Hasliberg

Hasliberg je obec v okrese Interlaken-Oberhasli v kantonu Bern ve Švýcarsku. Žije zde obyvatel.

Geografie

Reuti Obec Hasliberg začíná za průsmykem Brünigpass (1008 m n. +more m. ). Odtud se táhne přes celou terasu údolí Haslital až k vrcholu Planplatten (2246 m n. m. ) a pokračuje do oblasti Baumgarten/Engstlenalp. Obec sousedí na západě a jihu s Meiringenem, na východě s Innertkirchenem a na severu s obcí Lungern v kantonu Obwalden. Nejvyšším bodem v obci Hasliberg je vrch Glogghüs ve výšce 2534 m n. m. , nejnižší bod se nachází na pěšině v Reutibergu v nadmořské výšce asi 700 m n. m.

Osídlená oblast se rozkládá na území čtyř obcí v délce devíti kilometrů: od průsmyku Brünig se přijíždí do Hohfluhu (1051 m n. m. +more), odtud přes Wasserwendi (1217 m n. m. ) a Goldern (1082 m n. m. ) nakonec do Reuti (1061 m n. m. ).

Hasliberg má rozlohu 41,7 km². V této oblasti je 52,8 % použito pro zemědělské účely, 32,4 % je zalesněno, 2,8 % zabírají stavby (budovy nebo silnice) a zbytek 12 % je v přírodním stavu (řeky, ledovce a hory).

Pod Hasliberg spadají čtyři vesnice v okolí: Hohfluh, Wasserwendi, Goldern a Reuti.

Historie

Nádraží Brünig (1890) Hasliberg byl centrem staré oblasti (údolní obce) Hasle. +more Název Hasle pravděpodobně pochází ze starohornoněmeckého hasal(a) (lískový keř). Ve 13. století zde existovala rozptýlená osada, poprvé zmiňovaná roku 1358 jako ze . Moderní obec byla založena v roce 1834 jako v hranicích obce Bäuert, která existovala již od pozdního středověku; moderní pravopis Hasliberg se stal oficiálním v roce 1923.

V obci byly nalezeny římské mince (v lokalitách Lachenboden a Wasserwendi). Ve středověku Hasliberg patřil k císařskému dvoru Hasli (Oberhasli) a v roce 1334 s ním připadl Bernu. +more Hasliberg je od středověku součástí farnosti Meiringen. Kaple ve Wasserwendi byla zrušena během reformace v roce 1528.

Až do 19. století bylo hlavním zaměstnáním vysokohorské zemědělství a chov dobytka s chovem skotu, koní a sýrů na vývoz do údolních oblastí a Lombardie, přičemž pro výrobu a způsob života bylo charakteristické střídání soukromého domácího hospodaření v osadě a kolektivního hospodaření na Vorsassenu (1250-1450 m n. +more m. ) a na alpách (od cca 1600 m n. m. ), které byly ve společném vlastnictví. Od pozdního středověku tvořili sedláci zemědělské společenství s vlastními komunitními předpisy (nejstarší pochází z roku 1555) které upravovaly alpskou pastvu, využívání pastvin, termíny pastvy a společné práce při údržbě selského majetku. Od pozdního středověku zde často docházelo k ostrým sporům s obyvateli Lungernu a Kernsu, protože práva na alpské pastviny se až do definitivního vymezení mezi Bernem a Obwaldenem překrývala s horskými hřebeny na obou stranách. Obec dosud udržuje hráze potoků. Dnešní obec vznikla v roce 1834 v rozsahu původní rolnické obce, která je od té doby vedena jako soukromá společnost. Hohfluh, letecký pohled z roku 1949 Od 14. století se železná ruda těžila v povrchových dolech, mimo jiné nad Käserstattem, u Planplatten a Erzeggu, a po různých „rudných cestách“ se dopravovala na saních do vysokých pecí v údolí (včetně Mühletalu). Místní obyvatelé našli vedlejší zaměstnání jako dřevorubci, uhlíři a mulaři v dopravě přes průsmyk Brünigpass. Nárůst počtu obyvatel po roce 1800 vedl k chudobě; navzdory domácím pracím (tkaní hedvábí, plátna, řezbářství) byly celé rodiny nuceny emigrovat do Ameriky.

Zlom přinesla železnice Brünigbahn (1888) a první silnice (1890) z Hohfluhu na nádraží Meiringen; v krátké době se Hasliberg vyvinul v lázně Brünig-Hasliberg s lázněmi nejprve v Hohfluhu, pak v dalších obcích. V roce 1912 zde již bylo k dispozici 600 hotelových lůžek. +more V době krize od roku 1914 byly některé hotely převedeny na soukromé instituce; ve Schweizerhofu byl vybudován rekreační dům pro matky (dnes lázně a rehabilitační klinika), ve Viktorii v Reuti rekreační a vzdělávací středisko evangelické metodistické církve a v Hohfluhu získala švýcarská misie víry dům Bellevue. V roce 1946 se v Goldernu usadila mezinárodně uznávaná internátní škola Ecole d'Humanité.

V roce 1960 byla otevřena první lanovka z Wasserwendi na Alp Käserstatt. V roce 1973 byla otevřena lanová dráha Meiringen-Hasliberg.

První reformovaný kostel na Haslibergu byl postaven v Hohfluhu v roce 1938. Předtím museli lidé z Haslibergu jezdit do kostela do Meiringenu. +more V roce 1947 zde byla zřízena fara. Od roku 1967 má farnost plnohodnotnou pastoraci. V roce 1975 byla postavena kaple Christophorus jako první katolická sakrální stavba v Haslibergu-Hohfluhu.

Obyvatelstvo

Kaple Christophorus

Hospodářství a turismus

Místo je oblíbenou destinací pro zimní sporty, gondolová lanovka spojuje Hasliberg a Meiringen přes Reuti na Planplatten (2200 metrů), stejně jako lanovka z Wasserwendi do Käserstattu. +morejpg|náhled|450px|střed'>Panorama Haslibergu.

Doprava

Vlak na Brünigbahn nedaleko Haslibergu Obcí prochází úzkorozchodná ozubnicová železnice, tzv. +more Brünigbahn, v současnosti provozovaná společností Zentralbahn. Kantonální hlavní silnice č. 4 prochází průsmykem Brünigpass a spojuje kantony Bern a Obwalden.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://www.hasliberg.ch]- oficiální stránky[/url]

Kategorie:Obce v kantonu Bern