Cesko.wiki Hans von Bülow
Author
Albert Flores
Život
Pamětní deska na rodném domě v Drážďanech Narodil se v saských Drážďanech. +more Jeho otec byl spisovatel Eduard von Bülow (1806-1888), matka byla dcerou bankéře a obchodníka Christiana Gottloba Fregeho. Od devíti let byl žákem Friedricha Wiecka, otce klavíristky a skladatelky Clary Schumannové. U něj se také setkal s Felixem Mendelssohnem-Bartholdym a Albertem Lortzingem.
V roce 1842 navštívil v Drážďanech představení Wagnerovy opery Rienzi, což z něj učinilo nadšeného obdivovatele Wagnera. V Drážďanech se seznámil také s Franzem Lisztem a získal od něj několik hudebních lekcí. +more V roce 1846 se rodina přestěhovala do Stuttgartu a tam měl i své první veřejné vystoupení.
Rodiče trvali na tom, aby vystudoval práva a poslali ho na studia do Lipska. Rozhodl se ignorovat přání rodičů a studoval raději hru na klavír u tehdy slavného hudebního pedagoga Louise Plaidy. +more V roce 1850 také na přímluvu Richarda Wagnera získal své první dirigentské místo v Curychu. Stal se jeho žákem, osobním dirigentem a blízkým přítelem. Jejich přátelství však skončilo v době, kdy vznikl důvěrný vztah mezi Wagnerem a manželkou Bülowa.
V roce 1857 se oženil s dcerou Franze Lista Cosimou. Po dobu manželství se Cosimě narodily čtyři dcery: Daniela, Blandine, Isolda a Eva. +more Cosima však od roku 1863 udržovala důvěrný vztah s Richardem Wagnerem, takže v případě Isoldy a Evy je Bülowo otcovství málo pravděpodobné. Nicméně Wagner za své dítě oficiálně uznal pouze syna Siegfrieda. V roce 1867 se rozvedli, Cosima se stala manželkou Wagnera a Bülow se v roce 1882 znovu oženil s herečkou Marií Schanzerovou. Navzdory této episodě byl Bülow stále oddaným stoupencem Wagnerovy hudby.
Bülow byl známý svou bezohledností a nedostatkem taktu. Z tohoto důvodu záhy o své místo v Curychu přišel. +more Nikdy však nezůstal bez dalších nabídek zejména pro svou schopnost řídit i rozsáhlá a složitá díla zpaměti. V letech 1850-1860 působil jako dirigent, klavírista i jako spisovatel a stal velmi známým a vyhledávaným od Německa až po Rusko. Jako jeden z prvních evropských hudebníků uspořádal koncertní turné po Spojených státech amerických. V roce 1857 uvedl na koncertě v Berlíně premiéru Lisztovy Sonáty h moll.
V roce 1864 se stal Dvorním dirigentem v Mnichově. Na tomto postu dosáhla jeho proslulost vrcholu. +more Řídil neobyčejně úspěšné premiéry Wagnerových oper Tristan a Isolda (1865) a Mistři pěvci norimberští (1868). V roce 1867 se stal ředitelem nově otevřené Královské konzervatoře v Mnichově. Sám na ní vyučoval zejména hru na klavír, v níž byl jeho vzorem Franz Liszt.
Vedle propagace hudby Richarda Wagnera byl i příznivcem Brahmse, Čajkovského a Chopina. Byl sólistou při světové premiéře Čajkovského Klavírního koncertu b moll op. +more 23 v Bostonu v roce 1875. Vymyslel názvy pro všechna Preludia F. Chopina, ale ty se neujaly. Byl prvním klavíristou, který provedl koncertně a zpaměti všechny Beethovenovy klavírní sonáty a také editoval jejich odborné souborné vydání.
V letech 1878-1880 byl dirigentem v Hannoveru, byl však nucen odejít poté, co hrubě urazil tenoristu, který zpíval ve Wagnerově opeře roli Lohengrina. V referátu z představení použil totiž slovní hříčku: Schwan (labuť) - Schwein (prase). +more Stal se kapelníkem v Meiningenu, kde se mu podařilo vybudovat jeden z nejlepších německých orchestrů. Proslul požadavkem, aby i hráči v orchestru zvládali své party zpaměti.
Bülow ve Spojených státech V Meiningenu poznal také Richarda Strausse. +more Zpočátku nebyl jeho hudbou příliš nadšen, ale po seznámení se Straussovou Serenádou změnil názor, a dokonce svým vlivem dopomohl Straussovi k jeho prvnímu dirigentskému místu. Stejně jako Strauss byl Bülow ovlivněn myšlenkami německého filosofa Maxe Stirnera, kterého údajně znal osobně. Od roku 1887 byl šéfdirigentem Berlínských filharmoniků. Na závěrečném koncertě v roce 1892 přednesl řeč obsahující Stimerovy myšlenky a zúčastnil se i odhalení pamětní desky na domě, který byl posledním Stimerovým bydlištěm.
Mezi jeho nástrojové inovace patřil pětistrunný kontrabas, který se dnes vesměs v symfonické hudbě používá, a tympány opatřené pedály, které se rovněž staly trvalou součástí symfonického orchestru. Jeho přesné, citlivé a hluboce hudební interpretace se staly prototypem pozdějších virtuózních dirigentů. +more Proslul také jako vtipný a výstižný hudební recenzent.
