Carl Maria von Weber

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Carl Maria von Weber (18. listopadu 1786 Eutin - 5. června 1826 Londýn) byl německý hudební skladatel, kapelník, klavírní virtuóz a dirigent působící na přelomu 18. a 19. století. Byl jeden z prvních významných skladatelů romantické školy. Jeho opery Čarostřelec, Euryanta a Oberon do značné míry ovlivnily vývoj romantické opery v Německu.

...
...
...
...
+more images (1)

Život

Mládí

Carl Maria von Weber se narodil v Eutinu, v tehdejším Knížecím biskupství Lübeck. Přesné datum jeho narození není známo, ale +more_listopad'>20. listopadu 1786 byl v místním kostele pokřtěn. Jeho otec Franz Anton byl dvorním kapelníkem u knížete biskupa z Lübecku, ale po zrušení orchestru z úsporných důvodů v roce 1781 se stal vedoucím městského orchestru v Eutinu. Byl vzdáleným příbuzným Mozartovy manželky Konstance. Brzy po narození syna se svou ženou, herečkou a zpěvačkou, založil kočovnou divadelní společnost. Chlapec trpěl vrozenou vadou kyčle, chodit začal až ve čtyřech letech a celý život kulhal. Otec ale rozpoznal jeho hudební talent a chtěl z něj mít druhého Mozarta. Carl Maria už ve čtyřech letech byl zpěvákem a klavíristou. Otec mu dal základy, ale vzhledem k časté změně bydliště mu nemohl poskytnout systematickou odbornou výuku.

V roce 1797 se rodina přestěhovala do Salcburku, kde Carl Maria studoval kompozici u Michaela Haydna, bratra známého skladatele. Profesionální lekce klavírní hry mu poskytl varhaník a skladatel Johann Peter Heuschkel. +more V březnu 1798 mu zemřela matka a s otcem se přestěhovali do Mnichova. Otec se tam neúspěšně pokusil podnikat v oboru litografie, protože chtěl tisknout synovy skladby. Carl Maria nicméně získal základní technické znalosti v litografii v dílně Aloise Senefeldera a Franze Gleißnera.

V jedenácti letech napsal svoji první divadelní hru se zpěvy (komickou operu s názvem Síla lásky a vína) a rychle se pustil do dalších, z nichž jedna, Lesní panna, byla uvedena v listopadu 1800 ve Freibergu v Sasku, nedlouho po jeho čtrnáctých narozeninách. Komponoval i drobnější skladby, klavírní sonáty, houslová tria a další. +more Na počátku roku 1803 byla v Augsburgu uvedena jeho opera Peter Schmoll a jeho sousedé.

Důležité pro jeho hudební vývoj bylo studium ve Vídni u významného skladatele a teoretika abbého Voglera v letech 1803-1804. V sedmnácti byl jmenován dvorním kapelníkem města Vratislavi, kam dorazil v roce 1804.

Dospělost

Ve Vratislavské opeře Weber změnil repertoár, prodloužil zkušební období a propouštěl starší zpěváky, proto se setkal s nevolí. Zvláštní nehoda (napil se kyseliny určené na leptání rytin na místo vína) způsobila, že byl na několik měsíců upoután na lůžko a jeho reformy se neuskutečnily. +more Na protest odstoupil a brzy si našel novou práci. Do února 1807 žil jako host na zámku pruského generála Friedricha Eugena Heinricha von Württemberg-Oels v Carlsruhe (dnes vesnice Pokój severně od Opole v Polsku), potom nastoupil jako osobní tajemník k jeho bratrovi, vévodovi Ludvíkovi ve Stuttgartu. Tehdy žil rozmařilým životem a měl nemalé dluhy, ale také si vytvořil jméno koncertního klavíristy. Napsal své první dvě symfonie C dur a několik drobných skladeb pro dvorní kapelu. V roce 1810 byl i se svým otcem obviněn z korupce a krátkodobě uvězněn. Z rozhodnutí soudu byl z Würtemberska vyhoštěn a jako klavírista, dirigent a skladatel na volné noze působil v různých městech (Manhneim, Frankfurt, Mnichov, Berlín, Darmstadt). V této době složil klavírní koncert C dur a dva koncerty pro klarinet. Ve Frankfurtu měla premiéru jeho opera Silvana, v Mnichově opera Abu Hasan.

Nakonec v roce 1813 přijal nové místo ředitele a dirigenta pražského Stavovského divadla, kde se pustil do získávání nových umělců a zlepšování umělecké úrovně. Zapojil se i do pražské koncertní činnosti, zhudebnil několik básní Theodora Körnera (dodnes populární sborová píseň Lützows wilde Jagd). +more Psal také recenze k hudebním událostem do pražského tisku. V té době však začal trpět tuberkulózou, na kterou později zemřel. Rovněž navázal dva bouřlivé milostné vztahy, první s Theresou Brunettiovou a druhý se zpěvačkou Carolinou Brandtovou, s níž se v Praze 4. listopadu 1817 oženil. Během manželství se narodily tři děti.

