Hasanaginica (opera)
Author
Albert FloresHasanaginica je opera o třech dějstvích bosenského skladatele Asima Horoziće na libreto Nijaze Alispahiće, vzniklé na námět známé stejnojmenné lidové balady ze 17. století. Premiéra Hasanaginici se konala 18. března 2000 v sarajevském Národním divadle. Jedná se o první bosenskou operu.
Charakteristika a inscenační historie
Bosenský skladatel Asim Horozić (*1958) ke svému dílu řekl: „I když je opera již zastaralou formou hudebně scénického díla, balada Hasanaginica ospravedlňuje tento záměr i úsilí. Opera musela být protkána sevdahem, opírá se o hercegovský kámen, ilahiju [muslimská nábožná píseň] a saz v orchestru. +more Nakolik bude úspěšná a kolika představení dosáhne, to ukáže budoucnost. V každém případě je vhodné upozornit, že to je první pravá bosňácká opera. “.
Uvedení opery bylo poznamenáno finančními i uměleckými spory mezi skladatelem a divadelním týmem, zejména režisérem a ředitelem Národního divadla Sulejmanem Kupusovićem. Přesto měla opera po svém uvedení značný úspěch, za prvních pět let se hrála asi čtyřicetkrát a byla představena i v zahraničí (Rakousko, Chorvatsko, Turecko). +more Podle Ivici Šariće, ministra kultury Bosny a Hercegoviny a představitele Hasanagy v opeře, se „všude, kde byla provedena, setkala se sympatiemi a pozitivní kritikou“.
V roce 2013 byla Hasanaginica nastudována a poprvé uvedena Istanbulským státním divadlem opery a baletu, kritiky byly spíše nepříznivé.
Hudební jazyk opery je v zásadě tonální s prvky minimalismu a četnými orientalismy; skladatel se hlásí výslovně k „národnímu romantismu“ a skladatelům jako Antonín Dvořák nebo Fryderyk Chopin.
Osoby a první obsazení
Osoba | hlasový obor | světová premiéra (18. 3. +more2000) |
---|---|---|
Hasanaginica | soprán | Amila Bakšić |
Aga-Hasanaga, její manžel | bas | Ivica Šarić |
Imotský kádí | tenor | Krunoslav Cigoj |
Beg Pintorović | bas | Ivica Čikeš |
Hasanagova matka | mezzosoprán | Margit Tomik |
Sultanija | soprán | Lejla Jusić |
Hráč na saz | bas | Denis Isaković |
Muezzin | tenor | Eldin Huseinbegović |
Starosvat | baryton | Mirza Alagić |
Tři děti | dětské soprány | Romana Čizmić, Jana Kupusović, Amer Dubravić |
Vojáci, ženy, svatební hosté | Vojáci, ženy, svatební hosté | Vojáci, ženy, svatební hosté |
Dirigent: | Dirigent: | Miroslav Homen |
Režie: | Režie: | Sulejman Kupusović |
Choreografie: | Choreografie: | Edina Papo |
Výprava: | Výprava: | Radovan Marušić |
Kostýmy: | Kostýmy: | Vanja Popović |
Děj opery
Odehrává se v oblasti Biokova v polovině 17. století.
1. dějství
V bojích na bosenských hranicích byl raněn bohatý bosenskomuslimský předák Hasanaga Arapović. Leží raněn na Biokovské planině a obkládá si rány bylinami. +more Přicházejí za ním jeho matka a sestra, Hasanaga však očekává svou ženu Hasanaginicu. Ale ta se rozhodla zůstat doma, kde se musí starat o děti; podle starého zvyku ostatně nemá manžela následovat do boje. Ale Hasanaga je rozhořčen nad tím, co si vysvětluje jako nedostatek lásky a úcty od své ženy, a na ponoukání své matky posílá do svého domu posla se zprávou: zapuzuje Hasanaginicu a vykazuje ji ze svého domu i od své rodiny.
O tomto poselství se dozví i beg Pintorović, Hasanaginičin bratr. Má za to, že Hasanagovo chování je urážkou jejich rodinné cti, a přichází odvést svou sestru zpět do domu Pintorovićů. +more U Hasanagova domu se setká s vracejícím se švagrem a dává se s ním do hádky, která překročí až v pěstní souboj. Beg Pintorović ve zlém odvádí svou sestru. Ta netruchlí nad ztrátou manžela - její sňatek stejně jako zapuzení nebyly věcí její vůle, neboť nad jejím osudem vždy vládnou muží. O to žalostněji se loučí se svými milovanými pěti dětmi, které musí v Hasanagově domě zanechat.
2. dějství
Hasanaginica je v domě Pintorovićů a beg Pintorović snová pomstu bývalému švagrovi. Chystá se provdat Hasanaginicu za imotského kadiho, bohatého a váženého muže, který byl již od mládí do jeho sestry zamilován. +more Kadi přichází na námluvy. Jeho setkání s Hasanaginicou je tragické a absurdní zároveň: žena lpí ve svých myšlenkách na svém bývalém muži a zejména dětech a nedokáže myslet na nový sňatek. Kadi její obavy chápe, je to dobrý a ušlechtilý člověk, ale sní o tom, že učiní Hasanaginicu šťastnou. Ta se jako vždy podvolí bratrovu příkazu a přijímá od kadiho zásnubní prsten. Vymůže si však na bratrovi, aby svatební průvod vedoucí nevěstu do ženichova obydlí zastavil u Hasanagova domu, aby se naposledy mohla rozloučit se svými dětmi a předat jim dárky.
Když bratr a nový ženich odejdou, přikrade se k Hasanaginici její nejstarší dcera Sultana, jíž se podařilo potají vyhledat matku. Dozvídá se od ní o nadcházející svatbě Hasanaginici s imotským kadim.
3. dějství
Ve svém domově se mezitím Hasanaga trápí výčitkami svědomí. Uvědomuje si, že se ke své manželce zachoval nespravedlivě. +more V hádce se svou matkou svaluje vinu na ni. Vydává se do stáje, aby dal osedlat koně a vydal se k Pintorovićovi, aby Hasanaginicu odvezl zpátky do svého domu a ke svým dětem. V této chvíli se však dozvídá, že je již pozdě. Hasanaginica je už zaslíbena jinému a její svatební průvod je právě na cestě k Hasanagovu domu.
Netrvá dlouho a svatebčané jsou na místě. Vchází Hasanaginica, celá v bílém a s tváří zakrytou závojem, a dojemně dává sbohem svým dětem. +more Hasanagovo vysvětlování a výzvy, aby se vrátila k němu, neposlouchá. Rozzlobený Hasanaga jí dětí odnímá a vyčítá jí, že je „matkou s kamenným srdcem“. Tato nespravedlivá výčitka zasáhne již tak krvácející Hasanaginicino srdce a ta se skácí mrtva k zemi. Opera končí žalostným nářkem děti nad matčiným tělem.
Nahrávka
2005 (BOSNATON SARAJEVO CDBT 013) Zpívají: (Hasanaginica) Amila Bakšić, (Hasanaga) Ivica Šarić, (imotský kadi) Hrid Matić, (beg Pintorović / hráč na saz) Denis Isaković, (Hasanagova matka) Margit Tomik, (Sultanija) Lejla Jusić, (muezzin) Eldin Huseinbegović, (starosvat) Dragan Pavlović. Orchestr Sarajevské filharmonie a Sbor Opery Národního divadla Sarajevo řídí Miroslav Homen.