Hanuš Kuffner

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Hanuš Kuffner (12. ledna 1861, Mirovice (okr. Písek) - 20. května 1929, Praha, Staré Strašnice) byl český novinář, spisovatel a vojenský historik.

Život

Vystudoval gymnázium a potom kadetku - starou rakouskou vojenskou školu zaměřenou na přípravu důstojníků. Svou profesní kariéru zahájil roku 1883 jako důstojník v Rakousko-Uherské armádě. +more V roce 1889 z armády pro své národnostní smýšlení odešel a stal se novinářem, spisovatelem a znalcem historie českého válečnictví. Jako žurnalista psal pro časopis Národní politika, noviny Národní listy a pro vojenskou rubriku deníku Politika. Publikoval v Časopisu českého muzea články o válečném umění Jana Žižky a Prokopa Holého. Byl důvěrníkem dr. Beneše a ve sporu o rukopisy zaníceným obhájcem pravosti rukopisů Královédvorského a Zelenohorského.

Za některé své extrémní postoje si vysloužil označení "fanatický Slovan". Ve své práci Záboj a Čestmír : obrazy starého čes. +more válečnictví doby předkřesťanské (1923), dokládá pomocí etymologie, že Slované vládli ve středu Evropy již na sklonku Římského císařství, jen je tehdejší historikové omylem pokládali za Germány.

V roce 1903 zmapoval spolu s Jozefem Miškovským průběh Čertovy brázdy. Originál této mapy je uložen v Podlipanském muzeu v Českém Brodě, kopie pak v Sázavském klášteře.

Bio Světovid

V roce 1912 založil a do roku 1920 vlastnil a provozoval v Praze, Nuslích (Boleslavova 13) kino Bio Světovid (později kino Morava, dnes 2. scéna Divadla Na Fidlovačce s názvem Komorní Fidlovačka). +more Kromě filmových představení se v kině Světovid, s Kuffnerovým přispěním, konalo několik charitativních akcí, konaných nuselskými spolky, například Sokoly .

Sourozenci

Josef (narozen 6. července 1855 v Blatné, zemřel 8. +more srpna 1928 v Praze), důstojník, redaktor, divadelní kritik a fejetonista, autor filologických studií, publikace z oboru národopisu a slovanství. * Karel (narozen 5. prosince 1858 v Mirovicich, zemřel 21. února 1940 v Praze), MUDr. , profesor psychiatrie, publikace z oboru * Klement Magister (narozen 6. května 1857 v Mirovicich, zemřel 17. září 1938 v Praze) od roku 1901 kazatel v chrámu sv. Víta v Praze. * Johanna (narozená 14. února 1853 Blatná, zemřela dne 21. prosince 1911 v Praze) * Jiřina, kantorka.

Dílo

Kuffnerovo husitské vojsko

Hanuš Kuffner patřil mezi velké znalce válečného umění Husitů, své bádání promítl do snahy vytvořit didaktickou hračku pro děti.

Kuffnerovou snahou zprvu bylo husitské vojsko odlít z kovu. Vytvořit protiváhu tehdy velmi populárním „cínovým vojáčkům“ dovážených z Německa. +more V roce 1908 spojil síly s akademickými malíři Karlem Štapferem (1863-1930) a Václavem Reitmajerem (1865-. ) a akademickým sochařem Václavem Cveklem (1861-1932). Ti pod Kuffnerovým dohledem vytvořili předlohy, následně odlité ve dvou velikostech (4 a 6 cm) Uměleckou slévárnou kovů Václava Ženíška v Praze na Žižkově. V obou velikostech byly odlévány a prodávány figurky Žižky na koni, kněze, jezdce a pěšího bojovníka a také bojový vůz s dvěma páry koní, houfnice na kolech a kára s koněm a jezdcem. Zájemci mohli Kuffnerovo husitské vojsko kupovat po jednotlivých figurkách v ceně od 10 haléřů (pěší bojovník, 4 cm) do tři korun (bojový vůz bez koní, 6 cm), nebo v sadách. Nejdražší za sedmnáct korun obsahovala šesticentimetrové figurky (5 jezdců, 31 pěší, bojový vůz o 2 párech koní) . V rámci propagace H. Kuffner své Husitské vojsko opakovaně vystavoval ve výkladních skříních obchodů, nebo na výstavách. Poprvé v prosinci 1908 v Praze, ve Vodičkově ulici, ve výkladní skříni, 532 muži a 12 bojovými vozy vytvořil panorama představující husitský vozový šik na pochodu. Ten po týdnu změnil na panorama představující Husitské vojsko u Sudoměře. Obdobné panorama sestavil v lednu roku 1911 v jedné z plzeňských škol ze šesti set figurek a dvaceti bojových vozů.

Téměř totožné figurky jako z kovu, inicioval H. Kuffner i z papíru. +more Nápomocen mu byl malíř a grafik Baltazar Kašpar Kutina (1853-1923). Jejich společnou prací vzniklo roce 1912 dílo tištěné pod názvem Kuffnerovo husitské vojsko. Na osmi arších bylo v barvě vytištěno 85 figurek určených k vystřižení. H. Kuffner měl ideu, aby se jeho Husitské vojsko stalo didaktickou pomůckou v tehdejších školách. Zcela opačného názoru byla Zemská školní rada, ta Kufnerovo dílo, spolu s obdobnou vystřihovánkou, Sokolským sletem autora Josefa Kožíška, zakázala kupovat do škol. Není tedy překvapující, že druhého vydání se Kuffnerovo husitské vojsko . dočkalo až v roce 1918, jako desátý svazek ediční řady Umělecké snahy nakladatele B. Kočího v Praze.

Knihy

Bitva u Lipan 30. května 1434, Český Brod, 1899 [url=http://kramerius4. +morenkp. cz/search/handle/uuid:aa6bab10-dfc0-11dc-a4ce-000d606f5dc6]Dostupné online. [/url], spoluautor Jozef Miškovský * Husitské vojny v obrazech : sbírka 59 mapek a plánů k dějinám válek i válečnictví husitského se stručným výkladem zobrazených dějů, Praha, 1908 [url=http://www. digitalniknihovna. cz/mlp/uuid/uuid:7e7eb2f0-9932-11dd-8c78-0030487be43a]Dostupné online. [/url] * Náš stát a světový mír, Praha, 1918 * Kuffnerovo husitské vojsko : 8 archů, 85 figurek k vystřihování v barevné reprodukci dle návrhů malíře B. Kutiny, Praha, 1918 [url=http://www. digitalniknihovna. cz/mzk/uuid/uuid:6d760a50-5776-11e8-afe6-005056825209]Dostupné online. [/url] * VII. všesokolský slet v Praze : Husitské vojsko, Praha, 1920 * Záboj a Čestmír : obrazy starého čes. válečnictví doby předkřesťanské, Praha, 1923 * Tataři na Moravě : byla či nebyla bitva u Olomouce. Praha, 1926.