Z Prahy se v roce 1816 přestěhoval do Drážďan, kde se ujal řízení dvorní opery. S podporou ředitele divadla Heinricha Vitzthuma začal vytvářet středisko německé národní opery. +more Kromě Mozartových a Beethovenových oper rovněž uváděl hru Jessondu a za čas i své vlastní Čarostřelce a Euryanthe. V roce 1819 doplnil svůj repertoár instrumentálních skladeb o „rondo brillant“ pro klavír s názvem Vyzvání k tanci. V Drážďanech Weber nastudoval v letech 1817-1825 na čtyřicet premiér. Jedním z jeho přínosů k umění dirigování je to, že jako první zavedl použití taktovky u dirigentského pultu.

Konec života a smrt

V roce 1823 se vydal do Rakouska na premiéru opery Euryanthe, která se konala 25. října, ale opera měla jen slabý úspěch. +more Když se vrátil do Drážďan, uvědomil si, že se jeho zdraví zhoršuje, neboť kulhání se zhoršovalo a trpěl neustálým kašlem. Řada lázeňských léčení, jimž se podrobil následující léto, příliš nepomohla, a když mu lékař sdělil, že mu příliš času nezbývá, začal uspořádávat své záležitosti. Marně hledaje vhodnou léčbu navštívil rovněž Mariánské Lázně.

S ohledem na osud své rodiny souhlasil s tím, že napíše operu pro Royal Opera House Covent Garden v Londýně. Byl to Oberon s libretem hýřícím fantazií, z něhož měl obavy, ale v roce 1825 se přece jen do komponování pustil. +more V únoru 1826 odjel do Londýna. Ačkoliv se příznaky nemoci v chladném a mlhavém počasí stále zhoršovaly, 12. dubna úspěšně dirigoval premiéru své nové opery. Měl v úmyslu opustit Londýn 6. června, ale o den dříve byl nalezen mrtev ve svém pokoji. Náchylný k tuberkulóze, pravděpodobně zemřel na rakovinu hrtanu. Byl pohřben v Londýně. V roce 1844 se jeho ostatky vrátily do Drážďan, kde Richard Wagner pronesl pohřební řeč.

Dílo

Rukopis Carl Maria von Webera. +more Carl Maria von Weber Starém katolickém hřbitově v Drážďanech Z Weberova díla jsou známé především jeho opery s romantickými náměty, z nichž vyniká Čarostřelec. Jeho tvorba však zahrnuje širokou škálu hudebních forem. Jako vynikající klavírista napsal řadu skladeb pro klavír, které ovlivnily skladatele jako Chopin, Liszt a Mendelssohn. Významné místo v hudebním repertoáru zaujímají také jeho skladby pro dechové nástroje (klarinet, lesní roh, fagot).

Nezanedbatelný je také Weberův příspěvek k vokální a sborové hudbě. Kromě duchovních a náboženských skladeb (mše, kantáty) napsal více než 90 sólových písní, četné polyfonní písně a kánony, stejně jako vokální duety, s kytarovým nebo klavírním doprovodem.

Nejvýznamnější díla (výběr)

Opery

Silvana, premiéra 1810 ve Frankfurtu nad Mohanem; Libreto Franz Carl Hiemer, přepracována původní opera Lesní panna * Abu Hassan, 1811 v Mnichově; Libreto Franz Carl Hiemer

* Čarostřelec, 1821; Libreto Friedrich Kind * Euryanta, 1823; Libreto Helmina von Chézy * Oberon, 1826; Libreto James Planché, podle Christopha Martina Wielanda

Orchestrální díla

Symfonie č. 1 a 2 C dur op. 19 (1807) * Předehra k Vládci duchů op. 27 (1811) * Jubilejní předehra op. 59 (1818)

Koncertní díla

Klavírní koncert č. 1 C dur op. +more 11 (1810) * Klavírní koncert č. 2 Es dur op. 32 (1812) * Klarinetový koncert č. 1 f moll op. 73 (1811) * Klarinetový koncert č. 2 Es dur, op. 74 (1811) * Koncert pro klavír a orchestr f moll op. 79 (1821).

Komorní hudba

Grand Duo concertant pro klarinet a klavír Es dur op. 48 (1816) * Divertimento assai facile pro kytaru a klavír C dur op. 38 (1817) * Trio pro flétnu, violoncello a klavír g moll op. 63 (1819)

Sólový klavír

Sonáta pro klavír č. 1 C dur op. 24 (1812) * Sonáta pro klavír č. 2 A dur op. 39 (1816) * Sonáta pro klavír č. 3 d moll op. 49 (1816) * Sonáta pro klavír č. 4 e moll op. 70 (1822)

* Vyzvání k tanci, rondo pro klavír D dur, op. 65 (1819)

Eponyma

Na jeho počest byly pojmenovány mj: * planetka (4152) Weber z Hlavního pásu * Weberova zátoka u Beethovenova poloostrova na ostrově Alexandra I. +more v Antarktidě * mezinárodní vlak EuroCity číslo 170 z Prahy do Berlína a 171 z Berlína do Prahy.

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top