Na konci osmdesátých let 19. století se usadil v Hamburku, ale i nadále pokračoval v koncertních cestách jako dirigent i jako klavírista. +more Bülow trpěl chronickými bolestmi hlavy. Po roce 1890 se jeho zdravotní stav natolik zhoršil, že se na radu lékařů přestěhoval do Káhiry, aby žil v teplejším a sušším klimatu. Zde také zemřel, pouhých 10 měsíců od svého posledního koncertu.
Dílo
Vlastní skladby
6 písní, op. 1 * Rigoletto arabesky, op. +more 2 * Mazurka-Impromptu, op. 4 * 5 písní, op. 5 * Invitation à la Polka, op. 6 * Rêverie fantastique, op. 7 * Die Entsagende, písňový cyklus op. 8 * Předehra a pochod k Shakespearově hře Julius Caesar, op. 10 * Ballade, op. 11 * Chant polonais (podle F. H. Truhna), op. 12 * Mazurka-Fantasie, op. 13 * Elfenjagd. Impromptu, op. 14 * Des Sängers Fluch, ballad pro orchestr, op. 16 * Rimembranze dell'opera Un ballo in maschera (Giuseppe Verdi, op. 17 * Trois Valses caractéristiques, op. 18 * Tarantella, op. 19 * Nirvana: symphonisches Stimmungsbild, op. 20 * Il Carnevale di Milano, klavír, op. 21 * Vier Charakterstücke pro orchestr, op. 23 * Dvě romance, op. 26 * Lacerta. Impromptu, op. 27 * Königsmarsch, op 28 * 5 zpěvů pro smíšený sbor, op. 29 * 3 písně na slova Augusta von Loen, op. 30.
Klavírní transkripce
Christoph Willibald Gluck: Iphigénie en Aulide * Richard Wagner: ** Tristan a Isolda ** Předehra k opeře Mistři pěvci norimberští ** Parafráze na kvintet ze třetího dějství opery Mistři pěvci norimberští ** Faustovská předehra d-moll * Carl Maria von Weber: ** Koncertní kus f-moll ** Klavírní koncert č. 1 C-dur op. +more 11 ** Klavírní koncert č. 2 Es-dur op. 32.
Odkazy
Reference
Literatura
Frithjof Haas: Hans von Bülow. Leben und Wirken. +more Noetzel, Wilhelmshaven 2002, . * Norman Lebrecht: Hans von Bülow. In: The Maestro Myth. New York 1992, S. 12-29. * Theodor Pfeiffer: Studien bei Hans von Bülow. 2. Auflage. Friedr. Luckhardt, Berlin 1894. * José Vianna da Motta: Nachtrag zu Studien bei Hans von Bülow von Theodor Pfeiffer. Friedr. Luckhardt, Berlin 1896. * Theodor Pfeiffer, José Vianna da Motta, ed. Richard Zimdars: The piano master classes of Hans von Bülow: two participants’ accounts. Indiana Univ. Press, Bloomington 1993, . * Wolf-Dieter Gewande: Hans von Bülow - eine biographisch-dokumentarische Würdigung aus Anlaß seines 175. Geburtstages, mit einem Geleitwort von Vicco von Bülow alias Loriot. Eres-Ed. , Lilienthal 2004, . * Hans-Joachim Hinrichsen: Hans von Bülow. Die Briefe an Johannes Brahms. Schneider, Tutzing 1994, . * Faksimile-Edition: Hans von Bülow im Urteil berühmter Dirigenten / as famous conductors see him mit einem Vorwort von Norbert Linke: Hans Guido Freiherr von Bülow, der erste Virtuose des Taktstocks. Musikverlag Hans Sikorski, Hamburg 1978. * Alan Walker: Hans von Bülow: a life and times. Oxford Univ. Press, Oxford / New York City, 2010, * Kenneth Birkin: Hans von Bülow: a life for music. Cambridge Univ. Press, Cambridge, 2011,.
Související články
Cosima Wagnerová * Richard Wagner * Berlínští filharmonikové
Externí odkazy
[url=http://www. bad-bad. +morede/gesch/von_buelow. htm]Stručný životopis[/url] * [url=http://www. musikgeschichte-meiningen. de/]Hudební dějiny Meiningenu[/url] * [url=http://familie. von-buelow. de/index. php5. Familie:Bekannte_B%FClows:Hans_Guido%2C_Dirigent]Životopis na stránkách věnovaných rodině von Bülow[/url].
Hans von Bülow Kategorie:Němečtí šlechtici Kategorie:Němečtí dirigenti Kategorie:Němečtí hudební skladatelé Kategorie:Skladatelé klasické hudby Kategorie:Skladatelé romantismu Kategorie:Němečtí klavíristé Kategorie:Narození 1830 Kategorie:Narození 8. +more ledna Kategorie:Narození v Drážďanech Kategorie:Úmrtí 1894 Kategorie:Úmrtí 12. února Kategorie:Úmrtí v Káhiře Kategorie:Muži.