Hedvika Brunšvicko-Wolfenbüttelská

Technology

12 hours ago

Author

Hedvika Brunšvicko-Wolfenbüttelská (9. února 1595, Wolfenbüttel - 26. června 1650, Szczecinek) byla brunšvicko-wolfenbüttelskou princeznou a sňatkem pomořanskou vévodkyní; její manžel byl však nevládnoucím vévodou.

Život

Hedvika se narodila jako dcera vévody Jindřicha Julia Brunšvicko-Lüneburského a jeho druhé manželky Alžběty, nejstarší dcery dánského krále Frederika II. +more Hedvičiným bratrem byl Kristián Brunšvický, "zuřivý biskup z Halberstadtu"-.

7. února 1619 se Hedvika v rodném Wolfenbüttel krátce před svými čtyřiadvacátými narozeninami provdala za o šest let staršího Oldřicha Pomořanského, biskupa z Camminu. +more Svatební hostina byla velmi nákladná; pozváno bylo 16 vládnoucích knížat. Manželství trvalo pouhé tři roky do Oldřichovy smrti a zůstalo bezdětné. Oldřich zemřel ve věku 33 let na následky svého pijáctví. V doprovodu vévodkyně byl Christopher z Hoymu, který se později stal maršálem posledního pomořanského vévody Bohuslava XIV. .

Po manželově smrti se Hedvika přestěhovala na své vdovské sídlo v Szczecinku, kde žila následujících 28 let. Zachovala si spletitý dvůr, na který si zvykla ve Wolfenbüttelu a Camminu. +more V roce 1649 její domácnost čítala na 65 osob. Po zbytek života nosila smuteční šat a věnovala se dobročinnosti. Uspořádala podporu na chudé a poskytovala značné dary místnímu kostelu.

Hedvika byla popisována jako statečná, krásná a moudrá žena. Byla nadaná ve hře na loutnu a skládání chvalozpěvů. +more Pravděpodobně napsala dobře známý chvalozpěv Auf, Zion auf, Tochter säume nicht. Během jejího života zemřeli téměř všichni její sourozenci, vymřel rod Greifenů (poslední vévoda ji finančně podporoval) a ze Třicetileté války jak švédské tak císařské jednotky zpustošily a zabavily její území. Její stížnosti bratranci Kristiánovy IV. Dánskému a královně Kristině Švédské byly zbytečné. V roce 1630 uprchla před morovou nákazou do města Bobolice. V roce 1631 jmenovala Gregora Laga, který byl rektorem v latinské škole v Kolobřehu proboštem Szczecinku, a to navzdory nesouhlasu vévody Bohuslava XIV. Lagus se stal jejím předním spoluautorem knihy o evangelické výchově. V roce 1640 založila školu, která byla později pojmenována po ní: "škola princezny Hedviky". Své peníze odkázala této instituci pod podmínkou, že škola zůstane ve Szczecinku, což později zabránilo pokusům o přemístění školy do jiného města.

V roce 1642 byla zraněna při nájezdech polských šlechticů Bartholomea Tarna ze Strączna, Pipilowskiho z Czarnkówa a vojevody Melchiora Weihera z Chełmna. Pokus o její zajetí byl pravděpodobně spojen s jejím vyjednáváním o získání dědictví, které by doplnilo její slábnoucí příjmy. +more Ve své poslední vůli jmenovala svým dědicem braniborského kurfiřta Fridricha Viléma.

Hedvika zemřela 26. června 1650 ve věku 55 let na neštovice. Pohřbena byla v pomořanské vévodské hrobce v Rügenwalde v roce 1654.