Helena Řecká a Dánská

Technology

12 hours ago

Author

Helena Řecká a Dánská (řecky: Ελένη, Eleni; rumunsky: Elena; 2. května 1896 - 28. listopadu 1982) byla během vlády svého syna, krále Michala I. Rumunského (1940-1947), královna matka Rumunska. Byla známá svým humanitárním úsilím zachránit rumunské Židy během 2. světové války, což vedlo k tomu, že ji Stát Izrael v roce 1993 vyznamenal titulem Spravedlivý mezi národy.

Život

Jako dcera krále Konstantina I. +more Řeckého a jeho manželky, princezny Sofie Pruské, prožila Helena dětství v Řecku, Velké Británii a Německu. Vypuknutí první světové války a svržení jejího otce spojenci v roce 1917 ji natrvalo poznamenalo a také oddělilo od jejího oblíbeného bratra, mladého Alexandra I. Řeckého. Ve švýcarském exilu spolu s většinou členů královské rodiny strávila Helena několik měsíců péčí o svého otce, sužovaného nemocemi a depresemi. V roce 1920 se princezna setkala s Karlem, rumunským korunním princem, který ji rychle požádal o ruku. Navzdory špatné pověsti prince Helena nabídku přijala a přestěhovala se do Rumunska, kde brzy v roce 1921 porodila jejich jediného syna, prince Michala.

Situace její rodiny ji však nadále znepokojovala. Několikrát vycestovala za svými rodiči do zahraničí. +more Tím se distancovala od svého manžela, jehož četné aféry skončily, když se v roce 1924 zamiloval do Magdy Lupescuové. Nakonec v roce 1925 korunní princ Karel svou manželku opustil a zřekl se trůnu, aby mohl otevřeně žít se svou milenkou. Rozrušená Helena se snažila přesvědčit svého manžela, aby se k ní vrátil, ale nakonec se v roce 1928 smířila s rozvodem. Když její syn Michal nastoupil na trůn pod regentstvím svého strýce prince Nicholase, byla Helena v roce 1927 prohlášena „rumunskou královnou matkou“. Politická situace v Rumunsku však byla komplikovaná a Karel využil zvýšené nestability, aby se v roce 1930 vrátil do Bukurešti a byl vyhlášen králem. Nový vládce brzy donutil svou bývalou manželku odejít do exilu a jejich syna jí povolil vídat pouze dva měsíce v roce.

Za těchto okolností se Helena přestěhovala do Villa Sparta ve Fiesole v Toskánsku. Její sestry Irena a Kateřina a bratr +more_Řecký'>Pavel s ní přerušovaně pobývali až do obnovení řecké monarchie v roce 1935. Vypuknutí druhé světové války, sesazení Karla II. a následné rozkouskování Velkého Rumunska v roce 1940 však přivedlo Helenu zpět za jejím synem do Bukurešti. Král a jeho matka byli při jednání s fašistickým režimem opatrní. Nedali najevo svůj odpor k účasti Rumunska na invazi do Sovětského svazu a deportaci Židů. Nakonec král Michal zorganizoval 23. srpna 1944 puč proti Antonescovi a Rumunsko se obrátilo proti mocnostem Osy; zemi však nakonec obsadila Rudá armáda.

Pro Helenu a jejího syna bylo poválečné období poznamenáno vměšováním Sovětského svazu do rumunské politiky. V březnu 1945 byl král nucen přijmout komunistickou vládu v čele s Petru Grozou. +more V následujícím roce zmanipulované všeobecné volby potvrdily hegemonii KSR v zemi. Nakonec byl Michal I. donucen 30. prosince 1947 abdikovat a královská rodina odešla do exilu. Helena se poté vrátila do vily Sparta, kde svůj čas dělila mezi rodinu, zahradnictví a studium italského umění. Helena, která se stále více obávala o své finance, nakonec v roce 1979 odjela z Itálie do Švýcarska a o tři roky později zemřela ve švýcarském Lausanne se svým synem po boku.

Archiv

Korespondence královny Heleny s rumunským diplomatem Georgem I. Ducou z let 1940 až 1982 je zachována ve sbírce „George I. +more Duca Papers“ v archivu Hoover Institution Archives (Stanford, Kalifornie, USA).