Heinrich Müller (gestapo)

Heinrich Müller (28. dubna 1900, Mnichov - datum úmrtí neznámé, pravděpodobně začátkem května 1945, Berlín) byl v letech 1939-1945 šéfem gestapa a v roce 1939 iniciátorem přepadení radiostanice v Gliwicích. V řadách SS obdržel hodnost SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Polizei.

Mládí, první světová válka a počátky u policie a SS

Syn Aloise Müllera, úředníka četnictva, narodil se v Mnichově. Po základní školní docházce nastoupil do učení na leteckého mechanika, které ukončil v roce 1917 a hned poté nastoupil na krátkou dobu do firmy Bayerische Flugzeugwerke. +more V červnu 1917 vstoupil do válečného letectva, kde sloužil jako pozorovatel pro dělostřelectvo. Z armády byl propuštěn v listopadu 1919 jako Unteroffizier (desátník).

Po válce se rozhodl vstoupit do služeb bavorské policie v Mnichově, se kterou se účastnil potlačení komunistických demonstrací a byl svědkem toho, jak stoupenci revoluční armády Bavorské republiky rad vraždili rukojmí. Z této zkušenosti začala pramenit jeho celoživotní nenávist ke komunismu. +more V roce 1929 se stal policejním tajemníkem a v roce 1933 byl již kriminálním inspektorem. Při službě na politickém oddělení mnichovské policie se seznámil s mnoha nacistickými představiteli, jako například s Heinrichem Himmlerem nebo Reinhardem Heydrichem.

Poté, co se nacisté dostali v roce 1933 k moci, byl povolán Heydrichem pod jeho vedení do SD. V roce 1934 vstoupil do SS. +more Díky doporučení od Heydricha zaznamenal v gestapu velmi rychlý postup, od roku 1939 se stal jeho šéfem. V té době získal svoji přezdívku "Müller od Gestapa". V roce 1939 byl společně s Heydrichem organizátorem fingovaného přepadení radiostanice v Hlivicích.

Válka

alt=

V lednu 1942 se zúčastnil konference ve Wannsee, na níž se rozhodlo o masovém vyvraždění Židů. V roce 1942 odhalil a infiltroval odbojovou a špionážní síť Rudou kapelu. +more Začátkem roku 1943 začal podezřívat admirála Canarise, šéfa Abwehru z protistátní činnosti, ale na rozkaz Himmlera musel tuto kauzu odložit. Po 20. červenci 1944 vedl vyšetřování spiknutí proti Hitlerovi, které vyústilo v zatčení asi 5000 lidí a popravě 200 z nich. Na konci války v Evropě stále zůstal v Hitlerově bunkru v Berlíně. Zde byl spatřen naposledy 30. dubna 1945. Dnes existují čtyři domněnky o tom, co se zde tehdy stalo:.

* Müller byl zabit nebo se zabil a jeho tělo nebylo do dnešních dnů nalezeno. Podobný případ jako s Martinem Bormannem * Müller se dostal z obklíčeného Berlína a schoval se do ústraní (např. +more Jižní Amerika), kde nebyl ani po své smrti odhalen * Müller byl rekrutován a s novou identitou začal pracovat jako tajný agent v USA nebo Sovětském svazu. Podobný případ jako s Reinhardem Gehlenem. * Müller byl pohřben v masovém hrobě na židovském hřbitově v Berlíně.

Obraz v kultuře

Heinrich Müller je jednou z hlavních postav sovětského televizního seriálu Sedmnáct zastavení jara, kde ho hrál Leonid Broněvoj. Zatímco jiní čelní nacističtí představitelé jsou v seriálu zobrazeni poměrně přesně, seriálový Müller má s historickým společné jen jméno a hodnost, autoři seriálu totiž neměli o jeho osobě dostatek informací.

Shrnutí vojenské kariéry

Data povýšení

Gefreiter - červen, 1917 * Unteroffizier - červen, 1918 * SS-Untersturmführer SS-Untersturmführer - duben, 1934 * +moresvg_|50px'> Obersturmführer SS-Obersturmführer - 4. července, 1934 * Standartenführer SS-Standartenführer * Oberführer SS-Oberführer * Brigadeführer SS-Brigadeführer und Generalmajor der Polizei * Gruppenführer SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Polizei - 9. listopad, 1941.

Významná vyznamenání

Válečný záslužný kříž Rytířský kříž válečného záslužného kříže s meči - 15. +more listopad, 1944 * ek1-1914 Pruský železný kříž I. třídy (První světová válka) * ek2-1914 Pruský železný kříž II. třídy (První světová válka) * Královský bavorský pilotní odznak (První světová válka) * Královský bavorský válečný záslužný kříž II. třídy s meči a korunou (První světová válka) * spona1 Spona k pruskému železnénu kříži I. třídy - 29. říjen, 1940 * spona2 Spona k pruskému železnénu kříži II. třídy - 29. říjen, 1940 * Zlatý stranický odznak Zlatý stranický odznak - 31. květen, 1939 * Válečný záslužný kříž1meče Válečný záslužný kříž I. třídy s meči * Válečný záslužný kříž2meče Válečný záslužný kříž II. třídy s meči * Kříž cti Kříž cti * Medaile za Anschluss Medaile za Anschluss * Sudetská pamětní medaile Sudetská pamětní medaile * Sportovní odznak SASportovní odznak SA v bronzu * Policejní služební odznak ve zlatě * nsdap Služební vyznamenání NSDAP v bronzu * olympijský Německý olympijský odznak I. třídy.

Odkazy

Reference

Literatura

BEDÜRFTIG, Friedemann. Třetí říše a druhá světová válka. Praha: Prostor, 2002, s. 273.

Externí odkazy

Kategorie:Nacisté Kategorie:Němečtí policisté Kategorie:Příslušníci SS Kategorie:Osobnosti druhé světové války Kategorie:Narození 1900 Kategorie:Narození v Mnichově Kategorie:Osoby s nejistým datem úmrtí Kategorie:Nezvěstní lidé Kategorie:Muži Kategorie:Účastníci konference ve Wannsee Kategorie:Narození 28. +more dubna Kategorie:Úmrtí 1945 Kategorie:Úmrtí 29. dubna Kategorie:Nositelé Sudetské pamětní medaile Kategorie:Nositelé Medaile za Anschluss Kategorie:Nositelé Kříže cti Kategorie:Nositelé Válečného záslužného kříže (Německo) Kategorie:Nositelé Zlatého stranického odznaku NSDAP Kategorie:Nositelé Železného kříže.