kříž druhé třídy s meči Hans-Ulrich Geschke (16. května 1907, Frankfurt nad Odrou - místo a datum smrti neznámé) byl důstojník SS v hodnosti SS-Oberführer a válečný zločinec v období druhé světové války, který byl známý svojí účastí na vyhlazení obce Lidice u Kladna, když působil jako šéf řídící úřadovny gestapa v Praze.

Životopis

Předválečná léta

Narodil se 16. +more května roku 1907 ve Frankfurtu nad Odrou na území Braniborska. V roce 1925 maturoval v Hannoveru. V mládí studoval práva na univerzitách v Berlíně a v Göttingenu, které úspěšně dokončil kolem roku 1930. V roce 1931 v Göttingenu získal titul doktora práv. V roce 1932 vstoupil do NSDAP a byla mu nabídnuta funkce právního poradce místní pobočky v Hannoveru. Odtud přešel v listopadu roku 1934 do Dortmundu, kde začal pracovat u místní pobočky gestapa. Roku 1936 mu byla udělena hodnost SS-Obersturmführer (nadporučík) a bylo mu svěřeno velení služebny gestapa v Kielu.

Druhá světová válka

Působení v Praze

V červnu roku 1939 byl povýšen a převelen z Kielu do Prahy, kde se stal šéfem řídící úřadovny gestapa. Během této doby se stal neblaze slavným po celém městě a na jeho rozkazy byly zatýkány, vyšetřovány a vražděny stovky lidí. +more Během svého působení v Praze (po nástupu R. Heydricha v září 1941) byl i povýšen dne 29. října, 1941 do hodnosti SS-Standartenführer (plukovník).

* Na československé listině válečných zločinců figuruje pod číslem 82 A. * Odpovídal za zavraždění českých vysokoškoláků +more_listopad'>17. listopadu 1939. * Podílel se na teroru při prvním a druhém stanném právu. * Geschke dokonce osobně zatýkal bývalého předsedu protektorátní vlády generála Aloise Eliáše, na kterého později vypracovával žalobu, na základě které byl generál Eliáš popraven. (V procesu s generálem Eliášem vystupoval Geschke jako veřejný žalobce. ) * Společně s Horstem Böhmem nesl Geschke také hlavní podíl viny a odpovědnosti za vypálení obce Lidice. U zničení vesnice byl osobně přítomen. * Dne 18. června 1942 velel Geschke gestapu při dobývání krypty kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici (Resslova 307/9, Praha 2, Nové Město). Nejdříve byl sveden boj o kůr a emporu. Boj trval téměř tři hodiny. Po začátku boje došlo k ostrému sporu mezi velitelem Waffen-SS Karlem Fischerem von Treuenfeld a velitelem pražského gestapa Geschkem. Podstatou ostré hádky bylo, kdo akci vlastně velí a jak má akce probíhat. (Pravomoce gestapa a Waffen-SS nebyly příliš jasné. ) Karl Fischer von Treuenfeld nesouhlasil s používáním duchovních jako živých cílů. Tvrdil, že dobývání kostela má probíhat jako vojenská operace. Geschke oponoval názorem, že se jedná o policejní akci a ne frontové válčení a že atentátníky potřebuje zatknout živé. K. H. Frank nakonec dal za pravdu esesmanům, že odpor parašutistů zlomí jen hrubá síla, takže akce nakonec probíhala jako bojová operace Waffen-SS. Geschke si to ale nenechal líbit. Po akci napsal oponentní zprávu, v jejímž důsledku byl Karl von Treuenfeld potrestán převelením z bezpečí Prahy na ruskou frontu.

Působení mimo Prahu

V říjnu roku 1942 opustil pražské gestapo a území protektorátu a byl převelen do Drážďan, kde působil jako inspektor SD až do května roku 1944. Ve funkci velitele pražského gestapa jej nahradil SS-Obersturmbannführer Ernst Gerke.

Poté byl převelen do Poznaně, kde zastával opět funkci velitele SD a jeho posledním služebním místem se mu stala Budapešť. Zde byl vrchním velitelem bezpečnostní policie a SD pod velením vyššího policejního šéfa pro území Maďarska SS-Obergruppenführera Otto Winkelmanna. +more Zde se opět podílel na masových zvěrstvech páchaných na židovském obyvatelstvu a během roku 1944 byl za „zásluhy“ povýšen na SS-Oberführera. V únoru roku 1945 zde po něm končí všechny stopy. Naposledy byl viděn koncem války v rychlíku z Drážďan do Saské Kamenice. Podle jedné možné verze padl v bitvě o Budapešť, mnohem pravděpodobnější je však to, že změnil identitu. Na jeho místo nastoupil SS-Obersturmbannführer Reiner Gottstein, který později také padl v Budapešti.

Po válce

V roce 1959 byl prohlášen vrchním státním zastupitelstvím ve Frankfurtu nad Mohanem za mrtvého.

Shrnutí vojenské kariéry

Data povýšení

SS-Untersturmführer SS-Untersturmführer - 12. +more březen, 1935 * Obersturmführer SS-Obersturmführer - 13. září, 1936 * Hauptsturmführer SS-Hauptsturmführer * Sturmbannführer SS-Sturmbannführer - 10. říjen, 1938 * Obersturmbannführer SS-Obersturmbannführer - 9. listopad, 1940 * Standartenführer SS-Standartenführer - 29. říjen, 1941 * Oberst der Polizei - 26. březen, 1943 * Oberführer SS-Oberführer - 9. listopad, 1944.

Významná vyznamenání

Válečný záslužný kříž Válečný záslužný kříž II. +more třídy s meči * Válečný záslužný kříž Válečný záslužný kříž I. třídy s meči * Sudetská pamětní medaile Sudetská pamětní medaile * Medaile za AnschlussMedaile za Anschluss * val Medaile Atlantického valu * Čestný prýmek starého bojovníka Čestný prýmek starého bojovníka * Služební vyznamenání NSDAP * SS-Ehrendegen-dýka Čestná dýka Reichsführera-SS * SS-Ehrenring Totenkopfring.

Odkazy

Poznámky

Reference

Související články

Oskar Fleischer * Wilhelm Schultze

Externí odkazy

Kategorie:Příslušníci Gestapa Kategorie:Příslušníci SS Kategorie:Členové NSDAP Kategorie:Němečtí váleční zločinci Kategorie:Představitelé Protektorátu Čechy a Morava Kategorie:Narození 1907 Kategorie:Narození 16. +more května Kategorie:Narození ve Frankfurtu nad Odrou Kategorie:Úmrtí 20. století Kategorie:Osoby s nejistým datem úmrtí Kategorie:Nezvěstní lidé Kategorie:Muži Kategorie:Nositelé Medaile za Anschluss Kategorie:Nositelé Sudetské pamětní medaile Kategorie:Nositelé Válečného záslužného kříže (Německo).